Shrnuti

• V olný zdroj je takový zdroj, který je každému k dispozici bezplatně. Ale jsou-li vzácné, jejich bezplatné využívání může vést k neefektivnosti nebo dokonce k nevratnému zničení zdroje.

• Neefektivnost je možno potlačit zavedením poplatku. Pro obec nebo pro stát je však politicky problematické takové zpoplatnění zavést. Jinak je to v případě, když je zdroj v soukromém vlastnictví.

• Volný statek je statek, který je k dispozici zdarma. Náklady na jejich posky-­ tování hradí stát nebo obce ze svých rozpočtů. Jinými volnými statky jsou ty, jejichž náklady jsou hrazeny z pojištění.

• Volné statky bývají statky nedostatkovými.

• Veřejný statek je statek, který musí být poskytován bezplatně, protože spo­- třebitele nelze vyloučit ze spotřeby. Existuje zde neodstranitelný problém „čer-­ ného pasažéra". Nevylučitelnost ze spotřeby je základní vlastností veřejných statků, podle které je odlišíme od soukromých statků. Protože je nemožné nebo extrémně nákladné tyto statky přímo zpoplatnit, musí jejich poskytování finan-­ covat stát (obec) z veřejných rozpočtů.

• U většiny veřejných statků je jejich spotřeba nezmenšitelná (nerivalitní) - příchod dalšího spotřebitele nijak neomezuje (nezmenšuje) spotřebu ostatních spo­- třebitelů.

• O množství veřejného statku nemohou rozhodnout spotřebitelé projevením svých preferencí (poptávek) na trhu. Tržní rozhodování je zde nahrazeno politic­- kým rozhodováním.

Volné zdroje, volné statky a veřejné statky klíčové pojmy

Volný zdroj • tragédie společného vlastnictví • volný statek • veřejný statek • nevylučitelnost ze spotřeby • nezmenšitelnost (nerivalita) ve spotřebě.

Otázky a příklady

O tázka 1.

Proč je městská policie veřejným statkem a proč soukromá bezpečnostní agentura není veřejným statkem? Najděte klíčový znak, který řadí policii mezi veřejné statky a bezpečnostní agenturu mezi soukromé statky.

Otázka 2.

Znakem veřejného statku je „nevylučitelnost" ze spotřeby. Aplikujte tento poznatek na televizní vysí­lání: je televizní vysílání nezakódovaných programů veřejným statkem?

Otázka 3.

Je dálnice veřejným statkem? Je okresní silnice veřejným statkem? Vysvětlete.

Otázka 4.

V řadě evropských zemí jsou dálnice v soukromém vlastnictví a jejich vlastníci - firmy, které je posta­vily a udržují je - vybírají od projíždějících řidičů poplatek (mýto). V jiných zemích - například ve Švýcarsku a také v České republice - je jiný systém: řidiči, kteří chtějí jezdit po dálnicích, si koupí roční „známku" a mohou pak jezdit po všech dálnicích v zemi kdy a kde se jim zlíbí.

1. Řekli byste, že v zemi, kde si řidiči kupují roční „známku" na dálnice, jsou dálnice „volným stat­- kem"?

2. Vzniká v tomto případě neefektivnost? Vysvětlete. Využijte porovnání mezního užitku a mezních nákladů.

Otázka S.

Když napadne sníh, městský magistrát objednává u soukromé firmy odklízení sněhu z městských komunikací. Je odklízení sněhu z ulic města veřejným statkem? Vysvětlete.

Otázka 6.

Ve velkém městě jezdí po městských komunikacích velký počet aut. Jde většinou o lidi, kteří jezdí do práce nebo za nákupy. Hustota provozu je tak velká, že průměrná rychlost, kterou auta dosahují při jízdě městem, je dost nízká - nižší, než by si většina řidičů přála.

Město má dobře fungující hromadnou dopravu (tramvaje a metro), která je vůči automobilové dopravě substitutem. Využívají ji nejen lidé, kteří nemají auto, ale i řada majitelů aut, kterým vadí přeplněné sil­nice natolik, že raději jezdí po městě tramvají a metrem.

1. Jsou městské silnice veřejným statkem?

2. Vzniká při využívání městských silnic nějaký druh nedostatku?

1. Městské silnice vyžadují náklady na opravy, údržbu, odklízení sněhu v zimě, na policisty, kteří řídí dopra­- vu. Tyto náklady jsou hrazeny z městské pokladny, neboli platí je všichni obyvatelé města jako daňoví poplatníci - bez ohledu na to, zda autem po městě jezdí nebo ne. Jistě není příliš spravedlivé, že lidé, kteří nejezdí po městě autem, platí také. Měli by pokud možno platit ti, kdo městské silnice užívají. Přišli byste na nějakou možnost, jak přinutit řidiče k placení za to, že jezdí po městě autem?

Otázky a příklady

P říklad 1. (obtížnější problém)

Pokuste se aplikovat „vězňovo dilema" na spotřebu vody v bytech bez měřičů vody. V jednom nájemním domě je deset stejně početných domácností, z nichž každá spotřebuje ročně 200 m³ vody. Cena vody je 20 Kč/m³. Celková spotřeba vody v domě je tedy 2 000 m³ (10 x 200) a celý dům zaplatí za vodu 40 000 Kč ročně (2 000 x 20). Protože v bytech nejsou měřiče spotřeby vody, rozpočí­tává vlastník domu celkovou částku mezi nájemníky rovným dílem, takže každá domácnost zaplatí 4 000 Kč ročně (40 000 : 10) neboli platí 20 Kč/m³ vody (4 000 : 200).

Pak se ale nájemníci sejdou na domovní schůzi, shodnou se, že je spotřeba vody příliš velká, a slíbí si, že každá domácnost bude šetřit vodou, tak aby snížili svou spotřebu na 150 m³. Vysvětlete pomocí „vězňova dilematu", proč nakonec domácnosti nebudou šetřit vodou, i když se to v konečném důsledku obrací proti nim. Ukažte, že Nashova rovnováha v tomto případě není efektivní situací.