33. Rozhodování sporů mezi podnikateli V rozhodčím řízení

    1. Rozhodčí řízení a jeho předpoklady

Účastníci právního vztahu se mohou dohodnout, že v případě sporu se neobrátí na soud, ale vyřeší jej prostřednictví rozhodce, což je mnohem rychlejší.

Mohou se v něm projednávat pouze majetkové nároky s výjimkou nároků vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí, s prováděním konkurzu nebo vyrovnání a v případě, kdy není možné o předmětu sporu uzavřít smír. Rozhodnutí rozhodce je závazné, je vybrán účastníky sporu a jeho jednání je rychlejší a levnější, než kdyby došel spor k soudu.

Předpoklady: základní předpokladem je existence smlouvy, která takové řízení umožňuje. Smlouva musí být v písemné formě a může mít podobu:

• Rozhodčí doložky: uzavírá se před vznikem sporu

• Smlouvy o rozhodci: uzavírá se v době, kdy spor vznik

Rozhodci: Rozhodce je fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, jinak na něj nejsou kladeny žádné jiné požadavky; má povinnost mlčenlivosti; jejich počet je tříčlenný nebo jej určuje rozhodčí smlouva, počet ale musí být vždy lichý a rozhodce musí být nezávislý

Stálý rozhodčí soud: nejde o státní orgán. U nás je to například Rozhodčí soud hospodářské a agregátní komory ČR a Burzovní rozhodčí soud

2. Průběh rozhodčího řízení

Pokud jedna strana určí rozhodce, druhá strana ho musí také do třiceti dnů určit. Rozhodčí řízení nemá možnost donucení.

Zahájení řízení: řízení se zahajuje podáním žaloby u kteréhokoli rozhodce nebo stálého rozhodčího soudu. Řízení se koná v místě dohodnutém stranami, nebo určeném rozhodci. Řízení je zpravidla ústní a vždy neveřejné. Platí podobné zásady jako u rozhodnutí soudem a zásada spravedlnosti, pokud s tím strany souhlasí

Rozhodnutí v rozhodčím řízení:

• Nález: u rozhodnutí ve věci samé, tedy žalobním nároku, jeho vydáním je řízení ukončeno (musí být uschováno u soudu)

• Usnesení: vynášeno v případě, odmítá-li rozhodčí orgán zabývat se věcí pro neplatnost nebo neexistenci rozhodčí smlouvy, při zastavení řízení z jiného důvodu, při opravě chyb v rozhodčím nálezu apod.

• Po rozhodnutí rozhodčím řízením se nedá odvolat (řízení je jednoinstanční, strany ale mohou v rozhodčí smlouvě dohodnout přezkoumání rozhodnutí dalším rozhodčím orgánem

• Zrušení rozhodčího nálezu soudem: lze v případech, kdy bylo rozhodčí řízení postiženo závažnou procesní vadou (do tří měsíců od doručení navrhovateli)

Výkon rozhodčího nálezu: není-li povinnost uložená nálezem splněna dobrovolně, může oprávněná strana podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

Alternativní metody řešení sporů:

• Svépomoc: jednostranný akt, jedna strana se chopí iniciativy a snaží se vyjednávat

• Smírčí řízení: pokud by jinak mohl rozhodnout soud, je to předběžné řízení a za pomoci soudu se dosáhne smíru

• Konciliace: je přítomna třetí osoba – smírce, který zprostředkovává komunikaci mezi stranami

• Ombudsman

• Mediace: zprostředkování řešení sporu mediátorem. Nehledá důkazy, nerozhoduje, jen se snaží pro všechny strany najít přijatelné řešení – dát možnost stranám vysvětlit si postoje, nedává právní rady; velmi rychlé řešení především pokud strany nechtějí ohrozit budoucí zájmy; princip nezávislosti, transparentnosti (pravidla), efektivnost, legalita, dobrovolnost, reprezentace (zastupování stran)