Regulace průtoku

• Škrcením – dochází k přivírání regulačního prvku (ventil, šoupě, kohout, klapka), který je zabudován ve výtlačné části potrubí, škrcením se zvyšuje místní odpor v potrubí, tím se mění měrná ztráta mechanické energie ve výtlačné části potrubí, je vhodné pouze pro hydrodynamická čerpadla, protože hydrostatická čerpadla reagují na změnu charakteristiky potrubí změnou měrné energie (tlaku), přičemž průtok zůstává prakticky stejný, dochází k nebezpečnému vzrůstu tlaku, který může způsobit zničení čerpadla

• Obtokem – je vhodné pro čerpadla se strmou charakteristikou, při plně otevřeném šoupěti na obtoku, se kapalina vrací obtokem a nastává tak nulový nebo minimální průtok potrubím, uzavíráním šoupěte se zvyšuje průtok potrubím a při zcela uzavřeném obtoku veškerá kapalina vystupující z čerpadla protéká potrubím

Více čerpadel

• Sériové zařazení (za sebou) – slouží k docílení vyšší pracovní výšky H_č nebo objemového průtoku, výslednou charakteristiku spojených čerpadel sestrojujeme tak, že pro daný průtok sčítáme pracovní výšky

• Paralelní řazení (vedle sebe) – užíváme pro dosazení vyššího objemového toku, výsledná charakteristika je dána součtem objemových toků při stejné pracovní výšce H_č, při paralelním řazení se doporučuje aby měla čerpadla stejné nebo alespoň blízké charakteristiky

Sací a výtlačná výška

• Při toku tekutin potrubím klesá tlak ve směru toku a nejnižší tlak v potrubí je obvykle v místě, kde sací potrubí ústí do čerpadla

• V okolí vstupu do kanálů oběžného kola u hydrodynamických a na vstupu do činného prostoru hydrostatických čerpadel mohou pak v důsledku nízkého tlaku vznikat kavitace v kapalině

• Kavitační dutiny jsou vyplněny nasycenými parami dopravované kapaliny v případě, že je tlak nižší než tlak nasycených par při dané teplotě, nebo desorbovaným plynem uvolněným z kapaliny

• Kavity jsou unášeny proudem kapaliny a dostávají se do oblastí s vyšším tlakem, kde jsou plyny absorbovány kapalinou a páry rychle kondenzují, při zanikání kavit se dutiny vysokou rychlostí vyplňují okolní kapalinou, dochází k tlakovým rázům a k opotřebení materiálu

• Vznik kavitací lze snížit

  • Umístěním čerpadla co nejblíže k hladině čerpané kapaliny, čímž snížíme délku sací části

  • Co možná největší hodnotu tlaku na hladině p₁

  • Použitím sacího potrubí s co největším průměrem  snížení e_dis

  • Omezením místních odporů na sacím potrubí, proto nikdy neregulujeme průtok škrcením na straně sání

Odstředivé čerpadlo

• Při větším počtu kavitačních dutin přestávají pracovat, neboť se přeruší spojitost dopravované kapaliny v pracovní části

• Pro každou kapalinu a teplotu existuje maximální přípustní sací výška, při které je čerpadlo v daném potrubí provozuschopné

Teoretická maximální sací výška

Pro úsek mezi hladinou nasávané kapaliny (index 1) a vstupem do čerpadla (index s)

5.Míchání kapalin rotačními míchadly. Typy míchadel, míchací nádoby, význam narážek v míchacích nádobách. Reynoldsovo kritérium pro míchání. Příkonová charakteristika míchadla, určení příkonu míchadla.

• Nejběžnějším typem míchání je mechanické míchání s využitím rotačních nebo vibračních míchadel, které vyvolávají nucené proudění kapaliny

• Pneumatické míchání – kapalina je promíchávána stoupajícími bublinami plynu, který je přiváděn do spodní části zařízení

• Hydraulické míchání – dochází k promíchávání proudem kapaliny vycházející z ponořené trysky