Veřejná obchodní společnost

• založení - alespoň 2 společníci (FO,PO), které podnikají pod společnou firmou

• společníci sepisují společenskou smlouvu

• označení obchodní firmy musí obsahovat označení „v.o.s.“, „veř.obch.spol.“ nebo Novotný „a spol.“

• všichni společníci ručí celým svým majetkem společně a nerozdílně za závazky společnosti

• základní kapitál není stanoven

• k jednání za společnost je oprávněn každý společník samostatně, pokud společenská smlouva nepověří obchodní vedení jen jednomu ze společníků

• platí zákaz konkurence

• zisk se dělí mezi společníky rovným dílem

• rezervní fond – nevytváří

• Zrušení společnosti:

  • bez likvidace – v.o.s., fůze v.o.s. a jiné v.o.s.

  • s likvidací – zánik PO, smrtí společníka, pokud smlouva byla uzavřena na dobu určitou

KOMANDITNÍ SPOLEČNOST

• označení: „komanditní společnost“ nebo „kom. spol.“, nebo „k.s“

• základní kapitál není stanoven

• společníci – komplementář, komanditista

• založení - sepsání společenské smlouvy k.s. musí založit alespoň dva společníci, kde komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a komanditisté ručí za závazky společnosti do výše nesplaceného vkladu

• statutární orgán – komplementář

• minimální vklad komanditisty - 5.000,- Kč

• zákaz konkurence – platí pouze pro komplementáře

• rezervní fond – netvoří se ze zákona

• zisk - ½ komplementáři, ½ komanditisté (dělí se zisk podle výše splacených vkladů nebo podle společenské smlouvy)

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM

• označení: „společnost s ručením omezeným“, „spol. s.r.o.“ nebo „s.r.o.“

• založení: 1-50 účastníků

• založí-li ji jedna osoba, vzniká zakladatelskou listinou, která musí mít formu notářského zápisu – celý vklad společníka musí být splacen před zápisem do obchodního rejstříku

• ručení - společnost ručí celým svým majetkem - jednotlivý společníci do výše nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku

• zdroj kapitálu - vklady společníků, kterých může být nejvýše 50 – dohromady musí činit nejméně 200.000,- Kč – vklady společníků tvoří základní jmění společnosti

• rezervní fond musí činit minimálně 10% základního jmění společnosti

• nejvyšším orgánem je valná hromada

• rozdělování zisku: podle výše vkladů jednotlivých společníků

AKCIOVÁ SPOLEČNOST

• označení: „akciová společnost“, „a.s.“, „akc.spol.“

• zakládá-li ji jedna právnická osoba, podepisuje zakladatelskou listinu

• zakládá-li jí více osob, uzavřou zakladatelskou smlouvu

• založení dvěma způsoby:

  • bez upisování akcií: forma méně obvyklá – samy zakladatelé si koupí své akcie – zůstanou uvnitř v podniku, hodnota základního jmění činí min. 2 mil. Kč

  • na základě výzvy k upisování akcií: veřejná nabídka – a.s. vydává a nabízí své akcie na prodej mezi obyvatelstvo, hodnota základního jmění činí min. 20 mil. Kč

• je povinna zřídit rezervní fond ve výši min. 20% základního jmění, každý rok se zvyšuje přídělem ze zisku ve výši 5% čistého zisku až do doby, kdy dosáhne minimální výše nebo výše určené stanovami

• akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva a povinnosti akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti i když hlavní slovo má akcionář, který vlastní víc jak 51%akcií společnosti

AKCIE

• akcie na majitele: je převoditelná předáním jiné osobě

• akcie na jméno: je převoditelná na jinou osobu rubopisem – stanovy mohou převoditelnost akcie omezit – a.s. je povinna vést seznam akcionářů, kteří vlastní akcie na jméno – změna vlastníka se do seznamu musí zaznamenat

• akcie zaměstnanecké od 1.1.2003 změněny na akcie kmenové: jde o akcie držené veřejností u jednotlivých podnikatelských subjektů

• akcie prioritní: přednostní – není omezena jen na zaměstnance podniku – mají přednostní právo na dividendu, ovšem stanovy podniku mohou určit, že s těmito akciemi není spojeno právo hlasovat na valné hromadě

• zaknihované akcie

  • v minulosti existovaly všechny akcie v listinné podobě

  • dnes jsou akcie většinou virtuální, o jejichž existenci svědčí pouze výpis z registru cenných papírů

• akcie jsou obchodovatelné cenné papíry, mohou se tedy prodávat nebo nakupovat = burza cenných papírů = Tokio, Londýn, New York aj.

