Úspory z hdp

Nyní se podívejme na hrubý domácí produkt z jiného hlediska. HDP je množství statků vyrobených v daném roce. Ale pouze část HDP je spotřebována. Jak jste viděli, výdaje na spotřebu nepohltí celý domácí produkt. Na nespotřebovanou část HDP se díváme jako na úspory.

Pod pojmem „úspory" zde nebudeme rozumět stav peněžních účtů lidí a firem. Budeme tento pojem používat pro nespotřebovanou část domácího produktu. Úspory jsou nespotřebovaná část domácího produktu -jsou to úspory z HDP. Protože fyzic­ky má jen spotřebovaná část HDP podobu spotřebních statků, je jasné, že uspořená část HDP musí mít podobu investičních statků.

Podívejte se na předchozí tabulku a obrázek a zjistěte velikost úspor. Je to HDP minus výdaje na spotřebu. Tedy 1600 mld. Kč - 1100 mld. Kč = 500 mld. Kg. Všim-

Úspory z HDP

něte si, že velikost úspor je stejná jako velikost investic. Pochopitelně, protože obě veli­činy získáme, když od HDP odečteme spotřebu. Platí:

S = HDP-C

a také I = HDP-C

tudíž I = S

kde S jsou úspory, C je spotřeba a I jsou investice.

Jak vidíte, úspory a investice jsou vlastně dva názvy pro jedno a totéž - pro nespotřebovanou část domácího produktu.

Jaké jsou složky úspor? Jsou to jednak úspory firem a jednak úspory domácností.

V našem příkladu činily úspory firem 300 mld. Kč a úspory domácností 200 mld. Kč, celkem tedy 500 mld. Kč. Úspory firem jsou odpisy a nerozdělené zisky. Úspo­ry domácností zjistíme, když od důchodů domácností odečteme výdaje na spo­třebu. V levé části tabulky vidíme, že celkové důchody domácností, tj. mzdy, nájmy, úroky a dividendy, činí 1 300 mld. Kč. Z pravé části tabulky zjišťujeme, že výdaje domácností na spotřebu činí 1 100 mld. Kč. Z toho plyne, že úspory domác­ností činí 200 mld. Kč.

Domácnosti část svých úspor investují samy do bytové výstavby (70 mld. Kč) a zbytek půjčují sektoru firem (130 mld. Kč), Firmy k nim přidají své úspory 300 mld. a mají pak celkem 430 mld. úspor k financování svých investic. Úspory jsou investovány.

Ú spory v České republice

Rok	Hrubé národní úspory (% z HDP)*	Úspory domácností (% z disponibilních důchodů)
1996 1997 1998	29 28 29	12,7 13,0 13,3 **

Tabulka 19-1 Pramen: M. Čihák, T. Holub: Hospodářské trendy 20/1999, Komerční banka

* hrubé národní úspory zahrnují také odpisy firem ** za 1. - 3. čtvrtletí

Domácí produkt

19.6

Veřejný sektor

Domácnosti a firmy představují dva soukromé sektory. Přejděme nyní k realističtěj­šímu modelu ekonomiky a přidejme k nim třetí - veřejný sektor. Veřejným sektorem rozumíme stát a obce. Peněžní toky mezi veřejným sektorem a oběma soukromý­mi sektory jsou v zásadě trojí:

• daně,

• Výdaje na zboží a služby,

• transfery obyvatelstvu.

Daně představují příjmovou stránku státního rozpočtu a obecních rozpočtů. Výdaje a transfery představují výdajovou stránku těchto rozpočtů.

Daně mají podobu jednak nepřímých daní a jednak přímých daní. Nepřímé daně (daně z přidané hodnoty a spotřební daně) odvádějí firmy do veřejných rozpočtů v oka­mžiku prodeje zboží. Přímé daně jsou jednak daně ze zisků firem (u nás se jim říká daně z příjmů právnických osob) a jednak daně z osobních důchodů - z mezd, nájmů, úroků a dividend (u nás se jim říká daně z příjmů fyzických osob).

Jaký je rozdíl mezi veřejnými výdaji na zboží a služby a mezi transfery obyvatel­stvu? Veřejné výdaje na zboží a služby jsou nákupy zboží a služeb od soukromého sektoru (od firem a od domácností). Například když stát platí mzdy státním úředníkům, policistům, soudcům nebo učitelům ve státních školách, kupuje jejich služby. Veřejný sektor zde získává za peníze nějakou protihodnotu - zboží nebo službu. Naproti tomu transfer znamená, že stát či obec někomu vyplácí peníze, aniž by získal jakoukoli protihodnotu. Transfery jsou například starobní důchody vyplácené ze státního důcho­dového systému, přídavky na děti nebo podpory v nezaměstnanosti.

Nyní sledujme peněžní toky mezi veřejným sektorem, sektorem firem a sektorem domácností. Příklady, uvedené v předchozí subkapitole, pozměníme tak, že přidáme daně, veřejné výdaje na zboží a služby a transfery.

Vraťme se k předchozímu příkladu firmy, který však pozměníme o existenci daní.