Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
zkouska-z-zsi.docx
Скачиваний:
1
Добавлен:
01.07.2025
Размер:
89 Кб
Скачать
☆

4. Systém – definice, ekosystém, agroekosystém, složky jednotl. Systémů

Ekosystém- je systém, v němž jsou ve vzájemných vztazích všechna společenstva organismů spolu s komplexem všech fyzikálních a chemických faktorů, které vytvářejí prostředí těchto organismů. Ekosystému neustále koluje tok energie, který vede k vytváření trofické struktury systému, jeho biotické rozmanitosti a umožňuje koloběhy látek v systému. Ekosystém ovlivňovaný zemědělskou činností (pole, sady, louky….)

Zásahy do systému: hnojní, předseťová příprava, změna půdního, vodního a tepelného režimu, monokulturní plodina na poli

Použití teorie systémů: lepší poznání a znázornění složitých struktur, poznání vazeb mezi jednotlivými prvky, poznání fcí, možnost matematického popisu, možnost modelování

Agroekosystém - ekosystém, který je ovlivňován zemědělskou činností člověka (pole s pěstovanou plodinou). Agroekosystém - skupina prvků, které jsou propojené; množina objektů se vztahy mezi sebou

Systémy je možné třídit z několika hledisek podle:

  • vazby k okolí;

  • vztahu vůči času;

  • složitosti;

  • povahy realizace systému-fyzikální, chemické…;

  • systémy termodynamické (izolované, uzavřené, otevřené);

  • systémy hierarchické – princip nadřízenosti a podřízenosti

Struktura agroekosystému:

    • neživé složky - biofyzikální prostředí

    • živé složky - hospodářsky významné organismy (zvířata, rostliny..); asociované organismy (plevele – nesmí překročit práh škodlivosti); člověk

Funkce agroekosystému:

    • produkční - výroba potravin; výroba krmiv a steliv; produkty surovin pro průmysl; ekonomický příjem

    • mimoprodukční - racionální hospodaření s přírodními zdroji; tvorba a ochrana kulturní krajiny; sociální a osídlovací funkce; rekreační funkce

Vlastnosti agroekosystému

    • regulace člověkem

    • cílená selekce organismů

    • snížená druhová pestrost

    • dodatková energie

3) Podmítka, jaké stroje se k tomu používají, kdy se to provádí.

Podmítka - mělké zpracování půdy (8 – 12 cm) v letním období (po sklizni) po obilninách, luskovinách, řepce, apod. obilovin. Půda má po sklizni různé množství posklizňových zbytků a je ve slehlém stavu. Spočívá ve vytvoření izolační vrstvy nakypřené půdy. Důležitá je včasnost, hloubka, kvalita.

Provádí se: radličnými podmítači, talířovými podmítači, kombinovanými kypřiči, podmítací pluhy

Úkoly:

        • šetřit půdní vláhu,

        • odplevelovat, regulace zaplevelení

        • tlumení chorob a škůdců,

        • zlepšení fyz. stavu půdy,

        • urychlení mineralizace org. látek,

        • zapravení hnojiv – kejda, močůvka, chlévský hnůj, minerální hnojiva

        • urovnání pozemku,

        • zapravení posklizňový zbytků,

Ekonomická náročnost podmítky:

  • hodinová výkonnost 2-4 ha/hod,

  • spotřeba nafty 5-8 l/ha,

  • náklady 350 – 600 Kč/ha

  • půda má po sklizni různé množství posklizňových zbytků a je ve slehlém stavu

  • spočívá ve vytvoření izolační vrstvy nakypřené půdy

  • důležitá je včasnost, hloubka, kvalita

  • na zmrzlou půdu a sníh,

Aplikace: na široko, aplikátory

3) etologie (význam pro chov hospodářských zvířat + welfare

Etologie, welfare

Etologie - nauka o chování zvířat v daném prostředí

Základní životní oblasti (funkční okruhy):

  • přeměna látková (příjem potravy, dýchání…)

  • příjem informací a orientace (zvuky, pachy)

  • rozmnožování

  • odpočinek a spánek

  • obrana a ochrana

  • péče o tělo

Etologie je vědní obor v rámci zoologie, který se zabývá studiem chování živočichů, rozeznáváním jeho vrozených a naučených složek, 

Chování živočichů: (chování - časový sled procesů, které umožní organismu vytvořit vztah k prostředí)

Základní rozdělení:

