- •49A. Respirační insuficience
- •49B. Krvácivé stavy z cévních příčin (purpury)
- •Vrozené purpury
- •49C.Nádory prsu, nádory prostaty
- •50A. Latentní a mimoplicní tuberkulóza, netuberkulózní mykobakteriózy
- •50B.Hyperthyreóza
- •50C.Klinicky významné lékové interakce
- •51A.Chronická obstrukční plicní nemoc
- •51B. Choroby postihující více endokrinních žláz
- •51C. Infekční artritidy
- •51A.Myokarditidy a kardiomyopatie
- •52B.Chronická lymfatická leukemie
- •52C.Metabolická reakce na stres, hyperkatabolismus, stresové hladovění
- •53A. Barrettův jícen
- •53B. Chronické onemocnění ledvin
- •53C. Farmakoterapie diabetu mimo inzulín
- •54A.Prekancerózy gastrointestinálního traktu
- •Intestinální metaplazie žaludeční sliznice
- •54B. Hemolytické anemie, hemoglobinopatie
- •IX. Hemolytické anemie
- •54C. Choroby hypothalamu a neurohypofýzy
49B. Krvácivé stavy z cévních příčin (purpury)
Patogenetickým mechanismem je porucha interakce cévní stěny a destiček. Projevuje se kožním a slizničním krvácením – purpurou (malé, červené, červenofialové makuly, vícečetné, kulaté, splývající a měnící barvu dle stáří).
Vrozené purpury
Heriditární hemoragická teleangiektázie= m. Rendu-Osler-Weber: AD, přítomné jsou teleangiektázie (dysplázie pojiva drobných cév) a krvácivé projevy ze snížené odolnosti cévní stěny.
Klinický obraz: nejčastěji na rtech, bukální sliznici, kolem úst a nosu. Jsou to tmavě červené skvrnky, může být krvácení do GIT, mikroskopická hematurie. Mohou být přítomné plicní AV zkraty a telenagiektázei hypoxémie, PL zkrat, embolizace do mozku, sekundárni polyblobulie, paličkovité prsty. Při jaterní lokalizaci o městnavé selhání, fibróza jater
Laboratorně: hemostáza normální, u krvácení do GIT mírná hypochromní anémie, u plicní formy polyglobulie, hypoxémie
Terapie: Fe při anémii, embolizace plicních zkratů, laser na kůži
Ehlers-Danlosův syndrom: abnormální struktura kolagenu, často i destičkové a koagulační abnormality.
Získané purpury
Henoch-Schönleinova purpura: nejčastěji v dětském věku, jde o anafylaktoidní reakci na ukládání imunokomplexů. Dochází k postižení cévní stěny a orgánů. Antigenním podnětem je nejčastěji infekce (beta hemolytický streptokok, viry).
Klinický obraz: hmatná purpura hlavně na končetinách, kolikovité bolesti břicha, průjmy a krvácení do GIT, bolesti a otoky kloubů, hematurie, proteinurie s válci, ložisková proliferativní glomerulonefritida. Typicky začíná 1-3 týdny po prodělané infekci HCD, ale i projev alergie na léky a potraviny.
Laboratorně: pozitivní test fragility kapilár, někdy i ASLO, renální poškození
Terapie: terapie infekce, u krvácení transfúze f XIII, terapie glomerulonefritidy
vaskulitidy s krvácením: infekce, postvakcinačně. Vaskulitida s krvácením často u neiserií, hemofila, pneumokoka, z virů u coxsackie, rubeoly, enteroviry
metabolické purpury:
skorbut: fragilita kapilár při nedostatku vitamínu C, je porušena hydroxylace prokolagenu fragilita kapilár, narušené hojení ran, u dětí kostní abnormality
steroidní purpura: kortikoidy mají vliv na syntézu kolagenu
purpura simplex a purpura senilis: klinicky nezávažná, vyskytuje se hlavně na končetinách, u starých osob, po insultu, oslunění,kortikoidech, i spontánně. test fragility kapilár bývá pozitivní.
