1. Vymezení pojmů

1. Řízení

Kybernetika je vědou o řízení.

Co je řízení jak je lze vymezit, definovat?

a) jako specifický druh lidské činnosti, který vyvolává a zajišťuje fungování jiných věcí (prvků), event. činností jiných lidí, jež jsou shodné s cílem toho, kdo je řídí. Řízení neexistuje samo o sobě, jako samostatný proces. (encyklopedický slovník)

2. také lze říci, že v nejobecnějším smyslu je možno řízení charakterizovat také jako informační působení mezi jednotlivými systémy – a to mezi objektem a subjektem řízení

3. nebo lze též konstatovat, že „…řízení je proces, kterým provádíme věci prostřednictvím lidí.“ (A. Vlerick) a řada dalších výroků charakterizujících řízení.

2. Typy řízení

Řízení můžeme blíže klasifikovat, charakterizovat také podle:

• rozsahu činností řízení – jednoduché a složité, komplikované…

• charakteru a činnosti řízeného systému – průmyslové (strojů), lidí, procesů

• časové dispozice – při dostatku času a nedostatku času (návaznost operací limitovaná časem) – Pozn.: Krize = obecně kdy čas nutný na realizaci operace je delší, než čas kdy musí začít operace návazná. (Začne-li se přibližovat doba nutná na provedení operace době která je k dispozici, říká se, že je to stres.)

• způsobu řízení – centralizované (autoritativní, autokratické), decentralizované, „laissez faire“ (jak to přichází, samovolně)

• časového horizontu a cílů–krátkodobé (operativní), střednědobé (taktické) a dlouhodobé (perspektivní, strategické)

• okolností řízení - jako nahodilé-neplánované (jen člověk), a cílevědomé

• oblasti lidské činnosti – např. v technice hovoříme o ovládání, řízení a regulaci, řízení lidských zdrojů v personalistice, řízení financí v podniku, podnikový management (neboli řízení), krizové řízení, řízení letového provozu, řízení válečných operací (velení)…..

• Pomocí cílů (cíle 1., 2. 3. atd. řádu, úkoly vyplývající z cílů…)

• Další hlediska…..

Ve všech případech se jedná o řízení prováděné podle stejných zásad, ale s jistými zvláštními, někdy i ojedinělými prvky, způsoby, či metodami v jiné oblasti nepoužívanými. Druhů a typů (způsobů) řízení lze vymezit i více. Pro příklad není víc nutné.

Řízení (informační působení) neprobíhá samostatně jako „abstraktní řízení“, ale vždy v nějakém systému.

3. Systém

Systém je soubor (množina) prvků ve vzájemných vztazích a vzájemném působení. (encyklopedický slovník).

Nebo také – je to účelově definovaná množina prvků (určitých vlastností) a množina vazeb (určitých vlastností) mezi nimi, které spolu určují vlastnosti, chování a funkce systému jako celku. (Slovo má i jiné významy, přenesené – např. sazka)

Systémy mohou být otevřené a uzavřené (viz níže), složité a jednoduché, deterministické (reakce jsou jednoznačně určeny podněty) a stochastické (nelze jednoznačně přiřadit reakci k podnětu, jen pravděpodobnost určité reakce)

Systém může být řídící a řízený. (Obr. č……)

Podsystém – je soubor prvků v uzavřeném systému, který je součástí jiného systému vyššího řádu. (Rozlišovací úroveň – 1. – systém, 2. podsystém 1, 3. podsystém 2, atd.….Systém vyššího řádu zpravidla řídí systém nižšího řádu, pokud jsou v přímé vazbě. Nepřímá vazba může ovlivňovat jiné systémy stejného řádu

Prvek – je základní element systému. Máme-li systém Parlament ČR, pak je tvořený dvěma prvky –– PS a Senátem, prvky PS a Senát, jsou oba tvořené mnoha dalšími podsystémy a prvky, jindy může být systém tvořen jen dvěma prvky, atd.

Prvek může být řídící a řízený.

Okolí je prostředí v němž se systém nachází, přičemž na uzavřený systém okolí nepůsobí a systém nepůsobí na okolí a na otevřený systém okolí svými vlivy působí a naopak (vice versa). V takto čisté podobě existují systémy jen výjimečně, zpravidla se jedná o systémy relativně uzavřené (izolované).

