- •Co je to modelování? Proveďte klasifikaci modelů podle alespoň jednoho hlediska. Ke každému typu modelů uveďte příklad.
- •Uveďte 4 možné výsledky řešení modelů lineárního programování a znázorněte je graficky V prostoru řešení
- •Optimální řešení neexistuje
- •Optimální řešení existuje
- •Uveďte a stručně komentujte základní vlastnosti modelů lineárního programování
- •Charakterizujte pojmy: „přípustné řešení“, „optimální řešení“, „alternativní řešení“, „suboptimální řešení“ V kontextu modelů lineárního programování.
- •Co je to bázické a nebázické řešení modelu lineárního programování? Jak se bázické řešení reprezentuje graficky?
- •Popište postup převodu modelu z rovnicového do kanonického tvaru. Proč tento krok při řešení modelu lineárního programování provádíme?
- •Uveďte a stručně popište typy proměnných V modelech lineárního programování. Ke každému typu proměnných uveďte příklad interpretace
- •Uveďte dvě základní podmínky pro aplikovatelnost simplexového algoritmu. Jaký je jejich význam, proč je jejich splnění nutné?
- •Popište postup převodu modelu z nerovnicového do rovnicového tvaru. Proč tento krok při řešení modelu lineárního programování provádíme?
- •X … strukturní proměnné
- •Uveďte a stručně popište typy omezujících podmínek V modelech lineárního programování. Ke každému typu uveďte příklad použití
- •Prezentujte obecnou simplexovou tabulku. Jaké informace simplexová tabulka poskytuje?
- •Popište účel, princip a postup provedení testu optimality V simplexové tabulce
- •Popište účel, princip a postup provedení testu přípustnosti V simplexové tabulce
- •Interpretace výsledku, dualita Uveďte způsob, jak V simplexové tabulce identifikujete bazické a nebazické proměnné. Rovněž uveďte, jak určíte hodnoty všech proměnnách V daném bazickém řešení.
- •Co jsou duální ceny proměnných? Jak je určíme a interpretujeme?
- •Co jsou to matice báze a inverzní matice V modelech lineárního programování? Jak tyto matice určíme a jaký je jejich význam?
- •Co je to dualita modelů lineárního programování? Uveďte alespoň jeden příklad, kdy nám teorie duality výrazně zjednoduší řešení úlohy
- •Popište vztahy mezi prvky duálně sdružených úloh
- •Co říká základní věta o dualitě? Její význam?
- •Jednostupňová dopravní úloha Uveďte podstatu a komponenty jednostupňové dopravní úlohy
- •Co je to degenerace V modelu jednostupňové dopravní úlohy? Jak vzniká, jak se určuje a odstraňuje.
- •Uveďte podstatu a komponenty přiřazovací úlohy.
- •C harakterizujte graf typu síť, dokumentujte rovněž graficky.
- •Uveďte podstatu a vlastnosti metody cpm. Jaké informace nám umožňuje zjistit?
- •Popište způsob provedení časové analýzy V metodě cpm.
- •Pořadové číslo
- •Činnost a
- •Nejdříve přípustná doba realizace
- •Volná časová rezerva
- •Zvláštní časová rezerva
- •Nezávislá rezerva
C harakterizujte graf typu síť, dokumentujte rovněž graficky.
Síť je graf, který je - spojitý (=všechny uzly jsou propojeny);
- konečný;
- orientovaný (=každá hrana má směr);
- acyklický (=netvoří cyklus);
- má jeden počáteční a jeden koncový uzel.
Příkladem sítě je telefonní síť, rozvod plynu, kanalizace
Uveďte podstatu a vlastnosti metody cpm. Jaké informace nám umožňuje zjistit?
Metoda CPM
Pro hranově orientované grafy, konjunktivě deterministická (přesně zadaná, další činnost započne až po skončení té předchozí).
Umožňuje zjistit:
celkovou dobu trvání projektu;
termínů nejdříve možné a nejpozději přípustné doby realizace uzlů;
časové rezervy pro uzly a činnosti (pokud nebude žádná rezerva v tom daném uzlu => kritický uzel);
kritickou cestu.
Algoritmus metody CPM
Tvorba hranově orientovaného grafu
Výpočet nejdříve možných počátků činností
Výpočet nejpozději přípustných počátků činností
Určení kritických činností a kritické cesty
Výpočet časových rezerv činností a uzlů
Popište způsob provedení časové analýzy V metodě cpm.
Výpočet v grafu:
• v horní části uzlu je index uzlu,
• v levé části nejdříve možné termíny,
• v pravé části uzlu nejpozději přípustné termíny.
C
Rij = tj1 – ti0 – tij
o je to kritická cesta v grafu projektu? Popište způsob, jak ji určíte.
Kritická cesta je sled vzájemně závislých činností s nulovou celkovou časovou rezervou.
Je definována jako (časově) nejdelší možná cesta z počátečního bodu grafu do koncového bodu grafu.
Každý projekt má minimálně jednu kritickou cestu.
Každá kritická cesta se skládá ze seznamu činností, na které by se měl manažer projektu nejvíce zaměřit, pokud chce zabezpečit včasné dokončení projektu.
Popis:
Postupujeme směrem od počátku projektu k jeho konci, přičemž nejdříve možný počátek projektu volíme rovný nule. Dále označíme všechny uzly.
Určení nejdříve možných termínů (postup vpřed): položit
.
Ti 0 +tij = (zapisujeme výsledek do tj 0)
Postupujeme směrem od počátku projektu k jeho konci, přičemž nejdříve možný počátek projektu volíme rovný nule.
Určení nejpozději přípustných termínů uzlů (postup vzad):
Tj 1 – ti 1 = (zapisujeme výsledek do ti 1)
Postupujeme směrem od konce k počátku.
Časové rezervy
Pro každý uzel spočítáme jeho časovou rezervu. Uzly, u kterých je tato rezerva nulová, leží na kritické cestě (uzly, které mají dole stejná čísla, nám označují kritickou cestu).
U
Pořadové číslo
Činnost a
Nejdříve přípustná doba realizace
veďte
význam, interpretaci a způsob výpočtu jednotlivých rezerv
činností a uzlů v
metodě CPM.
NEJPOZDĚJI přípustná doba realizace
Cílem časové analýzy projektů je stanovení kritické cesty, jejíž délka určuje dobu trvání celého projektu.
Činnosti, které tvoří kritickou cestu, jsou činnosti kritické (na jejich průběhu závisí termín dokončení projektu).
CELKOVÁ ČASOVÁ REZERVA
určuje počet časových jednotek, o který je možné dobu trvání činnosti prodloužit nebo její nejdříve možný začátek oddálit, aniž se tím ovlivní termín ukončení celého projektu.
K čerpání CR může dojít tehdy, když všechny předchozí činnosti byly ukončeny v nejdříve možném konci a všechny následující činnosti budou zahájeny v nejpozději přípustném začátku.
Po vyčerpání celkové rezervy se z nekritické činnosti stane kritická činnost.
Rij = tj1 – ti0 – tij
