Indiferenční křivka

• zachycuje kombinace množství statku jednoho a množství statku druhého, které přinášejí spotřebiteli stejný užitek

• nekříží se

• kombinace ležící na vzdálenější křivce přináší vyšší užitek

• souhrn všech křivek představuje tzv. síť (mapu) indiferenčních křivek

• o chota spotřebitele zaměňovat množství statku jednoho za množství statku druhého, je vyjadřována mezní mírou substituce

q₂ = MU₁ = MRS _2/1

q₁ MU₂

Indiferenční křivka

• zachycuje kombinace množství statku jednoho a množství statku druhého, které přinášejí spotřebiteli stejný užitek

• nekříží se

• kombinace ležící na vzdálenější křivce přináší vyšší užitek

• souhrn všech křivek představuje tzv. síť (mapu) indiferenčních křivek

• ochota spotřebitele zaměňovat množství statku jednoho za množství statku druhého, je vyjadřována mezní mírou substituce

q₂ = MU₁ = - MRS _2/1

10. Rozpočtové omezení, změna ceny, cenová spotřební křivka ppc (včetně grafu)

Rozpočtové omezení:

• spotřebitel je při volbě kombinace spotřebovávaných statků omezen svým důchodem a důležitou roli hrají také cena statku jednoho P₁ a cena statku druhého P₂

• kombinace množství statku jednoho a druhého, které obnáší stejné výdaje na jejich pořízení, se nazývá přímka rozpočtového omezení

Rovnice rozpočtového omezení: P₁q₁ + Pq₂ = Y

• zvýšení ceny

• snížení ceny

• změna důchodu

11. Optimum (rovnováha) spotřebitele období (slovně, graficky, matematicky), důchodová spotřební křivka icc (včetně grafu)

Rovnováhou spotřebitele nazýváme možný stav, který je pro spotřebitele ze všech možných (dosažitelných) stavů nejlepší. To znamená, že jakákoli změna jeho situaci zhoršuje, protože každý jiný stav je horší než optimální.

V našem případě se tedy jedná o takovou kombinaci spotřeby dvou statků q1 a q2, která přináší spotřebiteli maximální celkový užitek, jakákoli jiná kombinace by mu přinesla nižší celkový užitek než optimální. Optimální stav je charakterizován tím, že ho za daných podmínek již nelze zlepšit.

Při spotřebě dvou statků je optimální taková jejich kombinace, kdy mezní užitek prvního statku, tedy užitek poslední spotřebovávané jednotky statku q1 je roven meznímu užitku 2. statku, tedy užitku poslední spotřebovávané jednotky q2.

ICC = důchodová spotřební křivka

- vyjadřuje, jaké optimální kombinace bude spotřebitel poptávat v závislosti na změnách úrovně důchodu

- křivka indiferenční analýzy, která představuje soubor kombinací množství dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje svůj užitek při různých úrovních důchodu (liniích rozpočtu)

Rovnováha spotřebitele:

• pouze jedna z indiferenčních křivek se dotýká rozpočtové linie v určitém bodě jako tečna

E … equilibrium (= bod rovnováhy, optimum spotřebitele)

- optimální úroveň pro spotřebitele z hlediska cen i příjmů

Druhý Gossenův zákon:

• v bodě optima spotřebitele platí, že MMS na indiferenční křivce se rovná MMS na rozpočtové linii

 proměny mezních užitků v optimální kombinaci rovné MMS se rovnají cenovým relacím

MU₂ P₂

- MMS_2/1 = =

MU₁ P₁

Maximalizace užitku spotřebního koše:

• hledáme takovou kombinaci q1 a q2, která má maximální užitek U

• současně musí platit druhý Gossenův zákon a vztah Y = P₁ q₁ + P₂ q₂

• maximalizace užitku při neomezené substituci obou statků

• funkce celkového užitku: U = aq₁ + bq₂ + q₁q₂

MU₁ U/q₁ a + q₂ P₁

= = =

MU₂ U/q₂ b + q₁ P₂

• řešením této rovnice společně s rovnicí rozpočtové přímky dostaneme optimální množství q₁ a q₂, kterým spotřebitel maximalizuje užitek spotřebního koše

Y + aP₂ - bP₂ Y - aP₂ + bP₂

q₁ = q₂ =

2P₁ 2P₂

• maximalizace užitku při omezené substituci statků

• funkce celkového užitku: U = q₁^c  q₂^d

MU₁ U/q₁ cq₂ P₁

= = =

MU₂ U/q₂ dq₁ P₂

• optimální q₁, q₂:

c Y d Y

q ₁ =  q₂ = 

c + d P₁ c + d P₂