- •II. Nespisovný jazyk
- •Podle ohebnosti
- •Podle významu
- •Podle větně členské platnosti
- •Mluvnické kategorie
- •Číslo – jednotné
- •Mluvnické kategorie
- •I. Osoba
- •Přivlastňovací
- •Stupňování adjectiv
- •Podle významu:
- •II. Číslo jednotné číslo množné
- •IV. Slovesný způsob
- •V. Slovesný rod
- •VI. Slovesný vid
- •Příslovce – adverbia
- •Běžně dorozumívací styl
- •Odborný styl
- •Publicistický styl
- •Umělecký styl
- •Administrativní styl – úřední, jednací
- •Charakteristika
- •Vztah k lidem, práci…
- •II vlastní popis
- •Kritika
- •Recenze
- •Výkladové
- •Speciální
Přivlastňovací
a) tvořená s podstatným jménem rodu mužského
bratrův přítel
bratrova žena vzor otec
bratrovo dítě
b) tvořená podstatnými jmény rodu ženského
m
atčin
kabát
matčino dítě vzor matčina - matka
matčina kabelka
Stupňování adjectiv
Rychlý rychlejší nejrychlejší
Hezký hezčí nejhezčí
Dobrý lepší nejlepší (nepravidelné)
Zlý horší nejhorší
- vyjadřujeme trojí stupeň vlastnosti
ZÁJMENA – promonima |
- jsou ohebná → skloňují se
- zastupují podstatná jména nebo přídavná jména
- mají funkci větného členu (podmět, přívlastek, předmět)
Podle významu:
a) osobní – já, ty, on, ona, ono, my ,vy, oni – zvratné zájmeno se
označují 1. 2. 3. osobu
b) přivlastňovací – můj, tvůj, jeho, její – náš, váš, jejich + svůj
přivlastňují 1. 2. 3. osobě
c) ukazovací – ten, ta, to, tento, onen, takový
v řeči ukazujeme na určitou osobu, věc, vlastnost
d) tázací – kdo, co, jaký, který, čí
tážeme se po osobě, věci, vlastnosti
e) vztažná – kdo, co, jaký, který, čí + jenž
spojují věty v souvětí (vedlejší věta vztažná)
f) neurčitá – někdo, něco, kdosi, některý, něčí, cosi, leckdo
pouze naznačují, o kom je řeč
vymezovací – každý, všichni, všechen
g) záporná – nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný
popírají existenci osoby,věci, vlastnosti
ČÍSLOVKY – numeralia |
- jsou to slova ohebná → skloňují se
- jsou to slova číselného významu – označují počet, množství, pořadí
URČITÉ – jeden, pátý, čtverý, stokrát
vyjadřují přesný počet
NEURČITÉ – několik, několikátý, několikerý, několikrát, málo, mnoho
nevyjadřují přesný počet
a) základní – (kolik?)
- vyjadřují počet
- jeden, dva, milion, několik
- složená – jedenadvacet – dvacet jedna
b) řadové – (kolikátý?)
- označují pořadí, místo v číselné řadě
- prvý, třetí, stý, několikátý
c) druhové – (kolikery?)
- vyjadřují počet druhů
- dvoje, troje, šestery, několikery
d) násobné – (kolikrát?)
- vyjadřují počet opakování, násobenost
- dvakrát, desetkrát, několikrát
zvláštní skupina – číslovky podílné (po kolika)
- po jednom, po dvou, po padesáti, dva a dva
- spojení předložek s číslovkami
- vyjadřují po kolika se osoby, věci, vyskytly
SLOVESA - verb |
- slova ohebná → časují se
- označují děj, činnost, stav, změnu stavu
slovesné tvary:
a) jednoduché – napíšeš, napiš, napsal
b) složené – budu psát, napsal bych, byl napsán
INFINITIV – neurčitek – základní slovesný tvar
Mluvnické kategorie
I. Osoba
1. já mluvím my mluvíme
2. ty mluvíš vy mluvíte
3. on mluví oni mluví
