V testu bude treba umet uvest priklad na jednotlive stupne ekonomicke integrace.

Regionalni seskupeni /ASEAN, NAFTA, APEC/>

ASEAN – sdruzeni narodu jihovychodni Asie /Association of South Asian Nations/. Zalozeno v roce 1967 v Bankoku.

ASEAN je integracnim seskupenim. V rijmu 1992 byla v Singapuru podepsana dohoda o vytvoreni zony volneho obchodu /AFTA – Asean Free Trade Area/.

Clenove> Indonesie, Malajsie, Filipiny, Singapur, Thajsko, od roku 1984 postupne dalsi> Brunej, Vietnam, Laos a Myanmar.

Cile> rozvijeni spoluprace pro urychleni ekonomickeho, socialniho a kulturniho rozvoje zemi regionu.

NAFTA – Dohoda o severoamerickem volnem obchodu /North American Free Trade Agreement/ byla podepsana USA, Kanadou a Mexikem v r. 1992.

APEC – Asijsko-pacificka hospodarska spoluprace /Asia-Pacific Economic Cooperation/ predstavuje urcitou formu mezinarodniho ekonomickeho spolecenstvi. Na jeho utvareni se podileji zmeme s ruznym stupnem ekonomicke vyspelosti a geograficky situovane v regionech po obou stranach Ticheho oceanu. Pocet clenskych statu je 21.

Cil> Co roku 2020 vytvorit mezi clenskymi statyi zonu volneho obchodu.

Celnik sazebnik EU, rozdeleni sazeb>

• vseobecne celni sazby – pouzivaji se jenom vyjimecne, kdyz jsou nizsi nez sazby smluvni a v takovych pripadech kde neni znam puvod zbozi, nebo kdyz deklarant neni schopen/ochoten to dolozit

• smluvni celni sazbky – jsou aplikovany ve vztahu signatari GATTu, pokud nemaji s EU uzavrene dohody a ktere by umoznili nejake jejich celni zvyhodneni, jsou aplikovane pro dovoz z vyspelych-mimoevropskykch zemi /Australie, Novy zeland, USA, Cinska republika, Taiwan.../

• preferencni celni sazby ktere jsou obsazeny v mezinarodnich celnich sazbach ktere upravuji poskytovani celnich sazebnich preferenci – tyto byvaji snizeny o polovinu s porovnani s ostatnimi nebo jsou dokonce az nulove. Pouzivaji se ve vztahu ke statum Evropskeho hospodarskeho prostroru /Lichtenstejnsko, Island, Svycarsko... a zeme Atlanticko-Karibske-Tichomorske oblasti – AKT + Bulharsko, Rumunsko, JAR, Izrael, Mexiko, Chile... + zamorske teritoria EU – Falklandske ostrovy, Gronsko + zeme Maghrebu – Tunisko, Alzirsko, Maroko + zeme Mashragu – Lybie.../

• ????celni ulevy???? – jednostranne preference EU /Africko-Pacificko-Karibska oblast/

• jednostranne sazby ktere umoznuji snizeni dovozniho cla u nektereho zbozi

Zahranicne obchodni politika CR a jeji zmeny po vstupu do EU>

• vyznam dlouhodobeho clenstvi v GATT pozdeji WTO

• vliv transformace na ceskou zahranicni obchodni politiku, cla, netarifni nastroje, nove smluvni nastroje dvou i mnohostranne

• vliv vstupu do EU na zahranicne obchodni politiku CR – prijeti spolecne obchodni politiky>

  • jednotny vnitrni trh EU a to v ramci EU 25

  • prevzeti tarifnich i netarifnich nastroju EU vuci tretim zemim

  • participace na smluvnich vztazich se tretimi zememi

  • ocekavane dopady

11. Prednaska

▪ Základní princip GATT/WTO – nediskriminace třetích zemí. Z tohoto pohledu je otázkou, zda regionální integrační formy jsou výhodné pro světový obchod. Jsou v rozporu s principem WTO, ale představují jeden ze způsobů, jak liberalizovat vzájemný obchod v průběhu mnohostranných kol obchodního jednání.

▪ Princip nediskriminace, který se zejména zračí v doložce nejvyšších výhod, má dle čl. 24 Smlouvy GATT výjimky ve prospěch pohraničního styku, celní unie a volného obchodu, dle tohoto článku lze uzavírat preferenční dohody, které umožňují smluvním stranám uplatňovat nižší cla nebo nepoužívat netarifní opatření. Z toho vyplývá jistá variabilita přístupu k trhu Evropské unie.

▪ Globalizace vyplývá z pohybu na mikroúrovni (z podnikového základu). Zatímco regionalizace je iniciována silami politickými. Regionalizace vytváří vzájemnou konkurenci na světových trzích a tímto směrem může postupně vést k celosvětovému splynutí regionů ve větší celek.

