Výpočet normativu zásob

- podnik při své činnosti nutně potřebuje určitou výši oběžných aktiv, jejichž hlavní částí jsou zásoby

- vycházíme zde z rovnice: nutná oběžná aktiva = vlastní kapitál + cizí krátkodobý kapitál

- základním ukazatelem v případě zásob je tzv. normativ zásob, který se vypočte podle vzorce:

N_z = (t_d /2 + t_r ) . S_k /t_k

kde: t_d …dodací cyklus

t_r …pojistná zásoba

S_k …celková spotřeba (prodej) za období k

t_k …počet dní v období

Výpočet tzv. Přepočtené zásoby

- přepočet zásob se provádí při posuzování přiměřenosti výše zásob k dosaženým výkonům (obratu)

- klíčovým ukazatelem přepočtu zásob je plánovaná (normovaná) doba obratu zásob

- při srovnávaní plánované a skutečné výše zásob potom nahrazujeme plánovanou výši zásob jejich přepočtenou hodnotou

- přepočtená výše zásob v sobě odráží nejen změny ve výši celkového docíleného obratu, ale i změnu jeho struktury

- postupujeme podle vzorce:

ZAS₀₁ = d₀ . (Q₁ /t)

kde: ZAS₀₁ ….přepočtená zásoba

d₀ ….plánovaná doba obratu

t ….počet dní ve sledovaném období

Optimalizace zásob

- cílem optimalizace je stanovit dodávky a jejich četnost při minimalizaci nákladů na hospodaření se zásobami

- uvedené náklady se dělí na:

• pořizovací (vlastní cena zásob, náklady na objednávku, zajištění dopravy, převzetí a kontrola dodávky atd.)

• skladovací (včetně nákladů na pojištění)

• náklady z nedostatku zásob (ušlý zisk, penále odběratelům za pozdní dodávku atd.)

- velikost nákladů spojená se zásobami se mění v závislosti na počtu a velikosti dodávek

- s častější intenzitou objednávek rostou náklady spojené s pořízením a naopak klesají náklady na skladování. S velikostí objednávek je tomu právě naopak

- existují dva základní teoretické modely řízení zásob :

• deterministické modely (sledované veličiny jsou jednoznačně určitelné)

• stochastické modely (veličiny mají náhodný charakter a pravděpodobnostním rozložením)

Výpočet optimální velikosti jedné dodávky

N_P …pořizovací náklady jedné dodávky zboží v Kč

N_S ...průměrné náklady na skladování jednotky

množství zásob za určité období v Kč

S …plánovaná spotřeba zásob za příslušné období

v jednotkách množství

Příklad na výpočet optimální výše jedné dodávky materiálu

- Vypočtěte optimální výši jedné dodávky materiálu, pokud roční spotřeba tohoto materiálu činí 50 000 tun ročně, roční náklady na skladování činí 7 Kč/tunu a náklady na obstarání jedné dodávky jsou 1200 Kč

• Optimální výše jedné dodávky materiálu je tedy 4 140 tun

Výpočet celkových nákladů na zásoby

- celkové náklady spojené s hospodařením se zásobami (bez nákladů z nedostatku zásob) se vypočtou podle vzorce:

kde: C …cena za jednotku materiálu

S … plánovaná spotřeba v naturálních jednotkách

Q …velikost objednávky v naturálních jednotkách

Výpočet optimálních celkových nákladů

- optimální výše celkových nákladů se vypočte podle vzorce:

Analýza výše a struktury pohledávek

- pohledávky představují práva, resp. nároky podniků vůči jiným subjektům na příjem peněžních prostředků, popř. věcná plnění od těchto subjektů

- člení se na pohledávky z obchodních styků a ostatní (nároky na dotace, odpočty daní, z půjček zaměstnancům atd.)

- obchodní pohledávky jsou nutnou složkou majetků podniků z ekonomických důvodů

- dělí se podle subjektů (platící, neplatící atd.), podle času (dlouhodobé a krátkodobé), podle rizikovosti apod.

