1. Vlna globalizace

• Prvním příkladem globalizovaného světa byla Římská říše – v regionálním měřítku

• Na rozdíl od současné, často spíš živelné globalizace vytvořili Římané také fungující systém pravidel – římské právo – právní jistota , větší stabilita a trvanlivost (stejně jako v případě staré Číny – vyspělý systém státní správy) – Římská říše existovala cca 1300 let a její východní část téměř 1800 let – konec až pád Cařihradu v roce 1453 (Řím byl založen podle legendy v 8. století př. n. l. 753 př.n.l.)

• Naopak proces globalizace dnes tuto jistotu a řád postrádá – vysoká nestabilita a nebezpečí prudkých změn a výkyvů – viz současná ekonomická krize (nebo krach na New Yorské burze v roce 1929 – odliv ohromného množství investic v důsledku ztrát na americkém trhu – následné rozšíření krize, v případě amerických hypoték dokonce aniž by zbytek světa měl skutečné ekonomické problémy)

• svět je propojen a jedná často z paniky a iracionality - ne na základě rozumu – viz vývoj cen ropy jako základní energetické suroviny světa

• Název globalizace: Globus – globalizace – zeměkoule – o globalizaci můžeme mluvit až po propojení částí světa v jeden celek a také – až se vytvořil světový trh

Kdy to bylo?

• 1415 – Portugalci dobyli Ceutu a začali objevovat a kolonizovat Afriku – hledali cestu do Indie – 1498

• 1453 – Evropa s Asií – Turecká říše dobyla Konstantinopol a zejména 1492 – propojení Evropy s Amerikou – Kryštof Kolumbus. V tomtéž roce Martin Beheim vytvořil první globus – svět se vracel k antické myšlence, že země je kulatá. To pak potvrdila výprava Fernanda Magallana, jež obeplula svět

• ústřední roli v procesu vzniku globalizovaného světa i jeho postupného vytváření hraje především Evropa – je jeho centrem (až do druhé světové války) a ostatní regiony kopírovaly její hodnoty, životní styl a především technologie = Možný zdroj hrdosti nás - Evropanů

Je to náhoda?

• Cesta k dominanci Evropy nebyla vůbec jednoznačná a existovaly minimálně dvě historické alternativy

1. Turecko – Turecká říše po porážce Byzantské říše rychle pronikala do východní a střední Evropy – 1526 – bitva u Moháče, konec 16. století – poprvé ohrožena Vídeň, Turci ovládli většinu Uher a prostoru Středomoří, včetně afrického pobřeží. Turecké nebezpečí pro Evropu trvá až do r. 1683, kdy jsou Turci poraženi u Vídně – 12. 9. a následně vyhnáni ze Střední Evropy. Vnitřní spory (o následnictví), konflikty s východními sousedy – Persií atp.

2. alternativou mohla být technologicky nejvyspělejší země středověku – Čína – ta už ve 13. století disponovala papírovými penězi, využívala střelný prach, kompas atp. Výrazný technologický náskok před Evropou

• Čína také již na počátku 15. století realizovala několik objevných plaveb – podobně jako později Evropané – které mohly propojit svět - v letech 1420-1433 čínský admirál Čeng Chee přeplul Indický oceán až po pobřeží Rudého moře a v letech 1421-23 mohl dosáhnout až pobřeží Grónska

• Srovnání – lodě 120 m. délky s výtlakem 1500 tun – Kolumbova největší loď Santa Maria byla dlouhá 40 m a cca 100 tun výtlaku

• Čína se ale uzavřela světu – byl pro ní příliš barbarský – „nesahají nám ani po kotníky“ plus odpor čínské byrokracie – lodě byly spáleny a Čína se uzavřela do sebe

• ?Udělá podobnou chybu dnes? Nezdá se –čínské lodě v Adenském zálivu, čínské zájmy v Nigérii, Súdánu apod.