• akcie se vydávají za nominální cenu, avšak prodávají a kupují se za tržní ceny = kurz akcie

• dividenda – výnosnost jedné akcie – může být vyjádřena procentem z nominální hodnoty akcie

SPOLEČNÉ PODNIKÁNÍ NĚKOLIKA OSOB

Konsorcium

• sdružení, které je ustanoveno k provedení určitého obchodu nebo jiné činnosti

• nejde o trvalé podnikání

• vytváří se např. k financování velkých akcí, k výstavbě dálnic, nákupu obrazu od významného malíře…

SMLOUVA O TICHÉM SPOLEČENSTVÍ §§ 673-681 obchodního zákoníku

• vzniká na základě smlouvy mezi tichým společníkem a podnikatelem

• smlouva o tichém společenství musí mít písemnou formu

• tichý společník se zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se na podnikání – má právo nahlížet do účetních knih a na roční účetní uzávěrku – ručí za závazky podniku jen tehdy, je-li jeho jméno uvedeno v obchodním jménu podnikatele nebo prohlásí třetí osobě, že podniká společně s podnikatelem

• zisk má podle výše svého vkladu

ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI, ŽALOBA, PRŮBĚH ŘÍZENÍ

řízení v prvním stupni

• obecným soudem pro podání žaloby je okresní - obvodní soud v místě sídla nebo bydliště žalovaného

žaloba a její náležitosti

• adresa soudu

• datum

• označení žalovaného a žalobce

• předmět žaloby, např. o finanční plnění ve výši 100.000,-Kč

• vylíčení rozhodných skutečností s označením a založením důkazů, které přikládáme k žalobě

• petit (přesná formulace rozhodnutí o které žádám)

• podpis

PŘEKÁŽKY V SOUDNÍM ŘÍZENÍ

• litispendence

  • překážka věci již zahájené

  • př. jsou manželé, odstěhují se od sebe, manželka požádá o rozvod, manžel požádá o rozvod à to se, ale bude projednávat jen u prvního podání, druhé řízení se zastaví

  • zahájením řízení se staví (zastaví) běh promlčecí lhůty a nemůže dojít k promlčení

• rei iudicatae

  • judikát je rozhodnutí soudu - toto rozhodnutí je závazné, pokud je v právní moci

  • překážka věci již rozsouzené

  • nemůžeme podat stejnou žalobu po jejím skončení ani již po zahájení téže věci se stejnými účastníky a se stejným předmětem řízení

PRŮBĚH SOUDNÍHO ŘÍZENÍ

• soud postupuje co nejrychleji, provádí dokazování

• důkazní břemeno je na žalobci (jestliže žalobce nemá žádný doklad nebo ho ztratil, je možné, aby požádal soud k dání výzvy žalovanému, aby předložil určité doklady)

ROZHODNUTÍ SOUDU

Rozsudek = jde o rozhodnutí o věci samé

Usnesení = rozhodují se jím otázky spojené s vedením řízení (zastavení, přerušení, náklady aj.)

Platební rozkaz = rozhodnutí bez jednání, nelze ho vydat, pokud není znám pobyt žalovaného, či má-li být doručen účastníkovi do ciziny

• částečný rozsudek

  • rozhoduje o části věci

• mezitímní rozsudek

  • rozhoduje pouze o základu věci

  • např. náhrada škody - žalovaný je povinen nahradit škodu, v dalším řízení se řeší její výše

• rozsudek pro uznání (§ 153a zák. č. 99/1993 Sb. občan. soudního řádu)

  • vydá se v případě, kdy žalovaný uznal nárok nebo se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě a byl o možnosti vydat rozsudek o uznání seznámen (poučen)

• postačí, aby na nás abychom se ve stanovené lhůtě vyjádřili k žalobě, my se zapomeneme vyjádřit à může být vydán rozsudek pro uznání; odvolací soud nezkoumá, zda to tak je nebo není, ale posuzuje naši omluvu!

