- •3. Co jsou zvo, jejich kategorizace, zastoupeni V % a jejich rozmístění po regionu
- •4. Co je integrovaná ochrana rostlin, její principy a složky
- •Integrovaná ochrana rostlin proti škůdcům
- •2. Hnojení ozimých obilovin - kdy, jak, co, specifika hnojení dusíkem
- •Organické látky - co to je, význam, bilance (Organická hnojiva)
- •Význam používání:
- •Význam aplikace
- •Rozdělení hnojiv (všeobecně), příklady u jednotlivých hnojiv, význam. Bez definic jednotlivých druhů
- •Hnojení okopanin
- •3. (Zase!!!) Historie systému zemědělství V čr a plány střídání plodin (!!!!)
- •Kompost - dělení, použití, druhy
- •2. Dusík - specifika hnojení dusíkem, dusíkatá hnojiva
- •Vícesložková hnojiva (rozdělení, význam, výhody, nevýhody....)
- •3. Meziplodiny (příklady, význam...)
- •4. Lfa (rozdělení, rajonizace....)
- •Vymezení lfa:
- •Plány hnojení - ekonom. Hodnocení, význam, zásady
- •Vypracování plánů hnojení:
- •Předseťové úpravy půdy
- •2A. Principy aplikace hnojiv
- •2. Agrochemické vlast. Půd a půdní úrodnost
- •Vlastnosti agroekosystému
- •Vliv faktorů:
- •Kejda – aplikace, z čeho se skládá, dávka, definice
- •2A. Co jsou mikroelementy, které prvky do nich patří, význam pro rostliny, výskyt V půdě, co ovlivňuje přijatelnost mikroelementárních rostlin, opatření při deficitu mikroel.
- •Výživa rostlin-koloběh živin, rozdělení živin, význam.
- •Výživa rostlin se zabývá:
- •Vliv faktorů:
- •Herbicidy – definice, rozdělení dle selektivity, dle příjmu
- •4. Systém – definice, ekosystém, agroekosystém, složky jednotl. Systémů
- •Vlastnosti agroekosystému
- •3) Podmítka, jaké stroje se k tomu používají, kdy se to provádí.
- •3. Intergrované, ekologické a konvenční zemědělství
- •1. Energie V ekosystémech a agroekosystémech,
- •Vápník - V rostlinách, V půdě, V jakých je hnojivech a jak se zpracovává do půdy.
- •3. Podoochranářské zpracování půdy
- •Vznik plemen:
- •2. Předseťové přípravy
- •Význam předseťové přípravy půdy:
- •Význam zpracování půdy:
- •3. Genetický fond
- •3A)selekce
- •2)Orba,
- •3)Domestikace,fylogenie,doplňující otázka-gmo plodiny
- •Stridani plodin V osevnih postupech
- •1. Polní osevní postupy:
- •2. Speciální osevní postupy:
- •Vznik plemen:
- •Minimalizace
agroekosystém = ekosystém, který je ovlivňován zemědělskou činností člověka (pole s pěstovanou plodinou)
struktura agroekosystému:
neživé složky - biofyzikální prostředí
živé složky - hospodářsky významné organismy (zvířata, rostliny..); asociované organismy (plevele – nesmí překročit práh škodlivosti); člověk
funkce agroekosystému:
produkční - výroba potravin; výroba krmiv a steliv; produkty surovin pro průmysl; ekonomický příjem
mimoprodukční - racionální hospodaření s přírodními zdroji; tvorba a ochrana kulturní krajiny; sociální a osídlovací funkce; rekreační funkce
Vnitřní – zajištění funkčnosti
Vnější – zemědělská produkce
Vlastnosti agroekosystému
regulace člověkem
cílená selekce organismů
snížená druhová pestrost
dodatková energie
Činnost systému: stabilita, adaptivita, udržitelnost
1. Vyjmenujte a charakterizujte zákl. faktory ovlivňování tvorby výnosu a jejich vzájemný podíl, jaký vliv má hnojení a jak výnos ovlivňuje ve spojení s dalšími faktory + příklady
Co má vliv na výnos plodin
Vliv faktorů:
klimatické podmínky, agrotechnika, ochrana rostlin, šlechtění rostlin, výživa rostlin, půdní podmínky
Podíl faktorů na výnosu
1948 – nejvíce přirozená půdní úrodnost počasí (cca 60%), zbytek 20% agrotechnika
1973 – klimatické a půdní podmínky 20%, agrotechnika 20%, hnojení 30%
Předpoklad – zvyšující se podíl průmyslových hnojiv – strmě, velmi málo se zvyšuje půdní úrodnost
Kejda – aplikace, z čeho se skládá, dávka, definice
Kejda – zařazení, složení, co ovlivňuje kvalitu, co hnojíme, kdy a jak aplikujeme, význam
Patří do organických hnojiv stájových, směs tuhých výkalů moče s podílem vody a zbytků krmiva (neobsahuje stelivo), ustájení zvířat bez podestýlky (volné roštové).