Vazba je vztah mezi prvky. Může být přímá a nepřímá, zpětná přímá a nepřímá, sériová a paralelní a rozvodná a svodná (příl. Č. 1)

Graf a matice – způsob zobrazení prvků a vazeb mezi nimi (příl.č.2)

Bylo řečeno, že abstraktní řízení neexistuje. Řízení lze uplatňovat pouze mezi prvky (podsystémy) systému které mají mezi sebou nějaký vztah – vazbu. Podle různých kriterií můžeme charakterizovat celou řadu systémů. Pro představu o tom, jak malou částí z nich se budeme zabývat, charakterizujme alespoň některé:

Jaké systémy rozlišujeme

• SYSTÉM

• Systém uzavřený – je takový, pro který není definováno podstatné okolí, tedy nemá definovaný ani vstup, ani výstup.

• Otevřený systém je naopak takový, který podstatné okolí má definováno a má alespoň jeden vstup, nebo výstup. (Zpravidla více)

• Relativně uzavřený (otevřený) systém je otevřený systém, spojený se svým podstatným okolím jen malým počtem vnějších vazeb.

• Statický systém . jeho stav se v čase nemění

• Detrerministický systém – jeho stav se v čase mění

• Stochastický systém – otevřený systém, jehož chování může při tomtéž stavu a stejných podnětech na vstupech vykazovat více variant chování

• Konkrétní (reálný) systém – jeho alespoň dva prvky jsou hmotné objekty

• Abstraktní systém má naopak všechny prvky nehmotné – pojmové kategorie

• Metasystém – znamená vlastně zavedení vyššího stupně abstrakce a vymezuje „systém v systému“ (např. IZS v systému bezpečnosti státu)

• Disjunktní a konjunktní systémy – první nemá s žádným jiným systémem společnou část – prvek ani vazbu, druhý naopak má některé prvky a vazby společné s jiným systémem

• Mlhavý systém (fuzzy)– s jistým zjednodušením je to systém, o jehož prvcích a vazbách, nebo alespoň o některých z nich můžeme říci pouze to, že jsou součástí systému, ale nic více. (Též systém neurčitý, nejasný, difúzní.)

• Integrovaný systém - je takový systém, u kterého se dosáhlo vysokého stupně konzistence prvků a vazeb, neboť byly odstraněny veškeré redundantní prvky a vazby, respektive byly doplněny. – Integrace je výsledkem zdokonalení systému

• Hierarchický systém – je členěn vertikálně na podsystémy, čím nižší stupeň, tím zpravidla podrobnější rozlišení (rozlišovací úroveň) a naopak

• Učící se systém – na základě rozboru opakovaných podnětů se snaží dosáhnout účelnějšího chování

• Systém s cílovým chováním – svými reakcemi na podněty směřuje k dosažení stanoveného cíle a požadovaného stavu okolí

• Organizující systém – je schopen měnit organizaci jiného systému

• Systém s vícecílovým chováním – je strukturou předurčen k dosažení více různých cílů

• ŘÍDÍCÍ SYSTÉMY

• Řídící systém, systém řízení – dynamický systém s cílovým chováním, který účelně působí na další (řízené) systémy s cílem dosáhnout jejich žádoucí funkce. Systém řízení někdy také chápeme jako sjednocení řídícího a řízeného systému

• Systém ekonomického řízení – systém řízení definovaný na ekonomickém objektu v němž prvky jsou dílčí akty rozhodování, místa zpracování dat a člověk, vazby pak představují vzájemně sdílené a předávané informace a data. Rozlišujeme systém vrcholového řízení (strategického), systém taktického řízení (střednědobého, určuje cíle operativního řízení) a systém operativního řízení, které průběžně upravuje odchylky při dosahování stanovených cílů

• Systém řízení v reálném čase – řídící informace jsou předávány v takovém čase, že nedochází k přerušení činnosti řízeného prvku. Frekvence řídících zásahů je shodná s frekvencí pracovních činností řízeného prvku.

• Automatizovaný systém řízení – typ řízení, který důsledně využívá v procesu řízení prostředky výpočetní, přenosové, organizační a automatizační techniky a ekonomicko-matematických metod. Automatizace všech fází řízení (např. plánování, prognózování aj.) zatím není prakticky dokončena pro většinu činností lidí, ale je možná ve většině případů řízení strojů.

• Integrovaný systém řízení – je systém řízení, který má vlastnosti integrovaného systému (Všechny prvky propojeny, redundance nulová.)

• Hierarchický systém řízení – je charakteristický tím, že

  • Sestává z množiny přesně vymezených podsystémů

  • Existuje hierarchické víceúrovňové rozčlenění

  • Alespoň jeden z podsystémů je řídící (zpravidla nejvyšší) a na každé úrovni je také řídící prvek

  • Řídící prvky jsou vzájemně hierarchicky závislé

  • Existuje priorita cílů podle hierarchie

  • Řídící podsystém je závislý na skutečném plnění funkcí podřízeného podsystému