18. Hlavní koncepce teorie veřejné volby

Škola veřejné volby (od 50. let 20. st. v USA)

- východiskem teoretických konceptů členů školy veřejné volby je metodologický individualismus. - ukazují, že jednotlivec se v politickém prostředí chová a rozhoduje stejně, jako v prostředí tržním, a jeho základním cílem je maximalizace vlastního prospěchu.

- teorie veřejné volby lze využít na makroekonomické úrovni pro vysvětlení výsledků voleb, stabilizačních politik vlád a temp růstu. Klasickým nástrojem zkoumání vztahu a inflace je Phillipsova křivka. Za rozvoj teorie ekonomického a politického rozhodování dostal J. Buchanan v r. 1986 Nobelovu cenu.

Hlavní teoretické koncepce teorie veřejné volby

1. koncepce racionální ignorace voličů – říká, že voliči vědí, že jejich hlas nemůže změnit výsledek voleb, a proto neplýtvají časem pro získání informací pro správnou volbu. Nezájem voličů o politický program. Voliči jsou frustrovaný neví koho volit.

2. Koncepce politického hospodářského cyklu – vláda usiluje o maximalizaci počtu hlasů ve volbách. Poptávková expanze před volbami. Reflektují skutečnost, že ministři nerozumí dané problematice a mají zástupce.

3. Koncepce státní byrokracie – říká, že státní úředníci sledují své vlastní zájmy, tj. svůj vliv a postavení, nikoliv zájmy a přání svých politických vůdců. Maximalizace rozpočtů úřadů. Řešení: privatizace těchto činností

4. Koncepce parciálních zájmů – znamená, že určité opatření přinese velký úspěch malé skupině voličů, ale náklady zaplatí všichni voliči. Ignorace díky nízkým nákladům jednotlivce. Důsledek přerozdělování ve prospěch organizovaných skupin

5. Koncepce logrollingu (jánabráchismus) – kterou můžeme objasnit jako obchodování s hlasy poslanců v zájmu přijetí určitých zákonů, poslanec hlasuje pro přijetí nějakého zákona výměnou za to, že jiný poslanec podpoří jeho zákon, proto jsou zákony přijímány v tzv. balíku. Tzv. vzájemné odhlasování

6. Koncepce dobývání renty – je spojená se získáním určitého privilegia, jako je licence monopolní výroby, či distribuce statku nebo služeb. Renta je výsledek privilegia.

7. Koncepce středového (mediánového) voliče – který popisuje chování politiků, z modelu vyplývá, že v systému dvou politických stran nemá volič možnost volit, protože obě strany prosazují v podstatě shodnou politiku. Sbližování programů a přebírání voličů. Volič nemá skutečnou volbu.

J. Buchanan

- cílem TVV by mělo být vytvoření a akceptování takových pravidel, který by uváděli do souladu sobeckých zájmů politiků rac.využití zdrojů

19. České ekonomické myšlení a jeho přínos

Předchůdci českého ekonomického myšlení

Bernard Bolzano (1781 – 1848)

- kniha „O nejlepším státě“ (1831) – jak se lidé mají oblékat, apod.

- je pro zachování soukromého vlastnictví (obchod by však měl být ne soukromý, nýbrž v majetku obcí),

- společnost by se měla řídit křesťanskou láskou

František Ladislav Chleborad (1839 – 1911)

– kniha Soustava národního hospodářství politického (1869)

- sympatizoval s dělnictvem a dělnickým družstevnictvím, avšak důsledně odmítal jeho politické organizování

Zakladatelská generace českých národohospodářů (80. léta 19. stol. – počátek 1. světové války)

Josef Kaizl (1853 –1901)

„Národní hospodářství“ (1883) – ucelený výklad teorie neoklasického zaměření. Liberalismus s prvky ochrany slabých výrobců a pracovníků. Kardinalistická verze užitku.

Albín Bráf (1851 – 1912)

- byl rovněž ovlivněn mladší historickou školou a katedrovým socialismem, ale zároveň přejímá subjektivní hodnotovou teorii Carla Mengera a rakouské školy.

- kritizoval ekonomickou teorii založenou na objektivních zákonech, a pro jeho ekonomické uvažování byly charakteristické prvky českého nacionalismu.

Období první Československé republiky

Alois Rašín (1867 – 1923)

- kniha Můj finanční plán (1920)

- Ministr financí v prvních letech Československa.

- obhájce zlatého standardu.

- provedl praktické oddělení české měny (od měny rakousko-uherské) jejím kolkováním.

- následně prováděl deflační politiku, zaměřenou na stabilizaci měny a uchování její kupní síly.

- stabilita měny byla vždy Rašínovým prioritním cílem.

Karel Engliš (1880 – 1961)

– kniha Soustava národního hospodářství (1938)

- tvůrcem teleologického přístupu (účelový pohled na ekonomii), který zkoumá ekonomické jevy jako účelové a chtěné

- Englišovo působení v hospodářské politice (ministr financí, guvernér Národní banky československé) má následující rysy: výrazně liberálního zaměření, proti deflaci, pro stabilizaci vnitřní i vnější kupní síly koruny, proti keynesiánské expanzi.

- solidarismus – vznik teorie z donucení, ztotožnit se s komunismem

Josef Macek ( 1887 – 1971)

– kniha Sociální ekonomika (1945)

- přívrženec sociální demokracie, keynesiánského zaměření (úvěrová expanze, deficitní veřejné finance). Neměl ambici vytvořit vlastní teorii, v rámci svého ekonomického výkladu vycházel z různých pasáží světových ekonomických teorií. Odpůrce Rašína i Engliše. Zastánce družstevního socialismu.

Období socialismu

Ota Šik (1919 – 2004)

- Marxista – reformista.

- kniha „Třetí cesta“ (1972) – nenašla nikde uplatnění

- prosazoval ekonomickou reformu (1963-1968). Její hlavní rysy: - velké státní podniky se samosprávami, družstva, drobné soukromé podniky

- v emigraci (Švýcarsko) vytvořil teorii „třetí cesty“ mezi kapitalismem a socialismem. Jejími rysy jsou: účast zaměstnanců na řízení a zisku podniků, makroekonomické plánování rozdělování důchodům regulace trhu.

- zastánce ekonomických reforem v Československu v 60.l 20. stol.

Etapa ekonomické transformace (90. léta 20. st)

- po listopadové revoluci v roce 1989 jsou součástí ekonomických diskusí myšlenky, do té doby 40 let nevyslovované

- ekonomická reforma je spojována s tehdejším federálním ministrem financí Václavem Klausem (nar. 1941)

- klíčovým požadavkem ve scénáři ekonomické reformy je decentralizace řízení národního hospodářství a obnovení role svobodného trhu, spojené s: cenovou liberalizací, privatizací státních podniků metodou kupónové privatizace a dalšími metodami, liberalizací vnějších ekonomických vztahů.

Josef Macek

- pozemková reforma založena na vyvlastnění soukromé půdy bez náhrady

- měnová politika – požadoval aktivní roli centrální banky

- rozpočtová politika – odmítl vyrovnanost státního rozpočtu

Stránka 27 z 27