Živiny v kejdě jsou pro rostliny snadno přístupné, dávka kejdy je limitována množstvím dusíku. Nadměrná aplikace (nekvalitní) negativně ovlivňuje struktury půdy.
Plodiny – okopaniny, kukuřice, řepka, obiloviny (pšenice), travní porosty, meziplodiny
Dávka 20-60-80t/ha
Termín aplikace
na podzim (i samostatně i se zaorávkou)
na jaře – přihnojováni ozimů před založením porostu
Podmínky aplikace – zapravení do půdy
2A. Co jsou mikroelementy, které prvky do nich patří, význam pro rostliny, výskyt V půdě, co ovlivňuje přijatelnost mikroelementárních rostlin, opatření při deficitu mikroel.
síra, železo, bór, mangan, zinek, měď, molybden
obsah v rostlinách pod 0,05%
Ovlivňují:
fyziologické procesy v rostlinách
tvorba stavebních a zásobních látek
výnos a kvalita produkce
Mikroelementy v půdě:
Síra: význam:
součást základních aminokyselin
uplatnění v biochemických reakcích
ovlivňuje syntézu bílkovin a ostatních organických sloučenin
nedostatek:
omezení syntézy bílkovin,žloutnutí listů
Železo: význam:
ovlivňuje enzymové procesy
podporuje tvorbu chlorofylu
Zinek: význam:
aktivuje enzymové procesy
syntéze růstových stimulátorů
účastní se na tvorbě chloroplastů
nedostatek: poruchy dělení buněk
světlé zbarvení rostlin
Obsah v půdě a příjem rostlinami ovlivňuje:
matečná hornina (půdotvorný substrát), zdrojem mikroelementů – primární minerály
půdní podmínky: půdní reakce, půdní sorpce, mikrobiální činnost, obsah a kvalita organických látek
Odstranění nedostatku mikroelementů:
aplikace hnojiv s mikroelementy, mimokořenovou výživou rostlin
Složení rostlin (% analýza, postupy analýzy a zákon minima, jak se dělí)
Výživa rostlin-koloběh živin, rozdělení živin, význam.
Výživa rostlin se zabývá:
studiem chemismu půdy;
požadavky kulturních r. na živiny (množství, forma, poměr);
podmínkami pro příjem živin rostlinami;
hnojivy (složení a vlastnosti, princip výroby);
hnojiva - jsou látky, které po přidání do živného prostředí rostlin zvyšují výnos a kvalitu produkce a podílejí se na udržení půdní úrodnosti;
hnojení - je aplikace hnojiva do živného prostředí (volba dávky, formy doby a způsobu aplikace, manipulace s hnojivy a ekonomické aspekty hnojení);
Zákon minima: Zákon minima: „Živina, která je v minimu (nejdále od optima), určuje do značné míry skutečný výnos.“
možný výnos;
skutečný výnos;
živina která je v minimu určuje skutečný výnos;
Agrochemický trojúhelník:
nauka o rostl. živinách přeměnách formách v nichž vstupuje do rostli
