Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
TEST 1 _ teorie práva.docx
Скачиваний:
1
Добавлен:
01.07.2025
Размер:
47 Кб
Скачать
☆

3) Prameny práva V čr

  • PP jsou formy, v nichž je právo obsaženo, v nichž je třeba hledat právní normy, a kt. jsou bezprostředním pramenem poznání práva

  • hl. PP v ČR – normativní právní akty, přímou závaznost mají i některé mezinárodní smlouvy

  • v ČR mají pravomoc vydávat normativní akty tyto orgány:

    • Parlament - ústavní zákony, zákony, zákonná opatření senátu.

    • Orgány výkonné moci: vláda - nařízení vlády, ministerstva – vyhlášky.

    • Orgány územní samosprávy – vyhlášky.

  • obecně existují 4 druhy PP:

    • právní normativní akty

    • právní obyčeje

    • soudní precedenty

    • normativní smlouvy

  • ministerstva a další ústřední orgány státní správy mohou vydat i resortní předpisy – nemají charakter normativních právních aktů

  • rozdělení PP v ČR z hlediska právní síly:

a) Ústava a ústavní zákony tvoří ústavní pořádek.

  1. Mezinárodní smlouvy dle čl. 10 - mají přednost před zákonem, musí být schváleny a ratifikovány prezidentem.

  2. Zákon a zákonná opatření senátu.

  3. Nález ústavního soudu - může být pramenem práva, ale nemá zákonodárnou moc, tj. může jen něco zrušit.

  4. Vládní nařízení.

  5. Vyhlášky a jiné závazné předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů.

  6. Obecně závazné předpisy okresních úřadů a obcí.

4) Výklad práva

  • interpretace práva

  • = postup vedoucí k objasnění smyslu a obsahu právních norem vyjádřeným v PP za účelem jejich pochopení a využití na konk. případ v souladu s principy zákonnosti

  • musí být objektivní – nemůže dávat jiný smysl, než jaký mu dal zákonodárce

Dělení výkladů práva

  1. podle subjektu, který výklad podává:

  • Výklad Ústavního soudu – je obecně závazný

  • Výklad vyšších soudů – pokud je určen k sjednocování rozhodování činnosti soudů

  • není právně závazný, ale bývá respektován

  • Výklad orgánů aplikujících právo - zejména soudů nebo orgánů státní správy; je závazný pouze pro konkrétní případ

  • výklad oficiální - výklad nadřízeného orgánu; je závazný pouze pro podřízené jako interní instrukce

  • výklad autentický - výklad podává orgán, který normativní právní akt vydal

  • výklad doktrinální - je založen na vědeckém zkoumání platných právních norem

- není právně závazný, ale praxi značně ovlivňuje (učebnice, komentáře zákonů)

  1. Podle metody a způsobu výkladu:

  • metoda jazykového výkladu

    • zkoumá smysl slovního vyjádření právní normy podle sémantických a lexických poznatků (použití určitých pojmů pro určité věci) a podle gramatických, morfologických a syntetických pravidel (spojky, slovesné časy...)

  • metoda logického výkladu

    • smysl právní normy podle pravidel formální logiky

    • důkaz vyloučením

    • důkaz vztahu užšího k širšímu pojmu (je-li zakázáno neúmyslné jednání, je zakázáno i úmyslné)

    • důkaz vztahu širšího k užšímu pojmu (ustanovení o právní subjektivitě organizací platí i pro organizační jednotky organizací)

    • důkaz o opaku (právo subjektu prokázat, že škodu nezavinil)

  • výklad systematický

    • vychází ze zařazení právní normy do systému dalších právních norem

    • norma speciální má přednost před normou obecnou

  • výklad historický

    • určuje smysl právní normy z hlediska cílů a podmínek v době, za nichž se stala platnou

Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]