6. Rovnováha platební bilance a její dosahování

• Bilance je vždy vyrovnaná – protože se zajišťuje pohybem devizových rezerv

Mechanismus měnový: pokud více dovážíme, roste poptávka po zahraniční měně, dojde k znehodnocení domácí měny -> větší vývoz a pokles importu -> vyrovná se platební bilance

Důchodový mechanizmus: pokud více dovážíme -> zdroje nárůst produkce v zahraničí -> klesá HDP -> pokles importu

Cenový mechanizmus: pokud se nakupuje v zahraničí-> výrobci omezí výrobu -> v podstatě se sníží agregátní poptávka - > pokles cenové hladiny -> vzroste export

7. Zahraniční zadluženost

• Domácí subjekty si půjčují v zahraničí

• Riziko je pohyb měnového kurzu

• Zapisuje se na finanční účet

10. Veřejné rozpočty a rozpočtová politika

1. Veřejné rozpočty

2. Státní rozpočet a jeho struktura

3. Daně a daňová politika

4. Schodek státního rozpočtu (cyklický a strukturální)

5. Financování rozpočtového schodku

6. Účinky státních výdajů (důchodotvorný účinek a efekt vytěsňování)

7. Veřejný a státní dluh

1. Veřejné rozpočty

• Samostatné územní jednotky, obce, zdravotní pojišťovny, státní instituce(fondy), veřejné vysoké školy…

• Každá tato součást má svůj vlastní rozpočet, všechny rozpočty dohromady tvoří soustavu veřejných rozpočtů

• SR největší suma peněz, ale ostatní nelze ignorovat

2. Státní rozpočet a jeho struktura

• Má příjmovou a výdajovou stránku

• Saldo SR = příjem - výdaj

• Není jediný rozpočet veřejného sektoru

• Rozpočet vlády

Příjmy

• Přímé daně – z mezd a ze zisku, pozemková a domovní daň…(musíme platit)

• Nepřímé daně – (nemusíme platit)

  • Spotřební daň – přirážka na základě zákona uvalena k některým druhům komodit

  • DPH – přirážka k ceně všeho, závisí, jak intenzívně nakupujeme

• Příjmy ze sociálního pojištění

• Příjmy z prodeje státního majetku

• Příjmy v podobě přijatých úvěrů

• Příjmy z dotací

• Vybraná cla, pokuty, příjmy ze zaplacených kolků

Výdaje

• Výdaje s protihodnotou = vládní nákupy

• Bez protihodnoty = vládní transfery

• Vlády typicky hospodaří s deficitem, čímž narůstá zadlužení státu, pouze odsouvají problém

• Důležitou součástí jsou splátky dluhů a úroky

  • Kumulování dluhů – nárůst úroků

Příjmy – výdaje = rozpočtové saldo

• Kladné – přebytkový rozpočet

  • Kumulování rezerv v případě neblahé události

• Nulové – vyrovnaný rozpočet

  • iídeální

• Záporné – schodkový)deficitní) rozpočet

  • Od roku 93/94 schodkový rozpočet v ČR

  • 1 bilion dnes asi v ČR – USA 15 bilionů korun

Skutečné saldo vzniká bez ohledu v jaké fázi se ekonomika nachází

3. Daně a daňová politika

Daňové soustavy

3 typy

• Daňová soustava s rovnou daní

• Bez ohledu, na to, jak vysoké či nízké příjmy máme, odvádíme vždy přesně stanovený podíl (např. 15%)

• DS s progresivní daní

• Existují příjmová pásma

• s vyšším příjmem -> do pásma z vyšší daňovou sazbou

• Narůstá skokově

• Nástroj proticyklické politiky, zmírňuje konjunkturální výkyvy a propady

• DS s degresivní daní

• Unikátní

• Čím větší příjmy, tím menší podíl odvádíme státu na daních

• U nás je tato soustava

Formy daňové politiky

• Může probíhat dvojím způsobem

Pomocí vestavěných stabilizátorů

• Vestavěné stabilizátory jsou automatiky působící mechanizmy tlumící dopady hospodářského cyklu

• Jsou zabudované do fungování ekonomiky – působení v reálném čase s nejvyšší možnou účinností

• Nejdůležitější z nich je progresivní zdanění

  • V případě recese se lidé dostávají do nižších daňových pásem a zbývá jim dost na útratu, než jako v případě rovné daně -> pokles agregátní poptávky není tak dramatický jako v soustavě s rovnou daní

  • Konjunktura – do vyšší daňových pásem, zůstává menší část příjmů – nevede to tedy k inflaci a dalším neblahým jevům, tlumení projevu cyklů

  • Ekonomika na dlouhodobém produktu – průměrná daň

  • Výkyvy zpětně ovlivňovány daňovou progresí

• Daněprostý příjem

  • Do určitých příjmů – nulová daň

• Podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky

  • Při recesy dochází k výpadkům příjmů – domácnosti inkasují transfery -> zvýšení disponibilního důchodu, snížení poklesu AD

• Výhodou těch stabilizátorů je že jsou zabudované v ekonomice – působí téměř hned

Formou diskreční politiky

• Závisí na rozhodování státních autorit – největší slabina

• Časová ztráta

• Opatření působí, když je ekonomika už v jiný fázi cyklu

• Metod diskreční politiky

  • Změny daňových sazeb

  • Změny vládních výdajů

• Obojí by mělo způsobit poptávkový šok, podpořit AD

Účinnost fiskální politiky

V ýchozí stav P0, blíží se volby – hlásají pokles nezaměstnanosti(diskreční politika)

Růst AD  AD‘ růst na P1  růst Y  růst zaměstnanosti růst nominálních příjmů(ne reálných)

Tendence vracet se k potenciálu  vyprchání peněžních iluzí  požadavek valorizace mezd

Posun SAS  SAS‘  původní produkt  růst cenové hladiny na P2

• Fiskální politika je účinná pouze krátkodobě

• Dlouhodobě vede jen k růstu cenové hladiny

Lafferova křivka

• Tentýž daňový výnos může být docílen dvojí daňové sazby – nízké a vysoké

• Vysoká je demotivující – stát získá stejně, ničí produktivní síly

• Existuje ideální daňová sazba – nikdo neví jakým uspořádaným dvojicím sazba výnosty body patří – nikdo neví kolik to je

• Neměla by se dostat do zakázané zóny, která končí 100% zdaněním, ale nevíme, kde začíná