- •Management Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita
- •2.Aktualizované vydání
- •9.2.2 Od invence k inovaci
- •9.2.3 Ochrana duševního vlastnictví
- •9.3 Dimenze změn
- •9.4 Management změn
- •9.5 Vybrané přístupy managementu změn
- •9.5.1 Přístupy trvalého zlepšování
- •9.5.2 Reengineering
- •10.1 Základní pojmy
- •10.2 Pojetí crm
- •10.2.1 Vývojová stadia crm
- •10.3 Strategie vztahů se zákazníky
- •10.3.1 Stratifikace
- •10.3.2 Typy strategických přístupů crm
- •Informační zabezpečení crm.
- •10.4.1 Orientace na zákazníky
- •10.4.2 Komunikace se zákazníky
- •10.4.3 Informační zabezpečení crm
- •11.1 Základní pojmy
- •11.2 Východiska strategického managementu
- •11.3 Přehled strategických přístupů
- •11.3.1 Hierarchické pojetí strategie
- •11.3.2 Model s-c-p
- •11.3.3 Analýza strategických skupin
- •11.3.4 Model r-c-p
- •11.3.5 Odvětvové strategie
- •11.3.6 Soudobé přístupy ke strategickému řízení
- •11.4 Typologie strategií
- •11.4.1 Aspekt agresivity strategií
- •11.4.2 Porterovy generické strategie
- •11.4.3 Rozvojové strategie
- •11.4.4 Aspekt úrovní strategií
- •11.5 Metody a techniky strategického managementu
- •11.5.1 Tržně výrobková matice
- •11.5.2 Benchmarking
- •11.5.3 Matice růst – tržní podíl, matice bcg
- •11.5.4 Matice General Electric
- •11.5.5 Analýza swot
- •11.5.6 Metoda space
- •11.5.7 Analýza pest
- •11.5.8 Metoda vrio
- •11.5.9 Balanced Scorecard (bsc)
- •11.5.10 Target costing (cílové náklady)
- •11.5.11 Finanční analýza
- •11.6 Strategický cyklus
- •11.6.1 Určení základních premis
- •11.6.2 Situační analýzy
- •11.6.3 Analýza rozvojového potenciálu
- •11.6.4 Určení strategie
- •11.6.5 Realizace strategie
- •11.6.6 Kontrola plnění strategických záměrů
- •11.7 Podnikatelské plány
- •11.7.1 Zásady pro zpracování podnikatelského plánu
- •11.7.2 Příprava podnikatelského plánu
- •12.1 Základní pojmy
- •12.2 Východiska procesního přístupu
- •12.2.1 Identifikace procesů
- •12.2.2 Nové formování procesů
- •12.2.3 Stabilizace procesů
- •12.2.4 Zlepšování procesů
- •12.3 Pojetí přidané hodnoty z pohledu managementu
- •12.4 Důsledky procesního řízení V oblasti organizační struktury
- •12.4.1 Koncepce procesní horizontální organizační struktury
- •13.1 Základní pojmy
- •13.2 Explicitní a tacitní znalosti
- •13.2.1 Proces konverze jedné dimenze znalosti ve druhou
- •13.3 Trh znalostí
- •16.1 Základní pojmy
- •16.2 Vnitřní a vnější faktory prosperity
- •16.2.1 Strategie
- •16.2.2 Struktura
- •16.2.3 Kultura firmy
- •16.3 Stadia na cestě k prosperitě
- •16.3.1 Zaměření na ekonomické aspekty
- •16.3.2 Orientace na zákazníka
- •16.3.3 Integrovaný management
- •16.4 Manažerské pohledy na měření výkonnosti firem
- •16.4.1 Přístupy k hodnocení výkonnosti
- •Volba vhodných kritérií a ukazatelů hodnocení,
- •Vlastní hodnocení,
- •Interpretace výsledků.
- •16.4.2 Tradiční přístupy k hodnocení výkonnosti
- •16.4.3 Moderní přístupy k hodnocení výkonnosti
- •16.5 Úspěšnost firem
- •16.5.1 Zdroje úspěšnosti firem
- •16.5.2 Další úvahy o možnostech úspěšnosti
9.2.2 Od invence k inovaci
Změny, ke kterým dochází v reálných strukturách a jež splňují podmínku novosti, jsou definovány jako inovace. Naopak změny ve struktuře vědění jsou označovány jako invence.
