- •Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje učení fyziokratů a merkantilismus - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Merkantilismus
- •Fyziokratismus
- •Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje učení klasické ekonomie - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje neoklasickou ekonomii (učení marginalistů) - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje – keynesiánství - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Hlavní makroekonomické směry – stručně charakterizuje - monetarismus - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika
- •Základní vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon) Magický čtyřúhelník (n. Kaldor)
- •Philipsova křivka
- •Ukazatele výkonnosti ekonomiky. Aktuální hodnoty pro čr.
- •Hrubý domácí produkt (hdp)
- •Hrubý národní produkt (hnp)
- •Okunův zákon
- •Hrubý národní produkt (hnp)
- •Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika)
- •Spotřební výdaje – model mezičasové volby
- •Spotřební výdaje – hypotéza životního cyklu
- •Spotřební výdaje - hypotéza permanentního důchodu atd.
- •Úspory a úsporová funkce (graf, funkce, charakteristika), vtah ke spotřební funkci
- •Investice, investiční funkce (graf, funkce, charakteristika), vytváření a čerpání neplánových zásob
- •Rovnovážný produkt V dvousektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky)
- •Rovnovážný produkt V třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky)
- •Rovnovážný produkt V čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky)
- •Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz
- •Peněžní zásoba, peněžní agregáty, bankovní soustava, funkce centrální banky, čnb
- •Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz (matematicky I graficky)
- •Agregátní poptávka po penězích
- •Agregátní nabídka peněz
- •Rovnováha na trhu peněz
- •Model is-lm V uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha V modelu)
- •Křivka is (model – základní postavení, význam křivky, posuny křivky)
- •Křivka lm (model – základní postavení, význam křivky, posuny křivky)
- •Fiskální politika a nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice
- •Vytěsňovací efekt V modelu is-lm
- •Monetární politika, nástroje pomocí modelu is-lm V uzavřené ekonomice
- •Agregátní poptávka (charakteristika, grafické a matematické vyjádření, determinanty, poloha křivky, vliv monetární a fiskální politiky na křivku)
- •Klasická křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky V ad-as)
- •Extrémní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky V ad-as)
- •Základní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky V ad-as)
- •Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty X devizy, posílení X oslabení měny, kurzovní lístek) Otevřená ekonomika
- •Měnový kurz
- •Kurzy pevné a plovoucí, podstata, minulost a současný stav V čr Pevné kurzy
- •Plovoucí kurzy (floating)
- •Vývoj kurzu czk po roce 2000 (nejvyšší a nejnižší hodnoty vůči americkému dolaru, euru), vliv změny kurzu na zahraniční obchod, export a import, aktuální hodnoty kurzu czk/eur, czk/usd
- •Podmínky přijetí eura – konvergenční kritéria a jejich plnění V čr.
- •Platební bilance (charakteristika, horizontální a vertikální struktura)
- •Platební bilance (křivka bp). Vývoj platební bilance čr V posledních letech.
- •Podstata modelu is-lm-bp
- •Zadluženost české ekonomiky – vznik a měření státního dluhu, vývoj zadluženosti V čr, porovnání se zahraničím. Maastrichtská kritéria.
- •Inflace – podstata, příčiny (nabídková, poptávková), druhy, ovlivňování.
- •Měření inflace – míra inflace, index spotřebitelských cen, index cen výrobců, spotřebitelský koš
- •Vývoj míry inflace V čr po roce 1993, prognózy vývoje. Srovnání inflace V zemích eu, inflace a Maastrichtská kritéria
- •Nezaměstnanost, příčiny, formy, dopady. Politika zaměstnanosti
- •Monetární politika - cíle, nositelé, druhy a nástroje monetární politiky
- •Činnost České národní banky, úrokové sazby a jejich vývoj a aktuální situace V čr.
