Běžně dorozumívací styl

 

-        styl běžné komunikace (předávání informací)

 

  podle formy: projevy mluvené /zřídka psaní – osobní korespondence/

  adresát: projevy soukromé – častý dialog

  slovní zásoba: běžná – jednoduchá větná stavba

  jazyk: hovorová čeština, obecná, nářečí, spisovná čeština

 

Odborný styl

 

-        sděluje odborné poznatky → učebnice, odborné publikace, odborné časopisy

 

  podle formy: psané projevy

  adresát: projevy veřejné: pro odborníky; pro laiky

  slovní zásoba: odborné názvy – termíny

  jazyk: spisovný – souvětí 2 – 3 věty

  slohové útvary: výklad, přednáška, debata, referát, odborný článek, kritika, diskuze…

 

Publicistický styl

 

-        styl novin, časopisů a jiných sdělovacích prostředků

 

  cíl: informovat, poučit, přesvědčit

  podle formy: a) psaná publicistika – denní tisk

b) mluvená publicistika – televizní a rozhlasové zpravodajství

  adresát: projevy veřejné /široký okruh adresátů/

  jazyk: spisovná čeština

  slohové útvary:

a)     informační – zpravodajské: zpráva, oznámení, inzerát, plakát

b)     úvahové – analytické: úvodník, komentář, kritika, recenze, diskuze

c)     umělecké – beletristické: fejeton, sloupek, soudnička, umělecká beseda

d)     v podobě dialogu: interview

 

Umělecký styl

 

-        styl literární komunikace

 

  dílčí oblasti: poezie, próza, drama

  podle formy: psané i mluvené (drama)

  adresát: veřejné projevy

  jazyk: spisovný + ostatní útvary (nářečí, obecná čeština, slang, argot)

  cíl: působit na rozum, cit, a fantazii čtenářů

  slohové útvary:

a)     v poezii: lyrika a epika – báseň, epos, óda, píseň, elegie

b)     v próze: povídka, novela, román, bajka, pohádka

c)     v dramatu: tragédie, komedie, činohra

 

Administrativní styl – úřední, jednací

 

  použití: v administrativě, v úředním styku jednotlivce a organizace

  podle formy: psané projevy (připravený projev)

  jazyk: spisovná čeština (ustálené obraty)

  slovní zásoba: neutrální (slova bez citového zabarvení)

 slohové útvary: zápis, protokol, smlouva, posudek, životopis, vysvědčení, objednávka, žádost, dotazník…

 

SLOHOTVORNÍ ČINITELÉ

 

-        souhrn všech podmínek a okolností, které ovlivňují vznik jazykového projevu

 

rozdělení:

1. subjektivní činitelé: týkají se osoby autora – individuální styl (styl jednotlivce)

-        pohlaví

-        věk

-        vzdělání

-        výrazová pohotovost – schopnosti vyjadřování

-        profese

-        záliby

-        temperament

 

2. objektivní činitelé: obecné platnosti – autor k nim musí přihlížet

forma: mluvená – psaná

zaměření a funkce: funkční styly

situace a prostředí: veřejný – neveřejný projev (soukromý)

kontakt s adresátem: přímý – nepřímý

připravenost projevu: připravený (nebo zčásti) – nepřipravený

střídání mluvčích: monolog – dialog

komu je projev určen: dětem, studentům, odborníkům

vztah autora k tématu: projev zdůrazňující

                                a)     rozumovou stránku – poučit

                                b)     citovou stránku – pobavit, získat

 

 

VYPRAVOVÁNÍ

 

 

Slohový útvar – uvádí nějaký příběh, událost, řadu událostí

-        v chronologickém sledu nebo příčinných souvislostech

 

příběhy – ze života, vymyšlené /fantastické/

 

! důležitost ! – zápletky – popis děje

 

kompozice:

I.                ÚVOD

II.              STAŤ /nejdelší část osnovy/

III.            ZÁVĚR

 

OSNOVA:

I.                ÚVOD – seznámení s prostředím, časem a hlavními postavami

II.              Vlastní vypravování

1.     expozice – naznačení základní situace

2.     zápletka

3.     konflikt – stupňování děje

4.     „katastrofa“ – vyvrcholení děje

5.     roruzlení

III.            ZÁVĚR – obecný závěr – poučení z příběhu – rozuzlení

 

Jazykové prostředky: rozmanitá slovní zásoba

Těžiště: slovesa, dějová podstatná jména

Život a působivost: kratší věty, přímá řeč, věty zvolací

 

 

CHARAKTERISTIKA a POPIS