49C.Nádory prsu, nádory prostaty
prostata
incidence stoupá s věkem, nad 70 let má ca prostaty 70%, většinou adenokarcinomy (malobb, urotelové, epidermoidní), meta do lymf uzlin, kostí, jater, plic, CNS
KL: latence před začátkem močení, častější močení, nykturie, hematurie, moč retence, meta – bolesti pánve, páteře, pažního pletence, extradurální – močová inkontinence či paraplegie, per rektum – tvrdá, uzlovitá, nebolestivá, pokročilá – zvetšení inguin. uzlin a hepatomegalie, zvýšení specif prostatického ag (PSA), biopsie, scintigrafie, RTG
dělení:
st. 0 – náhodný histologický nález v méně než 3 mikroskop vzorcích, nádor do 1,5cm
st. 1 – stř. až málo diferenc nádor
st. 2 – náhodný nález ve více než 3 mikroskop vzorcích, vetší než 1,5cm
st. 3 – infiltr apexu prostaty či kapsuly prostaty, postižení hrdla močového měchýře
st. 4 – fixovaný nádor s prorůstáním, meta do region. uzlin
léčba: do st. 2 radikální prostatektomie či trojrozměrná radioterapie s ozářením 75-80 Gy, postižení uzlin – chirurgie, iradiace, hormonální substituční léčba, meta – hormonální terapie, tj. androgenní blokáda – oboustranná orchidektomie či antagonisty hormonů produk luteinizační hormon v kombin s antiandrogenem
prs
ET: hormonální vlivy (estrogeny)
genetické faktory (BRCA1 a BRCA 2)
Symptomatologie
Lokální příznaky
- hmatná rezistence u 60%
- bolesti, tlak, pocit napětí v prsu 20%
- obraz pomerančové kůry
- zarudnutí kůže u inflamatorního karcinomu (TNM T4d, KI chirurgie)
- vtažení bradavky
- patologická sekrece
Lokoregionální příznaky
- cca 75% lymfy do axilárních, zbytek do nadklíčkových a parasternálních uzlin
- infiltrovaná uzlina je tuhá až tvrdá
Pokročilé příznaky
- meta (kosti, plíce, játra, mozek)
Diagnostika
Anamnéza
- RA (familiární zátěž)
- gynekologická anamnéza (časná menarche, pozdní menopauza, vyšší věk prvního porodu, kojení jako protektivní faktor)
- FA (kontraceptiva u starší generace)
Fyzikální vyšetření
- inspekce (v sedě, v stoje, v předklonu, odlišnosti konfigurace prsů, tvaru a velikosti, známky kožního tahu z podkoží)
- palpace (obě strany párového orgánu, i obě axily, nadklíčky a krk)
Přístrojová vyšetření
- RTG mamografie ve dvou projekcích (typicky cípatá léze nebo shluk mikrokalcifikací)
- UZ s biopsií
- možná duktografie (stop v náplni v průběhu mléčných vývodů)
Staging
- RTG plic
- UZ jater
- scintigrafie skeletu
- fakultativně CT či MRI
Laboratoř
- KO + dif.
- biochemie séra
- nádorové markery CEA a Ca 15-3
Biopsie s histologií
- jak „nádor“ tak sentinelová uzlina (detekce 99Tc nebo patentní modří)
- používá se TNM klasifikace
Diferenciální diagnostika
80% hmatných lézí je benigních
zvýšená pozornost při zarudnutí prsu (ihned léčit mastitidu a vyloučit inflamatorní Ca)
každá léze prsu má být vyšetřena mamografií a při nejistotě verifikovaná corecut biopsií
u zduření lymfatických uzlin nutno myslet na projevy maligního lymfomu
je-li 1. příznakem lymfedém končetiny a není lymfadenopatie, nutno myslet na sy horní duté žíly při pokročilém plicním tumoru
Patologie
z primárních nádorů nejčastěji karcinomy (50% horní zevní kvadrant)
mezenchymální nádory vzácné, může být i infiltrace maligním lymfomem
meta nejčastěji z druhého prsu, štítné žlázy
Karcinomy
- neinvazivní (= in situ, cca 10%, lobulární x duktální x intraduktální = Pagetův šířící se do epidermis areoly)
- invazivní (80%, nejčastěji duktální)
- erysipeloidní karcinom (zvětšený zarudlý prs s nádorovou infiltrací lymfatických cév)
- cystosarcoma phylloides (zpočátku ohraničený benigní fyloidní útvar, který se vyvine v malignitu s rychlým růstem)
grading G1 (dobře diferencovaný) – G4 (nediferencovaný)
Terapie
vyžaduje multidisciplinární přístup
Chirurgická léčba
- základ u I – III. stadia
- u nižších parciální výkon (odstranění ložiska s lemem zdravé tkáně a vyšetření sentinelové uzliny)
- je-li pozitivní sentinelová uzlina, následuje exenterace axily
- u III. stadia ablace prsu (odstranění celého prsu a pektorální fascie) s exenterací axily s odstraněním uzlin 1. a 2. etáže
- ve IV. stadiu se posuzuje přínos chirurgického výkonu individuálně
Radioterapie
- jak zevní tak brachyterapie
