10.1.2. Řízení funkce ledvin

1. Řízení průtoku krve ledvinami a glomerulární filtrace

• průtok krve ledvinami stabilní v (od 80 do 180 torrů)

• vasodilatace - vyvolává systém kallikrein - kinin nebo prostaglandiny = následně zvýšení glomerulární filtrace

• zvýšená aktivita sympatické inervace ledvinných cév či aktivace systému renin-angiotenzin II = vasokonstrikce = pokles glomerulární filtrace

2. Řízení tubulárních (kanálkových) procesů

• ADH (antidiuretický hormon = vazopresin) - aktivní zpětná resorpce vody

• aldosteron - zpětná resorpce Na⁺ a exkrece (vylučování) K⁺

• systém renin-angiotenzin-aldosteron - aktivní zpětné vstřebávání Na⁺ s následným zadržováním vody (podnětem pro jeho spuštění je pokles tlaku krve v ledvinném cévním systému)

• kallikrein-kinin - vasodilatace cév ledvin

• prostaglandiny - cévní odpověď, vylučování Na⁺ a zdržování vody

• parathormon - zpětná resorpce Ca²⁺ a exkrece fosfátů

10.2. Vývodné močové cesty

• definitivní moč se hromadí v ledvinné pánvičce (pojme asi 5 ml moče) - slouží ke shromažďování moče

• močovod - začíná v ledvinné pánvičce a končí v močovém měchýři - stahy hladké svalovin (močová vřeténka) umožňují přesun moči do močového měchýře

• močový měchýř - má fyziologické rozpětí cca 200-300 ml (první nucení na moč)

• jeho objem 300-400 ml - podráždění napínacích receptorů ve stěně měchýře = parasympatická vlákna zahajují reflex močení

• močení - zevní svěrač a břišní lis ovládány vůlí = je možné zadržet zahájení močení, probíhající močení přerušit nebo vyvolat i reflex močení v případě prázdného močového měchýře

11. Žlázy s vnitřní sekrecí

řízení činnosti organismu:

1. Nervový systém

• je nejvyšší, nadřazený ostatním

• zabezpečuje specifické, rychlé zásahy

• zajišťuje reflexní děje se zpětnou vazbou

• má významnou integrační a asociační činnost

2. Látkový systém

• hormonální regulace:

• pomalejší

• zpětnovazebné informace

• účinek hormonů je méně specifický

• imunitní odpovědi:

• nejpomalejší (s výjimkou anafylaktického šoku)

• nejdůležitější je schopnost rozpoznání a chránění "svého" před "cizím"

hormony.

• vydávány žlázami do krve = endokrinní sekrece

• krví přenášeny do vzdálených orgánů

• po vazbě na příslušný receptor vyvolávají specifické účinky

Podle chemického složení:

1. bílkovinné (ADH, oxytocin, TSH, ACTH, STH, gonadotropní hormony) - se vážou na receptory na povrchu buněk

2. katecholaminy (A, NA) - se vážou na receptory na povrchu buněk

3. steroidní povahy (kortikosteroidy, pohlavní hormony) - se vážou na receptory jádra buňky

Charakteristiky hormonů:

1. cíleně působí

2. jejich účinek je specifický

3. k vyvolání typické odpovědi je zapotřebí jen nepatrného množství hormonů

Řízení sekrece hormonů

• probíhá tzv. zpětnou vazbou (buňka tvořící hormon je řízena hladinou tohoto hormonu obvykle prostřednictvím dalšího stupně)

• pozitivní zpětná vazba (reakce buněk se neustále zvyšuje)

• negativní zpětná vazba (reakce buněk je zeslabována)

Zpětná vazba jednoduchá - tvorba hormonu je regulována podle změny v chemickém složení krve, které bylo právě hormonem vyvoláno.

jednoduchá zpětná vazba : hormon metabolit

(inzulín hladina glukózy v krvi)

Složitá zpětná vazba - při řízení žláz s vnitřní sekrecí, jejichž aktivita podléhá regulaci z oblasti centrálního nervového systému (hypotalamo-hypofyzárnímu systému)

složitá zpětná vazba : řídící hormon periferní hormon metabolit