15 Model ad – as (makroekonomická rovnováha V modelu as-ad; křivka agregátní poptávky; křivka agregátní nabídky a potenciální produkt)

Ve světě klasické ekonomie existuje relativně oddělená sféra reálné a peněžní ekonomiky. Reálný důchod, úrok a mzda jsou určovány v reálné ekonomice. Zvýšení nabídky peněz se promítá do zvýšení cenové hladiny a ostatních nominálních veličin: nominální mzdy a úroku.

Na trhu práce poptávka po práci vyplývá z chování firem maximalizujících zisk v konkurenčním prostředí. Nabídka práce a tím i spotřeba jsou určovány chováním domácností. Na thru práce se určují: reálná mzda a zaměstnanost.

Úspory, jako základní předpoklad pro následné investice , jsou určovány na trhu kapitálu, kde relativně pružně reagující úroková míra vyrovnává poptávku po zápůjčních fondech s jejich nabídkou.

Rovnováha na trhu úspor viz graf 15.1 na straně 322

Na trhu zboží a služeb se setkává agregátní poptávka po zboží a službách (poptávající subjekty) s agregátní nabídkou zboží a služeb (nabízející subjekty). Na rozdíl od výdajového modelu, se však v modelu AD – AS nepředpokládá, že existuje neměnná cenová hladina, ale naopak cenová hladina a rovnovážná úroveň reálného důchodu jsou veličiny zjišťované v bodu rovnováhy.

15.1 Makroekonomická rovnováha V modelu ad – as

Makroekonomická rovnováha, tj rovnovážná úroveň výstupu a cenové hladiny, je určena vzájemným působením agregátní poptávky a agregátní nabídky. Tuto situaci zachycuje graf 15.2 na straně 323! Na něm je znázorněn model agregátní poptávky a nabídky – základní analytický nástroj pro posuzování tempa růstu (poklesu) agregátního důchodu a cenové hladiny.

V bodu rovnováhy se úroveň reálné agregátní nabídky (AD) rovná úrovni reálného výstupu (AS, resp.Q), takže nenastáývá nedobrovolná akumulace zásob nebo jejich redukce. V bodu rovnováhy však zároveň musí platit, že skutečné výdaje se rovnají plánovaným. Potom i agregátní poptávka (AD), která reprezentuje plánované výdaje, se budou rovnat důchodu (Y). Výstup je tedy na rovnovážné úrovni, když platí:

a) nezamýšlené změny zásob jsou rovny nule a spotřebitelé i firmy nakupují takové množství produkce, které chtějí

b) nezamýšlené úspory jsou rovny nule a v ekonomice neexistují problémy spojené s akumulací kapitálu, neboť úspory se plynule přeměňují v investice

V případě, že roste objem neproddaných zásob, začíná se uplatňovat tzv. přizpůsobovací proces, ve kterém firmy přizpůsobují úroveň a strukturu produkce úrovni a struktuře poptávky. Během tohoto období se výstup postupně přibližuje své rovnovážné úrovni.

Problematickou z hediska douhodobé ekonomické stability je i situace, kdy domácí poptávka roste rychleji než domácí nabídka. V tomto případě se vnitřní nerovnováha většinou projeví v rostoucí úrovni cenové hladiny, rovněž může dojít k neúměrnému růstu poptávky po dovozech a tím i k narušení vnější rovnováhy v ekonomice.

15.2 Křivka agrgátní poptávky

Klesající křivka AD

Křivka agregátní poptávky (AD) je klesající. Znízorňuje množství statků, které je poptáváno při jednotlivých cenových hladinách. K posunu křivky AD vedou především:

Změny v chování spotřebitelů

Změny v hospodářské politice vlády

Pokud se křivka posunuje nahoru a doprava (AD roste), potom buď rostou spotřeba, investice či vládní výdaje, nebo poptávku stimulují změny v hospodářské politice. Sklon křivky AD je rozhodující pro rychlost reakcí spotřebitelů na změny cenové úrovně.

Chceme-li hledat odpověď na otázku, proč je křivka AD klesající, musíme hledat odpověď na trhi peněz. NA tomto trhu úroková míra a její změny uvádějí do rovnováhy nabídku a poptávku po penězích. Jedním z faktorů určujících poptávané množství peněz je cenová hladina. Při vyšších cenách se zvětšuje poptávka po penězích.

Z grafu 15.3 na straně 325! je zřejmé, že množství peněz se nemění (určováno centrální bankou), zatímco úroková míra (i) roste, aby vyrovnala poptávku po penězích s nabídkou peněz. Tento růst úrokové míry má však důsledky nejen pro situaci na trhu peněz, ale i pro situaci na trhu zboží a služeb.

Graf 15.4 na straně 326! Naopak, jak je zřejmé z grafu, snižující se cenová hladina, prostřednictvím klesající poptávky po penězích a úrokové míry, zvyšuje poptávané množství zboží. Tedy mezi cenovou hladinou a poptávaným množstvím zboží a služeb existuje nepřímo úměrný vztah. J.M.Keynes – teorie preference likvidity: vztah mezi úrokovou mírou a poptávaným množstvím zboží a služeb se nazývá Keynesovým efektem. Graf 15.5 na straně 327! Z teorie preference likvidity lze také odvodit, že zvýšení (snížení) nominální nabídky peněz ze strany centrální banky se neprojeví pouze na trhu peněz, kde povede k poklesu (růstu) úrokové míry, ale současně klesající (rostoucí) úroková míra povede domácnosti a podniky k větší (menší) aktivitě na trhu zboží a služeb. Tyto aktivity se odrazí v posunech křivky AD.