▪ Změny v zahraničně obchodní politice ČR po vstupu do EU:

1. přenesla se část zákonodárné iniciativy vlády na Evropskou komisi a zákonodárné rozhodovací pravomoci z parlamentu na Radu EU a Evropský parlament

2. ČR převzala a bude provádět komunitárně obchodně politické právní předpisy a ukončila platnost všech důležitých relevantních národních právních předpisů

3. ČR se stala smluvní stranou mezinárodních dohod uzavřených ES se třetími zeměmi a ukončila aplikací dohod s ES platnost jakýchkoli dalších mezinárodních dohod se třetími státy, které nejsou kompatibilní se členstvím v EU. Zároveň si ČR zachovala své členství ve WTO, ale bude respektovat skutečnost, že členem WTO je současně s členskými státy EU též ES.

▪ Důsledky vstupu ČR do EU z hlediska zahraničního obchodu:

1. zlepšení je s takovými státy, se kterými má EU sjednanou vyšší úroveň ekonomické spolupráce než měla ČR. V zásadě platí, že přijetí unijní smlouvy znamená zjednodušení přístupu na takový trh.

2. mírné zhoršení přístupu na některé trhy zejména některých komodit, které nejsou začleněny do preferenčních dohod

▪ Motivy EU k uzavírání asociačních a preferenčních smluv:

1. hospodářské

2. politické – jde o dohody se středozemskými a středomořskými státy, jejichž region je pro EU strategicky důležitý. Dále motivy historické, zejména jde o vztah EU k africko-karibsko-pacifické oblasti.

▪ Politika podporující exportéry není oficielně obsažena v pravidlech společné obchodní politiky EU vůči třetím zemím, ale každá země si to může stanovit vůči třetím zemím, nesmí to však být v rozporu s pravidly GATT/WTO. Proexportní politika – různé nástroje: různé formy podpory exportu na třetí trhy, zvláštní formy financování exportu (stát může podporovat výhodné úvěrové a pojišťovací podmínky pro export). Nejsou dovoleny dotace.

TESTOVE OTAZKY>>>>

Doložka nejvyšších výhod nezahrnuje ty výhody, které si navzájem smluvní strany poskytují:

1. v zóně volného obchodu, celní unii, v režimu společného trhu

2. v režimu jednotného vnitřního trhu EU

3. doložka nejvyšších dohod zahrnuje bez výjimky všechny výhody

Zahraničně obchodní podmínky v českém zahraničním obchodě po vstupu do EU vůči Norsku:

1. nezměnily

2. více liberalizovaly

3. došlo k propojení v rámci Evropského ekonomického prostoru

4. žádná odpověď není správná

Dohoda o volném trhu a dohoda o celní unii:

1. se ničím neliší v používání tarifních či netarifních opatření

2. liší se v obchodní politice vůči třetím zemím

3. byli obě používány v obchodních vztazích mezi ČR a SR v letech 93 – 04

4. oba typy dohod se vyskytují v obchodní politice EU vůči třetím zemím

Smluvní vztahy ČR a USA před vstupem do EU byly na bázi:

1. obchodní dohody s doložkou nejvyšších výhod

2. obchodní dohody bez doložky nejvyšších výhod

3. preferencí, tzv. GSP (General System Preferences) poskytovaných České republice Spojenými státy

4. systém GSP byl používán recipročně, tj. oběma stranami

Signatáři dohody o Evropském ekonomickém prostoru jsou:

1. všechny země EU + Rusko

2. všechny země EU + všechny země ESVO (EFTA)

3. všechny země EU + Švýcarsko a Turecko

4. všechny země EU + Norsko, Lichtenštejnsko a Island

Označte pravdivá tvrzení:

1. ČR v současné době splňuje většinu z tzv. Maastrichtských kritérií

2. Maastrichtská kritéria byla klíčovým faktorem pro vstup ČR do EU

3. ČR v současné době nesplňuje většinu z tzv. Maastrichtských kritérií

4. Maastrichtská kritéria byla zcela zrušena

Zahraniční obchodní podmínky českého zahraničního obchodu se po vstupu do EU vůči zemím EU 15:

1. vůbec nezměnily

2. změnily se ve prospěch dalšího snížení cel u průmyslových výrobků

3. změnily se ve prospěch úplné liberalizace zemědělskými produkty

4. nezměnily s výjimkou používání antidumpingových cel

Antidumpingová cla ČR po vstupu do EU:

1. nemůže vůbec používat

2. může používat jen vůči třetím zemím

3. může používat jen vůči nečlenům WTO

4. může používat vůči členům WTO kromě zemí EU

Po vstupu ČR do EU může česká strana zacházet s vyrovnávacími cly následujícím způsobem:

1. používat jako ochranu před subvencovanými dovozy vůči všem zemím

2. používat jako ochranu před subvencovanými dovozy jen vůči třetím zemím

3. používat jen u dovážených zemědělských produktů

4. používat jako ochranu před dumpingovými dovozy, ale jen vůči třetím zemím