- adjuvantní snižuje počet lokálních recidiv (cílovým objemem je prs po parciálním chirurgickém výkonu nebo hrudní stěna po radikální operaci)
- při postižení uzlin jsou i tyto zahrnuty do objemu
- po parciálním výkonu jsou doporučovány dávky 45 – 50 Gy / 1,8 – 2 Gy denně, na lůžko a jizvu se navyšuje 9 – 10 Gy / 1,8 – 2 Gy denně (možná jak teleradioterapie tak brachyterapie
- paliativní teleradioterapie u pokročilých primárních nálezů a pro lokální ovlivnění meta (nižší dávky)
Hormonální léčba
- nutná přítomnost hormonálních receptorů
- při pozitivitě receptorů jak v adjuvantní tak v léčbě pokročilého onemocnění (i metastazujícího)
- Tamoxifen (kompetitivní antiestrogen)
- při selhání Tamoxifenu inhibitory aromatas (inhibice syntézy steroidů)
- u velmi mladých žen se terapie zahajuje podáváním LH-RH analog (Goserelin) s reverzibilní ovariální ablací
- Fulvestrant je podobný Tamoxifenu, ale má vyšší protinádorovou účinnost a minimum NÚ
Chemoterapie
- jak neoadjuvantně a adjuvantně tak u pokročilých stadií
- CMF (Cyklofosfamid, Metotrexát, 5-fluorouracil)
- FAC (5-fluorouracil, Doxorubicin = Adriamycin, Cyklofosfamid)
Cílená terapie
- Trastuzumab (= Herceptin, inhibice receptorů HER-2/neu, dává se jako adjuvantní a u meta)
- Bevacizumab (= Avastin, účinek proti vaskulárnímu endotelovému faktoru)
- Lapatinib (= Tyverb, selektivní inhibitor tyrosinkinasy)
Poléčebné komplikace
Komplikace chirurgické léčby
- po radikálních výkonech lymfedém příslušné HK
- měla by se vyvarovat pobytu v sauně, létání, potápění
- na stejnostranné HK by se neměl měřit TK, nenabírat krev a neaplikovat injekce, nosit prsteny, hodinky, náramky, nespat s HK pod tělem, chránit ji před bodnutím hmyzem a nenosit v ní břemena
Komplikace radioterapie
- akutní (kožní změny všech tří stupňů, parciální akutní pneumonitida)
- pozdní (hyperpigmentace a fibrosa kůže, teleangiektasie, parciální plicní fibrosa, plexopatie cervikálního plexu, lymfedém)
Komplikace hormonální terapie
- obecně dobře snášena
- u Tamoxifenu návaly horka, trombembolie DKK, vyšší riziko Ca endometria, trombocytopenie, leukopenie, osteoporosa
- u inhibitorů aromatas nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, flush, pocení
Komplikace chemoterapie
- akutní (myelotoxicita, nausea, zvracení) většinou zvládány podpůrnou léčbou
- u Doxorubicinu v kombinaci s radioterapií vyšší kardiotoxicita
- u Cyklofosfamidu akutní pneumonitidy
- u Paclitaxelu periferní neuropatie
Dispenzarizace
anamnéza a fyzikál každé 4 – 6 měsíců po dobu 5ti let, poté 1x ročně
mammologie (RTG, UZ) 1x ročně
u hormonoterapie Tamoxifenem 1x ročně gynekologické vyšetření (manuální + UZ)
dle rizika generalizace RTG plic, UZ jater, scintigrafie skeletu 1x ročně
CEA a Ca 15-3 každých 6 – 12 měsíců
Prognosa jednotlivých stadií
Prognostické faktory
- velikost nádoru
- postižení axillárních uzlin
- histopatologický nález
- přítomnost či absence hormonálních receptorů
- biologická aktivita
T1 – T3N0 5-ti leté přežití 80%
T2N1 70%
N2,3 40%
medián přežití s M1 24 měsíců (při generalizaci do kostí přežití delší)
KL: anamnéza, fyzikální vyšetření, mamografické a bioptické, vyšetření na estrogen a progesteron receptory, dále stupeň diferenciace, důležité: velikost, postižení axilárních uzlin, stupeň diferenciace nádoru, histolog typ, stav hormon receptorů
před vyšetřením: KO, jaterní testy, koncentrace Ca v séru, RTG hrudníku, scintigrafie skeletu, RTG podezřelých kostí
dělení:
st. 0 – ca in situ, bez region a vzdál meta
st. 1 – do průměru 2cm, bez meta
st. 2 – do průměru 5cm, jedna region meta, bez vzdálených
st. 3 – vetší průměr, šíření na hrudní stěnu, inflamatorní ca, postižení region uzlin
st. 4 – jakákoliv velikost, meta do uzlin, vzdálené meta
léčba: podle klin st., cílem odstranit prim nádor a region lymf uzl, do st. 2 – radikální či parciální mastektomie s následnou radioterapií, hormonální léčba, adjuvantní chemo, st. 3 – cytostatická léčba ke zmenšení velikosti, pak radikál chirurgie, pak radiační léčba, pak cytostatická s násl. hormonální, st. 4 – systémová chemo, hormonální léčba, radio k ovl meta
schémata: FAC (5-fluorouracil, doxorubicin, cyklofosfamid), CMF (cyklofosfamid, metotrexát, 5-fluorouracil)
hormony: tamoxifen, megestrolacetát,…