Změny, ke kterým dochází ve struktuře celosvětového vědění, lze označit za absolutní invence. Naproti tomu změna struktury vědění v daném sociálním systému, která však již jinde existuje, představuje tzv. relativní invenci. Tyto jsou typické pro technické vědění.
Změna jako podstata vývojového procesu
Realizace kvantitativních změn vyžaduje pouze jednu formu tvůrčí lidské činnosti – schopnost ji uskutečnit. Základním posláním řízení je z tohoto hlediska prosazování, naplnění změny. Realizace kvalitativních změn vyžaduje kromě jejich přípravy ještě druhou formu tvůrčí lidské aktivity, která produkuje nové vědění, představují informační obsah změny.
Mezi typické zdroje invencí/inovací lze zařadit jednak výzkum a vývoj, jednak licence.
Licence = nejrozšířenější forma získávání a předávání poznatků výrobního charakteru. Obecně se jím rozumí poskytnutí užívacího práva. Prostředkem k tomu je tzv. licenční smlouva, která se týká výkonu práv tzv. průmyslového vlastnictví. V praxi se užívá dělení licencí na pasivní a aktivní – nákupem vzniká závazek (pasivum), prodejem licence pohledávka (aktivum).
9.2.3 Ochrana duševního vlastnictví
Autorské právo = chrání tvůrce autorských děl. Autorským dílem je dílo literární a jiné umělecké dílo a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Je jím také PC program, fotografie a databáze. Není jím zpráva, informace, teorie, vzorec, graf apod. Signalizuje se symbolem © následovaným rokem a jménem autora. Tento symbol má však jen informativní význam, tj. je chráněno i bez jeho uvedení. Ke vzniku ochrany není třeba splnit žádné formální náležitosti. U nás zákon č. 121/2000 Sb.
Ochrana průmyslového vlastnictví
Průmyslové vlastnictví má řadu podob, ne všechny jsou předmětem právní úpravy.
Patenty = udělují se vynálezům, tzn. technickým řešením, která jsou výsledkem vynálezecké činnosti, jsou světově nová a průmyslově využitelná. Právo na patent má původce vynálezu. Patent udělený v ČR má platnost 20 let od podání přihlášky, a to za předpokladu placení ročních udržovacích poplatků. Kromě národní ochrany může původce patentu zvážit i ochranu zahraniční.
Užitné vzory = chrání se jimi technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Ve srovnání s patentem jde o rychlejší, levnější a kratší (max. 10 let) ochranu průmyslových práv.
Průmyslový vzor = jde o průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, vč. Součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úpravu, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou PC programů. Ochrana trvá 5 let od data podání přihlášky a lze ji prodloužit až na 25 let od data podání přihlášky.
Ochranná známka = rozšířená forma ochrany průmyslových práv. Za ochrannou známku lze ve smyslu právní úpravy považovat jakékoli označení schopné grafického znázornění, zejména slova, vč. osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, je-li toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků či služeb jiné osoby. Na území ČR požívají ochrany ochranné známky:
zapsané v rejstříku ochranných známek vedeným Úřadem prům.vlastnictví, tzv. národní ochranné známky,
mezinárodní ochranné známky, zapsané v rejstříku Mez.úřadu duš.vlastnictví,
ochranné známky EU, zapsané v rejstříku Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu,
všeobecné známé známky.
Vlastník ochranné známky je oprávněn spolu s ochrannou známkou používat značku ®. Zápis ochranné známky platí 10 let od podání přihlášky a lze jej obnovit na žádost vlastníka na dalších 10 let.
Označení původu a zeměpisná značení = jsou dalšími atributy, které mohou být předmětem legislativní ochrany. Pojem „původ“ je vymezen názvem oblasti, určitého místa nebo země používaným k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita či vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím a jestliže výroba, zpracování a příprava probíhají ve vymezeném území. Výraz „zeměpisná značení“ je interpretován jako název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování nebo příprava takového zboží probíhají ve vymezeném území. Za zboží jsou považovány i služby. Doba ochrany označení původu není časově omezena. Vedle národní ochrany lze zažádat v EU.
Zlepšovací návrhy = technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů BOZP a ŽP, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat.
Právní ochrana průmyslových práv zahrnuje dále ochranu topografií polovodičových výrobků, ochranu práv k odrůdám rostlin, ochranu biotechnologických vynálezů.
Obchodní tajemství = obchodní zákoník jej vymezuje jako veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou běžné dostupné a mají být dle vůle podnikatele utajeny.