Ukazatel „obchodního deficitu“

- obchodní deficit je definován jako rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu závazků

- v případě, že by se doba obratu (splácení) závazků zkracovala a doba obratu (inkasa) pohledávek prodlužovala, mohla by se výrazně zhoršit finanční situace podniku

- dobu obratu pohledávek vypočteme podle obvyklého vzorce:

D_o(POHL) = prům. stav pohledávek /(tržby/365)

Příklad na výpočet obchodního deficitu

- Máme vypočítat velikost obchodního deficitu za rok 2007, pokud víme, že průměrná doba splácení závazků byla 40 dnů, průměrný stav pohledávek činil 800 000 Kč a roční tržba byla 7 000 000 Kč

- obchodní deficit = doba inkasa pohledávek – doba splácení závazků

- obchodní deficit = 41,71 – 40 = 1,71 dne

Úvěrová politika podniku – řízení pohledávek

- podnik může nabídnout svým odběratelům různé formy placení:

• placení předem (v případě dodávek vyžadujících značné náklady u dodavatele)

• placení při dodání či odběru

• opožděné placení (placení založené na obchodním úvěru, kdy odběratel platí dodavateli až po uplynutí sjednané doby

• placení postupné (v případě zajišťování rozsáhlejších prací)

- u malých firem je zpravidla požadováno placení při dodání (větší firmy, zvláště svým pravidelným odběratelům umožňují opožděné placení)

- dokladem o vzniku obchodního úvěru je faktura nebo směnka

- úvěrová politika podniku řeší problém, zda obchodní úvěr vůbec poskytovat, a když ano, tak za jakých podmínek a komu

- poskytnutí obchodního úvěru může prodávající firmě přinést prospěch, na straně druhé je však riziko nezaplacení poskytnutého úvěru a náklady s ním spojené

- optimální úroveň poskytnutého úvěru je představována rovnováhou mezi:

• zvýšením zisku z většího objemu prodejů následkem poskytnutí obchodního úvěru

• zvýšením nákladů a rizika

- při rozhodování o tom, komu úvěr poskytnout, se podnik orientuje podle výše očekávaného zisku a podle odhadované pravděpodobnosti, s jakou zákazník zaplatí

- obchodní úvěr by měl být poskytnut v případě, že pravděpodobnost zaplacení násobená očekávaným ziskem převyšuje pravděpodobnost nezaplacení násobenou náklady na výrobek

- očekávaný zisk = p . (inkaso - náklady) – (1 – p) . náklady

- podmínkou poskytnutí obchodního úvěru je: očekávaný zisk > 0

- v některých případech se rozhoduje podle současné hodnoty zisku (očekávaný zisk je diskontován) - v tomto případě hovoříme o současné hodnotě zisku

Příklad na rozhodování o poskytnutí obchodního úvěru

- Máme rozhodnout, zda je vhodné poskytnout obchodní úvěr podniku DAX pokud víme, že tento podnik v minulosti dostál svým závazkům vůči našemu podniku ve čtyř případech z pěti. Předpokládáme dodání zboží s odloženou splatností faktury o 30 dnů, přičemž úroková míra alternativních nákladů kapitálu za tento měsíc je očekávána ve výši 1,5%.

- Výše inkasa činí 600 tis. Kč, výše nákladů pak 400 tis. Kč

výpočet:

- dosadíme do vzorce pro výpočet současné hodnoty zisku:

SHZ = [(0,8 . (600 000 – 400 000)/(1+0,015)] - (1-0.8) . 400 000 = 77 635 Kč

- současná hodnota zisku je kladná, proto je možné doporučit prodej na obchodní úvěr

Novela zákona o rezervách – zavedení skupin pohledávek

• malé pohledávky – do 30 000 Kč – možnost plného jednorázového daňového odpisu pohledávek, je zde nadále umožněna tvorba 100 % zákonné opravné položky,

• do 200 000 Kč – ponechán stávající systém tj. možnost tvorby opravných položek a tím i daňových nákladů do 20 % hodnoty pohledávky bez soudního řízení, vyšší opravné položky pouze v případě soudního vymáhání,

• významné pohledávky nad 200 000 Kč – zde je zákaz jakékoliv tvorby opravných položek bez soudního vymáhání.

