7. Vyložte pojmy: ontologie, ontologická diference.

Ontologická diference - pojem vyjadřující rozdíl mezi jsoucnem a bytím.

jsoucno - všechno, co je, všechny „věci“, „předměty“, „myšlenky“, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou, mají charakter přítomnosti, danosti

bytí - jsoucnost jsoucího, „základní“ charakter všech jsoucen

Ontologie je filosofická disciplína, která se zabývá jsoucnem, bytím jako takovým a základními pojmy. Aristotelés pro ni používá označení první filosofie, která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázkami.

8. Jak se u Aristotela uskutečňuje poznání, vymezte je oproti Platónovu pojetí…

Aristoteles – poznání

důraz na smyslové poznání

Cílem poznání jsou pojmy, kterým v realitě odpovídají tvary.

Poznání tvarů není možné bez pozorování mnoha jednotlivých věcí.

Platon - poznání

velice těsně souvisí s problémem bytí, který je rozebrán v jeho podobenství o jeskyni. Tam uvádí, že lidé vlastně žijí ve světě zádní (jeskyně), tj. v každodenní zkušenosti a nevědí nic o vlastním pravém bytí. A tím, že se osvobodí z jeskyně zdání teprve poznají pravé bytí.

Platón tedy rozlišuje oblast zdání a oblast pravého bytí.

S Platónem se Aristoteles zásadně rozchází v tom, že neuznává ideje odloučené od vnímatelných věcí

Vědění:

- termín vědění pro význam „věda“ - „věda“ a „vědění“ se v aristotelské tradici ne vždy rozlišovaly

Zkušenost - Děje se prostřednictvím systézy získaných vjemů

9. V jakém vztahu je u Aristotela oblast etiky a politiky?Charakterizujte

Aristotelova etika

Nástroj je dobrý, když plní svůj úkol, svůj účel, svůj smysl. Podobně i člověk je dobrý, když uskutečňuje své lidství, svou lidskou podstatu (přirozenost).

Politika se řídí určitými pravidly, která jsou spojena s formou vlády, a která je možno použít v každém politickém zřízení.

Ctnost

Ctnost je pro Aristotela střed mezi dvěma krajnostmi. „Středem“ jsou však jen co do zaměření, co do kvality a náročnosti představují vždycky vrchol. Aristotelés rozděluje ctnosti do tří skupin:

etické 

dianoetické

poietické

10. Jaké jsou hlavní rysy novověké vědy? Proč novověkou vědu… …

před vznikem experimentální vědy byla filosofie jako teor. postoj strukturovaná jednota různých přístupů ke skutečnosti

Základní určení experimentální vědy: „hypotéza-experiment“, matematizace

novověká věda ≠ teoretický postoj; tázání se novověké vědy již předpokládá pohybovat se v ohraničeném poli možných odpovědí → novověká věda je metodická

novověká věda má povahu

je tu něco, co je na věcech, již před prvním setkáním s nimi známo – MATHÉMA

11. Co je cílem vědy podle Francise Bacona?…

Francis Bacon je Iniciátor novověkého pojetí poznání, podle kterého je cílem vědy a filozofie zlepšovat podmínky lidského života. Zdůraznil praktický význam vědy, kdy „lidské vědění a moc splývají v jedno.

Metoda Francise Bacona je Nové Organon. On chce svým dílem dát vědcům a filozofům "nový nástroj", který umožní překonání dosavadní vědy a filozofie. Nástrojem je induktivní metoda, která spočívá v postupu od konkrétních dat k obecným závěrům a liší se tak od dosavadní převažující metody dedukce, která spočívá v postupu od obecných zákonitostí ke konkrétním jednotlivostem. Baconova metoda tak klade důraz na empiricky zachytitelná data, na pozorování a experiment a Bacona tak lze považovat za otce moderní vědy.