I. Předpoklady 95

II. Prvky 95

VI. Základy pracovního práva 97

1. Základní rozdělení pracovního práva 97

upravuje právní vztahy mezi jednotlivými zaměstnanci a zaměstnavateli (práva, nároky, povinnosti). Těžištěm právní úpravy individuálního pracovního práva je zákoník práce. 97

b) Kolektivní pracovní právo 97

2. Nejdůležitější mezinárodní organizace působící v sociální oblasti 98

3. Pracovněprávní vztahy 101

Objekt pracovněprávních vztahů 103

Obsah pracovněprávních vztahů 103

práva a jim odpovídající povinnosti subjektů. Rámec práv a povinností je dán Zákoníkem práce a prováděcími předpisy, normami kolektivního práva, interními normativními, popř. individuálními instrukcemi, pracovní smlouvou. 103

Základní zásady pracovněprávních vztahů jsou obsaženy v ustanovení § 13 ZP. 103

4. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 115

Prevenční povinnost zaměstnavatele 115

5. Odpovědnost za škodu 116

Typ odpovědnosti 116

ZAMĚSTNANEC 116

ZAMĚSTNAVATEL 116

Zaměstnanec: 117

Zaměstnavatel: 118

Podrobné výklady jsou zařazeny v předmětu Pracovní právo a sociální zabezpečení. 118

6. Charakteristika zákonu o zaměstnanosti 119

7. Hlavní principy zaměstnanosti 119

8. Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí a úřadů práce v oblasti zaměstnanosti 121

9. Právo na zaměstnání 125

10. Kontrolní pravomoc úřadů práce 128

11. Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce 131

VII. Úvod do obchodního práva 134

1. Vymezení pojmu obchodní právo, podnikání, podnikatel 134

2.Vymezení pojmu podnik, obchodní jmění, obchodní majetek, čistý obchodní majetek, vlastní kapitál, základní kapitál, rezervní fond, podíl, prokura, obchodní rejstřík, nezmocněné jednatelství. 136

3. Obchodní závazkové vztahy 137

4. Obchodní společnosti dle obchodního zákoníku 138

5. Pojmy statutární orgán, nejvyšší orgán obchodní společností, dozorčí orgán, hlasování per rollam, kartelové právo, právo opce, regrese, notifikační povinnost, ručení 139

6. Odpovědnostní obchodní závazkové vztahy 140

7. Promlčení, prekluze 141

8. Zvláštní ustanovení o některých závazkových vztazích dle obchodního zákoníku 141

VIII. Základy trestního práva 142

1. Základní pojmy 142

2. Trestní zákonodárství 143

Nejdůležitější předpisy v oblasti trestního práva 143

3. Pojem, funkce a zásady trestního práva 143

Zásady trestního práva 144

a) zásada zákonnosti (trestní právo může být čerpáno pouze z právních předpisů), 144

b) zásada odpovědnosti pouze fyzických osob (trestní právo je založeno na koncepci individuální odpovědnosti), trestat lze pouze člověka jako jedince za vlastní jednání, 144

c) zásada pouze pomocné úlohy trestní represe (v efektivitě represe musí být tato použita jen v nezbytné míře), 144

d) zásada odpovědnosti za zavinění (trestat lze pouze za jednání, které fyzická osoba provedla zaviněně – úmysl či nedbalost), 144

e) zásada přiměřenosti (adekvátnosti) trestu. (Úměrnost trestu musí odpovídat povaze trestného činu a okolnostem jeho spáchání a neplatí oko za oko, zub za zub). 144

Trestní zákonodárství 144

4. Základy trestní odpovědnosti 145

Skutková podstata trestného činu 145

Příčetnost (resp. nepříčetnost) jako znak skutkové podstaty. 146

Zavinění jako znak skutkové podstaty 146

5. Formy trestné činnosti 146

Příprava a pokus k trestnému činu jsou trestné podle trestní sazby stanovené na trestní čin, k němuž toto jednání u přípravy směřovalo a k pokusu podle trestní sazby jako za dokonaný trestní čin. Spolupachatelství je přitěžující okolností při výměře trestu. 147

6. Důvody vylučující trestnost 147

7. Ustanovení o trestech, zánik trestnosti a trestu 147

Tresty a jejich ukládání 147

Zánik trestnosti a trestu 148

Společná ustanovení obecné části trestního zákona 149

8. Zvláštní část trestního zákona 149

Systematika trestných činů 149

9. Trestní právo procesní – pojem, trestní řád, subjekty 150

Subjekty trestního řízení 150

Základní pojmy: 151

podezřelý = ten, kdo byl zadržen pro podezření ze spáchání trestného činu a nebylo proti němu zahájeno trestní stíhání, 151

obviněný = ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání, 151

obžalovaný = po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný, 151

odsouzený = ten, proti němuž byl vydán rozsudek o vině a trestu, který již nabyl právní moci, 151

nutná obhajoba = jde o zákonem stanovenou povinnost, kdy obviněný musí mít v postavení obviněného obhájce. Jde o závažnější trestné činy, 151

státní zástupce = má důležitou a nezastupitelnou funkci, kde před zahájením trestního stíhání dohlíží na postup policejního orgánu a po zahájení, respektive ukončení vyšetřování na základě návrhu policejního orgánu podává obžalobu k soudu. Před trestním soudem zastupuje stát a vystupuje jako žalobce, 151

vazba = je zajišťovacím prostředkem obviněného, kdy soud v případě, že hrozí důvodná obava, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat nebo bude působit na svědky či bude opakovat trestnou činnost může rozhodnout o uvalení vazby. Vazbou se rozumí omezení svobody obviněného jeho umístěním do věznice, 151

trestní stíhání se souhlasem poškozeného = trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) vyjmenovává trestné činy, u kterých je ke stíhání obviněného zapotřebí souhlasu poškozeného, 151

trestní příkaz = jde o zkrácené trestní řízení bez nařízeného hlavního líčení, kde soud rozhoduje pouze na základě obžaloby. 151

10. Průběh trestního řízení 151

11. Probační a mediační služba 153