Řízení peněžních prostředků – Cash management (CMS)

- vrámci CMS jde zejména o:

• zajištění platební schopnosti podniku

• minimalizaci nákladů na zajištění platební schopnosti

• minimalizaci rizika spojeného s držbou peněz

- při optimalizaci výše peněžních prostředků se střetávají dvě kriteria. Na straně jedné držení dočasné volné peněžní hotovosti přináší oportunitní náklady ve formě výnosů, které by bylo získat, pokud by hotovost byla vhodně investována). Naproti tomu je třeba zvažovat i ztráty, které mohou nastat, když podnik mít potřebnou hotovost k dispozici.

Nástroje CMS

- konkrétně se CMS realizuje dvěma způsoby:

a) jako tzv. věcné řízení

b) řízení na základě modelů peněžních prostředků

- do věcného řízení peněžních prostředků patří zejména bilance příjmů a výdajů v dlouhém i krátkém časovém období (především plán příjmů a výdajů)

- operativní řízení peněžních prostředků využívá především platební kalendáře, které se sestavují i pro velmi krátké časové úseky

Matematické modely používané v CMS

• V rámci CMS jde především o Baumolův model a Miller – Orrův model

• Baumolův model představuje určitou analogii modelů pro řízení zásob (v tomto případě o řízení zásoby peněz) – konkrétně jde o aplikaci deterministického modelu

• Peněžní zásoba je v tomto případě spotřebovávána rovnoměrně a průběžně klesá od maxima k minimu

• Peněžní potřeba je přitom kryta prodejem pokladničních poukázek (krátkodobých státních cenných papírů

Baumolův model

- celkové náklady na peníze jsou zde vypočteny analogicky jako u obecné teorie zásob:

N_c = ((N_p . P)/Q) + (ú . Q)/2))

kde: N_c …celkové náklady na peníze

N_p …náklady na prodej cenných papírů

Q …velikost jednoho prodeje cenných papírů

P … celková potřeba peněz v daném období

ú … úrok z alternativních investic

- optimální výše jednoho prodeje cenných papírů se pak vypočte podle vzorce:

Q = (2 . N_p . P)/ ú

Miller – Orrův model

- zatímco Baumolův model představuje krajné zjednodušení reálného hospodářského života, Miller – Orrův model se nejvíce blíží skutečnému životu podniků

- výchozí premisou je zde předpoklad, že peněžní příjmy nejsou koncentrovány do jednoho období, ale jsou rozloženy do celé plánovací periody (což platí i pro peněžní výdaje) – čili denní hotovostní zůstatek podniku se nahodile mění

- pro CMS pak platí, že je třeba nechat peněžní zůstatek volně kolísat, pokud není dosažena horní či dolní mez a žádoucí stav obnovovat nákupem či prodejem pokladničních poukázek

- rozpětí mezi horní a dolní mezí v tomto modelu se vypočte podle vzorce:

Rozpětí = 3. ((3/4). (N_p . R)/ú ))^1/3

kde: N_p . .. náklady na prodej cenných papírů

R … rozptyl denních hotovostních toků

ú …denní úroková sazba

- přitom platí, že hotovostní tok se nevrací na polovinu vzdálenosti mezi oběma mezemi, ale na jednu třetinu vzdálenosti od dolní hranice

- bod návratu se tedy vypočte takto:

BN = dolní mez + rozpětí/ 3

Příklad na aplikaci Miller – Orrova modelu

- výchozí údaje:

δ = 1,5 mil. Kč

R = δ²

u = 9 % …roční úroková sazba

N_P = 300 tis. Kč

Rozpětí =

Rozpětí =

Rozpětí = 37 954 469,94 Kč