- •2) Prameny práva
- •3) Prameny práva V čr
- •4) Výklad práva
- •Podle metody a způsobu výkladu:
- •Podle poměru smyslu právní normy a jejího slovního vyjádření:
- •Podle dosahu výkladu:
- •5) Právní normy (pn) – znaky, struktura, druhy, působnost
- •3 Znaky právní normy:
- •6) Ipa, Normativní právní akty
- •7) Legislativní proces
- •8) Listina základních práv a svobod
- •Všeobecná deklarace lidských práv
- •Volební právo
- •Výkonná moc
6) Ipa, Normativní právní akty
IPA
individuální právní akt
= jednostranný projev vůle státního orgánu vydaným na základě PN v konk. případě
jsou jím určena, měněna a rušena či zjišťována oprávnění a povinnosti subjektů nebo stanoveny důsledky za porušení PN
je závazný a změněn nebo zrušen může být jen způsobem a orgánem stanoveným jen PN
Dělení IPA:
podle následků s ním spojených:
IPA konstitutivní povahy – je s nimi spojen vznik, změna nebo zánik právního vztahu patří mezi právní skutečnosti (rozsudek soudu o rozvodu manželství...)
IPA deklaratorní povahy – autoritativně zjišťují a konstatují existenci nebo neexistenci právního vztahu (práv či povinností)
nevznikají ani se nemění právní vztahy nejsou to právní skutečnosti
např. rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi
osvědčení – státní orgán (písemně) dosvědčuje existenci či neexistenci určitého právního vztahu či určitých skutečností
osvědčením se potvrzují skutečnosti, o nichž se právní spor nevede
výpis trestního rejstříku, osvědčení o státním občanství
podle okruhu vázaností subjektů
všeobecně závazné – IPA, jimiž jsou vázány všechny státní orgány, organizace a občané
např. rozhodnutí soudu o osvojení
individuálně závazné – IPA, jenž jsou závazné pouze pro státní orgány a účastníci, o jejichž právech a povinnostech se rozhoduje
např. rozsudek o povinnosti dlužníka platit dluh
Účinnost
způsobilost IPA způsobit zamýšlené právní účinky
nastává dnem v aktu stanoveným, nebo dnem doručení aktu účastníkům
Právní moc
okamžik, kdy se akt stává nezměnitelným a závazným pro subjekty, jimž je určen
jedná se o případy, kdy akt nelze napadnout řádnými právními prostředky
Vykonatelnost
možnost vymoci splnění povinnosti uložených subjektům, pokud je nesplnily dobrovolně
Normativní právní akty
výsledek cílevědomé normotvorné činnosti státního orgánu, kterou se stanovují právní normy
v zemích, kde je uplatňován kontinentální evropský typ právní kultury je právo zásadně tvořeno normativními akty
označují se jako právo psané,
proces tvorby normativních právních aktů – legislativní proces,
podle stupně právní síly se normativní právní akty dělí na:
prvotní (originální) - ústavní zákony, mezinárodní smlouvy, zákony a zákonná opatření Senátu
druhotné (sekundární) - např. nařízení vlády, vyhlášky ministerstev
Zákon
je normativní akt nejvyššího zastupitelského orgánu státu (některé zákony se označují jako kodexy, protože jde o jedinou právní normu, která komplexně upravuje určité právní odvětví např. občanský zákoník)
Ústavní zákon (ústava)
odlišuje se od normálních zákonů formou i vyšším stupněm právní síly, dělí se na:
rigidní (tuhá) - je stanovena zvláštní procedura pro vydávání ústavních zákonů (v ČR např. 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů)
existuje ve většině zemí,
flexibilní (pružná) - vydávaná na základě stejné procedury jako normální zákony.
