Indikace pooperační umělé plicní ventilace:

• U nestabilních pacientů po rozsáhlých operacích

• Když se v pooperačním období očekávají respirační komplikace

• U podchlazených

• U výrazně obézních

• Tam, kde je již před operací přítomná dechová nedostatečnost

Kombinovaná anestézie:

katétr přednostně umístěný torakálně: gastrektomie, resekce pankreatu, resekce části jater, rekonstrukce žlučových cest, onkochirurgie v mezogastriu a hypogastriu

místo punkce – hypogastrium – lumb. oblast, nadbřišek od Th4/5 do Th 12/L1, zavedení v oblasti Th 8/9 nebo Th9/1O

• pro střední laparotomii musí být blokovány segmenty Th7-12, pro blokádu viscerální bolesti segmenty Th5-9, může dojít až k blokádě Th2 (pokles TK, bradykardie)

• aferentní impulsy vedené n. vagus a n. phrenicus nejsou blokovány, takže vadí tah rozvěračů a tah za žaludek, tah za peritoneum.

Speciální anestezie:

Ileus:

Nejzávažnější důsledky ileu tenkého střeva: dehydratace, hypochlorémie, hypokalemie, metabolicá acidosa, hypoproteinemie, postižení srdce a krevního oběhu. Častým důsledkem bývá peritonitida a sepse.

Nejdůležitějším cílem předoperační přípravy je nahradit ztráty tekutin, elektrolytů a bílkovin, vyrovnat hypovolemii a stabilizovat funkci srdce a oběhu.

Během operace se trvale podávají infuze se substitucí kalia. Je nutné soustavně sledovat diurézu. Nedostatečný přívod tekutin na základě podhodnocení stavy je častější než přetížení oběhu tekutinami. Nebezpečí aspirace je vysoké pro zvýšený nitrobřišní tlak a vysokou polohu bránice.

Při výrazném rozepětí střeva plyny nemá být podáván oxid dusný.

Pacient je extubován až po opětném nabytí vědomí, často bývá po operaci indikována umělá plicní ventilace.

Rychlý úvod při intubaci je nezbytný.

Peritonitida:

Vyznačuje se příznaky sepse, které se kombinují se známkami hypovolemického šoku a poruchami orgánových funkcí.

Projevy:

• Dechová nedostatečnost

• Selhávání ledvin

• Jaterní nedostatečnost

• Nedostatečnost nadledvin

• Poruchy hemokoagulace

Anesteziologický postup:

V popředí stojí léčení šokového stavu

• Náhrada objemu

• Vyrovnání ztrát elektrolytů a bílkovin

• Odstranění poruch acidobazické rovnováhy

• Kardiovaskulární podpora

Doporučuje se invazivní monitorace pacienta.

Krvácení z jícnových varixů:

Je typickou komplikací ohrožující život při portální hypertenzi. Příčinou závažnosti tohoto stavu je hemoragický šok, po kterém hrozí hepatální koma.

Neodkladná opatření:

• Tamponáda balonkovou sondou – Sengstakenovou- Blakemorovou - nebezpečí sondy: ruptura jícnu, udušení, poškození sliznice, aspirace

• Trvalé vyprazdnování žaludku , odsávání krve z nazofaryngu

• Endoskopická sklerotizace varixů, pokud se toto nedaří, pak operace k založení portokaválního zkratu nebo ligatura cév

• snížení portální hypertenze terlipressinem

Karcinom jícnu:

alkoholici, při infraaortálně situovaném nádoru…resekce distálního ezofagu a kardie, při uložení ve střední třetině jícnu…subtotální resekce , vyvedení ezofagostomie, v druhé době plastika-přemostění exkludovanou kličkou tlustého střeva, obě operace z laparotomie a pravostranné torakotomie

Karcinom žaludku :

– anestézie bez specialit

1. gastroduodenoanastomoza – Bilroth I 2) gastrojejunoanastomoza – Bilroth II 3) gastroezofagoanastomoza

Karcinom slinivky:

parciální či totální pankreatektomie

operace dle Whipllea: resekce hlavy pankreatu, duodena, antra žaludku, end-to-side gastrojejunoanastomoza, end-to-end choledochoanastomoza a end-to-side pankreatojejunoanastomoza

Nádory tl.střeva, konečníku, sigmatu:

levo- či pravostranná hemikolektomie, operace dle Quena – radikální amputace rekta pro karcinom konečníku