  • vrozené – existuje hned po narození a je řízeno instinktem (stěhování ptáků, reflexy)

  • získané – řízeno učením a zkušenostmi získanými během života jedince (zlepšení techniky lovu)

Jiné dělení:

  • chování obranné: útěk, obrana;

  • chování rozmnožovací: námluvy, zásnubní lety;

  • chování komfortní: souvisí s péčí – hygiena, koupání;

Základní životní projevy:

  • pohybová aktivita,

  • příjem a výdej látek,

  • komfortní chování (péče o povrch těla, spánek),

  • komunikace,

  • sociální chování, sexuální chování

Chování: vrozené (určené geny a hormony), naučené (odpozorované)

Učení – změna chování na základě zkušenosti

Etologie – popisná (popis zjistitelných projevů) nebo pokusná (analýzy vlivů na zvířata)

  • Chování – může být dobrým ukazatelem vhodnosti či nevhodnosti technologického systému

Je jednodušší přizpůsobit technologii zvířeti, než se snažit přizpůsobit zvíře technologii

Chování zvířete - souhra vnitřního stavu zvířete a vnějších podnětů

Chovatel by měl vědět, jak jeho zvíře svět vnímá

  • Sluch – zvířata slyší jinak než člověk, lépe vnímají ultrazvuk, ptáci slyší hůře

  • Zrak – panoramatické vidění širší než člověk, rozlišovací schopnost je u zvířat dobrá u pohybujících se předmětů, horší u nehybných

  • Čich – čich je velmi důležitý komunikační prostředek s časovou účinností dny – týdny

  • Další: hmat, teplota, magnetické pole, vibrace

WELFARE - životní pohoda zvířete, kvalita života zvířete; začalo v 60.letech v Anglii – shrnutí do:5svobod

Svoboda od hladu a žízně:

nerušeným přístupem k čerstvé vodě a krmivu zaručujícímu plné zdraví a tělesnou zdatnost;

Svoboda od nepohodlí:

poskytnutím odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku;

Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění:

prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením;

Svoboda od strachu a stresu:

zajištěním takového prostředí a zacházení, které vylučují psychické strádání;

Svoboda projevit přirozené chování:

poskytnutím dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu;

Handling - vztah lidí ke zvířatům

ZÁKON Č. 246/1992 Sb, změna 312/2008 sb na ochranu zvířat proti týrání

doplňková: co je zornění v čem se udává, jaké je zornění čr v porovnání s EU

Zornění - Orná půda k celkové zemědělské půdě v daném místě.

Procent zornění - vyjádření podílu výměry orné půdy z výměry půdy zemědělské na určitém území v procentech.

Zornění zemědělské půdy se v České republice zřetelně snižuje.

Tendence ke snižování zornění zemědělské půdy je charakteristická pro většinu krajů s výjimkou Vysočiny.

Nejvýrazněji se zornění zemědělské půdy snížilo v Karlovarském kraji.

Jen nepatrný pokles zornění zemědělské půdy byl zaznamenán v krajích Jihomoravském a Středočeském, v nichž současně zornění dosahuje nejvyšších hodnot ze všech krajů České republiky.

Nejnižší úroveň zornění je v krajích Karlovarském a Libereckém, v nichž nedosahuje ani padesáti procent.

Zornění zemědělské půdy bylo v uplynulých letech ovlivňováno v první řadě výrazným poklesem výměry orné půdy a odpovídajícím rozšiřováním ploch trvalých travních porostů. Tento trend byl společný pro většinu krajů České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy, Středočeského kraje, Jihomoravského kraje a Vysočiny, která je jediným krajem, v němž se výměra trvalých travních porostů zmenšila.

Vedle zmenšující se plochy orné půdy se projevuje též úbytek chmelnic, výměra zahrad a vinic rostla.

Typické je též absolutní snižování celkové výměry zemědělské půdy.

Porovnat zemědělskou výrobu v ČR s EU

- ČR – je zde zaměstnáno kolem 2,3 % obyvatelstva, ročně ubývá kolem 4000 pracovníků;

- horší ekonomický výsledek na ha ve srovnání s E15;

- v HPD na ha druzí nejhorší;

- pěstování pšenice je rentabilní ale vyspělé státy překračují CR od 3t/ha;

- podpora na zemědělství činí 6000 kc, Rakousko 19500kc = nepoměr;

- po vstupu do EU se situace lepší, ale pořád jsou podmínky hor;

26.01.2012

Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]