- •Fiskální politika - cíle, nositelé, druhy a nástroje fiskální politiky
- •Rozpočtová soustava, státní rozpočet a veřejný rozpočet, saldo a struktura rozpočtu, mandatorní a nemandatorní výdaje. Význam, schvalování.
- •Vývoj a stav salda státního rozpočtu čr V posledních letech, aktuální situace. Nejvýznamnější položky rozpočtu čr.
- •Druhy a fáze (průběh) hospodářského cyklu.
- •Průběh hospodářského cyklu V čr. Situace V poslední době, délka cyklu, průběh (situace, vývoj makroekonomických ukazatelů)
Hrubý národní produkt (hnp)
hodnota všech finálních statků a služeb, které byly za určité období vyrobeny za použití národních výrobních faktorů (nezáleží na tom, kde výrobce působí)
3 metody výpočtu
sečtením hodnot přidaných zpracováním („VA“ – Value Added)
metoda základních důchodů
metoda užití spotřebitelských výdajů
rozdíl mezi HDP a HNP spočívá v saldu důchodů rezidentů plynoucích ze zahraničí a důchodů nerezidentů získaných v tuzemsku
saldo důchodů = čistý příjem z majetku v zahraničí („NPI“ – Net Property Income From Abroad)
HNP = HDP + důchody rezidentů získané ze zahraničí – důchody nerezidentů získané v tuzemsku
Nominální a reálný produkt, deflátor HDP (zjišťování, využití)
Nominální produkt
pokud je definován v tržních cenách
velikost závisí na změnách tržních cen a objemů prodávaných statků a služeb
Reálný produkt
vyjádřený ve stálých cenách
velikost se mění jen v závislosti na objemu a struktuře vyrobených statků a služeb, nikoliv cen
Cenový deflátor
podíl nominálního a reálného produktu za daný rok
slouží pro výpočet změny cenové hladiny v ekonomice
Vývoj HDP V ČR po roce 2000. HDP v mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi EU).
ROK |
HDP (mld. Kč) |
ROK |
HDP |
2000 |
2 269,7 |
2008 |
3 848,4 |
2001 |
2 448,6 |
2009 |
3 758,9 |
2002 |
2 567,5 |
2010 |
3 790,9 |
2003 |
2 688,1 |
2011 |
3 823,4 |
2004 |
2 929,2 |
2012 |
3 845,9 |
2005 |
3 116,1 |
2013 |
3 883,8 |
2006 |
3 352,6 |
2014 |
4 026,7 |
2007 |
3 662,6 |
|
|
ZEMĚ |
HDP/obyv. (% průměru EU) |
ZEMĚ |
HDP/obyv. (% průměru EU) |
Lucembursko |
264 |
Slovinsko |
83 |
Rakousko |
129 |
Česká republika |
80 |
Švédsko |
127 |
Slovensko |
76 |
Nizozemsko |
127 |
Řecko |
75 |
Irsko |
126 |
Portugalsko |
75 |
Dánsko |
125 |
Litva |
74 |
Německo |
124 |
Estonsko |
72 |
Belgie |
119 |
Polsko |
68 |
Finsko |
112 |
Lotyšsko |
67 |
Francie |
108 |
Maďarsko |
67 |
Británie |
106 |
Chorvatsko |
61 |
Itálie |
98 |
Rumunsko |
54 |
Španělsko |
95 |
Bulharsko |
47 |
Malta |
87 |
EU |
100 |
Kypr |
86 |
eurozóna |
108 |
Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika)
spotřební výdaje domácností „C“ tvoří nejvýznamnější složku agregátních výdajů
v ČR tvoří cca 50 % výdajů
základní keynesiánské pojetí vychází z toho, že výdaje domácností „C“ závisí na tom, jaký mají disponibilní důchod „
“celkové spotřební výdaje „C“ se skládají z
autonomních spotřebních výdajů „Ca“, nezávislých na „ “
indukovaných spotřebních výdajů „
“,
závislých na „
“
c – mezní sklon ke spotřebě – jak se změní spotřeba, když se změní důchod o jednotku