• Rozsudek pro zmeškání (§ 153b zák. č. 99/1993 Sb. občan. soudního řádu)

  • řádně jsem předvolán 10 dní před jednáním, bez vážné omluvy se nedostavím, byl jsem o tomto poučen a byla mi doručena žaloba, pak může být vydán rozsudek pro zmeškání à nic nám nepomůže – už nevyhrajeme v meritu věci, odvolací soud zkoumá pouze důvod nedostavení se (např. operace je omluvou a vrácení věci zpět k řízení)

• Elektronický rozsudek (§ 174a obchodního zákoníku)

• Evropský platební rozkaz (§ 174a obchodního zákoníku)

(doručuje se do vlastních rukou, přezkoumává ho soud, který ho vydal)

OPRAVNÁ ŘÍZENÍ

Cílem opravných řízení je vydání rozhodnutí věcně správného a spravedlivého

Opravné prostředky

1. Řádné

   • odvolání

2. Mimořádné

   • dovolání

   • obnova řízení

   • žaloba pro zmatečnost

3. Ústavní stížnost

   • podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem nebo jiným zásahem veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.Ústavní soud není soudem nadřízeným obecným soudům, není soudem poslední instance a nepřezkoumává zákonnost či správnost soudních rozsudků, ale jeho úkolem je ochraňovat ústavně zaručená základní práva a svobody

   • ústavní stížnost musí být, dle § 72 odst. 2 zákona, podána ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.tato lhůta je propadná

   • fyzické a právnické osoby musí být, dle § 30 odst. 1 zákona, zastoupeny advokátem nebo notářem

Odvolání (zák. č. 99/1963 Sb.občanského soudního řádu, § 201-

226, dále jen „o.s.ř.“)

• odvoláním lze napadnout nepravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně

Účinky odvolání jsou

• suspenzívní

  • rozhodnutí má odkladný účinek

• devolutivní

  • rozhoduje odvolací soud

Náležitosti odvolání

• adresa soudu, kterému směřuje, datum, číslo jednací

• rozsah napadení

• popsání věcné nesprávnosti

• závěrečný návrh v podobě zrušení, zamítnutí, potvrzení, odmítnutí, podpis

Dovolání (§ 236-234d o.s.ř.)

• lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu, kde to připouští zákon z důvodů uvedených v § 237 o.s.ř. (zák. č. 99/1963 Sb.občanského soudního řádu)

• podává se do dvou měsíců od doručení pravomocného rozhodnutí soudu druhého stupně

• obligatorně (povinně) je nutné zastoupení advokátem

• právní názor odvolacího soudu je závazný

Obnova řízení (§ 228-235i o.s.ř.)

• lze napadnout pravomocné rozhodnutí, pokud jsou tu nové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl použít bez své viny nebo lze provést důkaz, který nemohl být proveden

• podává se ve lhůtě subjektivní - 3 měsíce a v objektivní lhůtě - 3 roky k soudu prvního stupně, který vynesl napadené rozhodnutí a který o této opětovně rozhoduje

• subjektivní lhůta běží od následujícího dne, kdy jsem se dozvěděl o skutečnosti opravňující podat obnovu řízení

• obnova řízení má dvě fáze – rozhoduje se, zda obnova řízení bude či nebude povolena a druhá fáze rozhoduje o meritu věci

Žaloba pro zmatečnost (§ 228-235i o.s.ř.)

• slouží ke zrušení pravomocných rozhodnutí, které trpí takovými vadami, jež představují základní porušení principů (důvody jsou stanoveny v § 229 o.s.ř, např. věc nenáleží do pravomoci soudu, bylo odejmuto právo účasti na řízení apod.)

• podává se ve lhůtě subjektivní - 3 měsíce a v objektivní lhůtě - 3 roky k soudu prvního stupně, který vynesl napadené rozhodnutí a který o této opětovně rozhoduje

EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ A ZPŮSOBY PROVEDENÍ VÝKONU ROZHODNUTÍ

• samostatné řízení, v případě, že povinnost stanovená pravomocným rozhodnutím není splněna dobrovolně

exekuční titul

• předpoklad pro exekuční řízení je listina vydaná oprávněným orgánem opatřená doložkou právní moci např. rozsudek, usnesení, výkaz nedoplatků, výměr, FÚ, VZP

• notářské prohlášení či exekutorský zápis – zápis s doložkou přímé vykonatelnosti (nemusím žalovat)

Účastníci exekučního řízení

• oprávněný

• povinný

Způsoby provedení rozhodnutí výkonu (§ 276-351a o.s.ř.)