Elasticita poptávky – cenová:

číselné vyjádření reakce spotřebitelů při rozhodování o nákupu na změnu ceny

říká, o kolik procent se změní poptávané množství, změní-li se cena o procento

je vždy číslo nulové nebo záporné

elastická poptávka – růst ceny o procento vyvolá změnu poptávaného množství větší než procento

dokonale elastická poptávka – jednoprocentní změna ceny vyvolá nekonečně velkou změnu v poptávaném množství (křivka poptávky je horizontální)

jednotkově elastická poptávka – jednoprocentní růst ceny vyvolá jednoprocentní pokles poptávaného množství

neelastická poptávka – růst ceny o procento vyvolá pokles poptávaného množství nižší než procento

dokonale neelastická poptávka – změnou ceny se poptávané množství nemění (poptávková křivka je vertikální)

determinanty cenové elasticity:

• dostupnost blízkých substitutů – zboží s dobrými substituty (broskev a nektarinka) → vetší pružnost poptávky, zboží bez blízkých substitutů (vejce) → nízká elasticita poptávky

• nezbytnost statků – nezbytné statky (základní potraviny) → spíše nepružná poptávka, luxusní statky (automobily) → vysoká elasticita poptávky

• podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu – čím je vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto statku

• časový horizont – krátké období → nízká elasticita poptávky, dlouhé období → poptávka se stává pružnější

závislost změny poptávaného množství na změně důchodu spotřebitele

o kolik procent se zvýší poptávané množství, změní-li se důchod spotřebitele o jedno procento

má ve většině případů kladné znaménko (u méněcenných statků to bývá číslo záporné)

• elastická poptávka – poptávané množství vzrostlo rychleji než důchod

• jednotková elasticita – poptávané množství a důchod rostou stejně rychle

• neelastická poptávka – poptávané množství vzrostlo pomaleji než důchod (potraviny, oděvy)

vyjadřuje, jak poptávané množství jednoho zboží reagovalo na změnu ceny jiného zboží (do jaké míry jsou statky navzájem nahraditelné)

o kolik procent se změní množství statku A, změní-li se cena statku B o procento

může být jak kladná (pro substituční zboží) tak záporná (pro komplementární zboží)

situace, kdy se nabízené množství rovná poptávanému množství a zároveň cena nabídky je rovna ceně poptávky (situace, kdy se poptávka rovná nabídce)

rovnovážné množství – množství, kdy se nabízené množství rovná poptávanému

přebytek zboží – nabízeného množství je více než poptávaného množství (tržní cena je větší než rovnovážná cena), dochází ke konkurenci na straně nabízejících → snížení ceny → zvýšení poptávky → trh směřuje k bodu rovnováhy

nedostatek zboží – poptávaného množství je více než nabízeného množství (tržní cena je nižší než rovnovážná cena), konkurence na straně kupujících, jež jsou ochotni zaplatit větší cenu → zvýšení nabídky → cena roste až na rovnovážnou úroveň

renta (přebytek) spotřebitele – rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství určitého statku (vyšší než rovnovážná) a částkou, kterou by zaplatil při rovnovážné ceně

renta výrobce – rozdíl mezi individuální cenou nabídky (výrobce nabízí statek za menší cenu) a tržní rovnovážnou cenou statku