Při úplné kapitálové mobilitě
Křivka PB je vertikální (na úrovni produktu, která zajišťuje vyrovnaný běžný účet).
Existuje pouze jedna úroveň produktu, při které je platební bilance vyrovnaná.
Při Y > Y pro vyrovnanou PB - deficit PB tlak na znehodnocení měny centrální banka by stahovala domácí měnu růst úrokové míry snížení investic pokles produktu.
Při Y < Y pro vyrovnanou PB – naopak.
Čím vyšší stupeň kapitálové mobility, tím plošší křivka PB.
Nedokonalá kapitálová mobilita
Kapitál se mezi zeměmi nemůže pohybovat.
Poloha křivky PB
závisí na reálném měnovém kurzu:
Znehodnocení měny - posun křivky doprava.
Zhodnocení měny - posun křivky doleva.
Body mimo křivku PB
Body nalevo od křivky PB (např. bod A) - platební bilance je v přebytku (vysoká úroková míra, nízký produkt).
Body napravo od křivky PB (např. bod B) - platební bilance je v deficitu (nízká úroková míra, vysoký produkt).
36. Vývoj platební bilance ČR v posledních letech
Platební bilance
- vyjádření toho, kolik peněz odteklo z ČR do zahraniční a za jakým účelem a naopak, kolik peněz přiteklo do ČR ze zahraničí
- vyjádřeny v peněžních jednotkách, v našem případě v Kč
- platební bilance země podává specifický obraz o stavu ekonomicky a její vnější výkonnosti, charakteru jejího rozvoje i zaměření a úspěšnosti prováděné hospodářské politiky v dané zemi
- platební bilance musí být vždy vyrovnaná
- devizové rezervy představují zásobu zahraniční měny v centrální bance (ČNB)
Platební bilance se skládá z:
• běžného účtu (platby získané za dovoz a vývoz zboží, služeb, ostatní platby),
• finančního účtu (investiční zahraniční platby, vývoz a dovoz kapitálu z jedné země do druhé)
• změn devizových rezerv
Rok 2003 - 2010
- v ČR se monitorováním platební bilance zabývá ČNB
- hodnoty jednotlivých účtů platební bilance (běžný, finanční a kapitálový účet) prudce kolísají z vysokých plusových hodnot do nízkých a naopak
- převaha finančního účtu nad běžným účtem značí dobrou ekonomickou pozici ČR pro zahraniční investory
- vysoké hodnoty signalizují značný příliv kapitálu, záporné hodnoty běžného účtu naznačují silný import statků a služeb do ČR
- před ekonomickou krizí se běžný a finanční účet postupně vyrovnávají, od počátku ekonomické krize se rozdíl mezi těmito účty zvyšuje
Rok 2011
- běžný účet se drží v mínusu (způsobeno pozitivním příspěvkem bilance obchodu se zbožím a službami, deficitem bilance výnosů)
- výsledná hodnota běžného účtu ČR za rok 2011 skončí ve výrazném deficitu (hlavní příčinou je odliv dividend z firem vlastněných zahraničními vlastníky)
37. Zadluženost ČR, Maastrichtská kritéria. Vývoj v posledních letech
Veřejný dluh
- celkové zadlužení vlády a nižších správních celků (obcí a krajů)
- složen ze státního dluhu, dluhu mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhů zdravotních pojišťoven
Státní dluh
- součástí veřejného dluhu, celkové zadlužení vlády
- souhrn státních finančních pasiv tvořených závazky státu (přijaté zahraniční půjčky, úvěry od bank, vydané státní dluhopisy)
- rozdělení státního dluhu ČR podle místa vzniku dluhového nástroje: domácí a zahraniční
- rozdělení státního dluhu ČR podle obchodovatelnosti na finančních trzích: obchodovatelný a neobchodovatelný
Nástroje k řízení státního dluhu
Pro řízení státního dluhu používá Ministerstvo financí následující nástroje:
a) státní dluhopisy
b) státní pokladniční poukázky
c) střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
d) repo operace
e) derivátové operace
f) přímé úvěry státu
Maastrichtská kritéria
- měří míru zadlužení států
- poměr schodku vládního sektoru k hrubému domácímu produktu v tržních cenách (tento poměr by neměl překročit 3%)
- poměr hrubého veřejného dluhu (dluhu vládního sektoru) v nominální hodnotě k hrubému domácímu produktu v tržních cenách (tento poměr by neměl překročit 60%)
= aby mohl stát přijmout euro, musí splnit dvě kritéria:
1) výše hrubého veřejného dluhu nižší než 60 %
2) deficit veřejného rozpočtu menší než 3 %
3) nízká úroveň inflace menší než 1,5 %
= cílem Maastrichtských kritérií je směřovat k vyrovnanému či přebytkovému hospodaření a snižovat vládní dluh