1.4.3Kapitál
Capital – K
jedná se o statky, které byly vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných statků
je výsledkem předchozí výroby, nebyl však vyroben pro bezprostřední spotřebu, ale proto, aby se stal výrobním faktorem
kapitál jako výrobní faktor = kapitálový statek
výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok
Technologie
je zvláštní formou kapitálu, který nemá podobu hmotných statků, ale myšlenky, originálního řešení výr. postupu atd.
pokud je dobrá, může výrazně znásobit účinky práce, půdy i kapitálu, proto je sama výrobním faktorem
Důchody
mají motivační charakter
jsou velmi důležitou součástí eko systému
1.4.4Výnosy z výrobního faktoru
člověk se snaží využívat výrobní faktory co nejefektivněji – snaží se s daným množstvím výrobních faktorů vyrobit co nejvíce statků určených ke spotřebě (nebo vyrobit určité množství statků s co nejmenším množství výr. faktorů)
Efektivnost výroby
je podmíněna vysokými výnosy výrobních faktorů
výnos výrobního faktoru je kvantitativní vztah mezi vstupem a výstupem
čím je vyšší hodnota tohoto zlomku, tím vyšší jsou výnosy z výrobního faktoru a tím vyšší je efektivnost výroby
výnosy z výrobního faktoru = výstup / vstup
Zákon klesajících výnosů
výnosnost výrobního faktoru, jehož objem roste, se bude postupně snižovat
1.4.5Výnosy z rozsahu
můžeme je měřit pokud objem všech výrobních faktorů, které se při určité výrobě používají roste rovnoměrně
rostoucí výnosy z rozsahu – pokud růst objemu výrobních faktorů vede k vyššímu tempu růstu výnosů z nich
konstantní výnosy z rozsahu – pokud výnos z výrobních faktorů roste proporcionálně s růstem rozsahu jejich zapojení do výroby
klesající výnosy z rozsahu – pokud růst výnosů z výrobních faktorů je nižší než růst těchto faktorů
1.4.6Alternativní použití výrobních faktorů
výrobní faktory mají alternativní použití, můžeme vyrábět cokoliv, ale ne vše najednou (vzhledem k omezenosti výrobních faktorů, které máme k dispozici)
2Formování trhu
2.1DĚLBA PRÁCE
Dělba práce = specializace účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti nebo pracovní operace
Přirozená dělba práce
historicky první forma dělby práce
spočívá v rozdělení pracovních činností podle osobních přirozených dispozic (např. dělba práce na muže a ženu)
všechny činnosti se díky dělbě práce staly efektivnějšími
Společenská dělba práce
lidé se rozdělili na zemědělce a pastevce, dále se oddělila řemesla…
tato dělba práce se týká pracovních činností
znamená specializace různých lidí na výrobu různých statků
každý výrobce se může specializovat v souladu se svými individuálními schopnostmi (švec je zručný člověk, kovář silák…)
Dělba práce v pracovních operacích
vznikla s manufakturní výrobou
jednotlivé pracovní činnosti se skládají z mnoha operací
když se dělník specializuje pouze na jednu operaci, ovládne ji mnohem dokonaleji, než když jich musí zvládnout celou řadu
velmi zvýšila efektivnost výroby
má své stinné stránky – monotónnost práce
Mezinárodní dělba práce
dělbu práce lze posuzovat také z hlediska územního
nejen různé schopnosti lidí, ale i různé přírodní a klimatické podmínky podmiňují dělbu práce
procesy územní specializace se nezastavuje ani na hranicích jednotlivých států – má již dlouho mezinárodní charakter
2.2PENÍZE
s dělbou práce přišel problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci
první způsob výměny činností byl tzv. barter – výměna výrobku za výrobek
tento proces se stával složitějším s dalším rozvojem dělby práce, shoda mezi výrobci o kvantitativním poměru jejich výměny nebyla vždy jednoduchá a někdy byla dokonce nemožná – vedlo ke vzniku peněz
peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ostatních statků
peníze usnadňují výměnu a odstraňují nutnost zprostředkujících výměn – jsou všeobecným ekvivalentem
peníze mohou mít různou materiální podobu – dříve hrály funkci peněz např. olej, kožešiny, plátno, později drahé kovy, poté papírové peníze a nakonec i peníze bezhotovostní
2.3TRH
postupně na určitém stupni vývoje dělby práce dochází k tomu, že se výměna stává všeobecnou – jen málokdy výrobek spotřebovává ten, kdo jej vyrobil
na tomto stupni se formou výměny činností stává trh
prvním místem, kde tržní vztahy získaly všeobecný charakter byl jarmark
Trh = oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. Směnu zprostředkovávají peníze.
Zboží = výrobky a služby směňované prostřednictvím peněz na trhu, jejich charakteristickým znakem je, že bylo vyrobeno pro směnu
Směnná hodnota = kvantitativní poměr, ve kterém se určité zboží směňuje na trhu s ostatními
Cena
je specifickou formou směnné hodnoty, je to směnná hodnota vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu
cena poskytuje informaci jen tehdy, porovnáváme-li různé ceny různých zboží navzájem
relativní cena – zdůrazňuje skutečnost, že cena porovnává hodnotu různých zboží navzájem