16. Cílování inflace

= měnová strategie (používána i v ČR), při které CB přímo cílí na inflaci

• operativní kritérium = krátkodobá úroková sazba; zprostředkující kritérium se nevyužívá

3 fáze:

1. Stanovení inflačního cíle – důležité: kdo ho stanovuje a v jaké podobě

1. bodově - jako konkrétní hodnota inflace (jejího nárůstu), kterou se CB snaží udržet

1. symetrické odchylky oběma směry = ČNB, v případě odchýlení musí intervenovat

2. bez odchylek

2. maximální hodnota

3. pásmo (CB nemá inflaci plně pod kontrolou, působí na ni vlivy, které nemůže ovlivnit)

Výjimky kdy nemusí být cíle dosaženo: externí šoky, úprava nepřímých daní, neočekávaná změna měnového kursu atd.

2. Prognóza inflace

• založena na celé řadě indikátorů ekonomiky = víceindikátorovém základě

• musí být kvalitní a dlouhodobá – mezi změnou IR a konečným vlivem na inflaci je časové zpoždění:

1. poznávací zpoždění – získávání potřebných dat a jejich zpracování

2. rozhodovací a realizační zpoždění – pokud je CB nezávislá, je toto zpoždění zanedbatelné

3. reakční zpoždění – zpoždění mezi opatřením centrální banky a konečnou reakcí cílové veličiny

Za horizont nejúčinnější transmise v současné době ČNB považuje 12-18 měsíců.

3. Operativní řízení

• CB porovnává prognózu s cílem – aktuální inflace je minulost, na kterou nemá smysl reagovat

Cíl > prognóza  expanzivní měnová politika = snížení úrokové sazby

Cíl < prognóza  restriktivní měnová politika = zvýšení úrokové sazby

17. Pokles zprostředkování Emise a oběh peněz ve vyspělých tržních ekonomikách

Pokles zprostředkování (disintermediation) ze strany OB – od počátku 90 let vznik nových zprostředkovatelů:

• pojišťovny

• i nvestiční společnosti

• investiční a podílové fondy nepodléhají regulacím CB

• penzijní fondy

Důsledky:

• pro měnovou politiku – snížení účinnosti

• ve většině zemí je tato emise bezvýznamná neboť tyto instituce nesmějí přijímat běžné vklady nebo poskytovat úvěry přímo v penězích – emitují proto peníze v podobě platebních karet, obchodovatelných podílových listů, apod.

Pro banky = snížení vkladů

• brání se: vytváření tlaků na rozšíření regulace

• pronikání do sfér nebankovních aktivit (poradenské a zprostředkovatelské služby, leasing)

• orientace na jiné bankovní operace (podrozvahové)

Pro klienta banky = větší konkurence  lepší a levnější služby

Trendy:

• zdokonalování peněžních instrumentů

• pokles hotovostních transakcí ve prospěch bezhotovostní (množství hotovostních peněz v oběhu přesto roste  důsledek nezákonné činnosti)

• zrychlování prováděných transakcí (větší bezpečnost, přesnost, spolehlivost)

• pokračování poklesu zprostředkování

18. Měnová politika

Měnová politika = proces, ve kterém se CB snaží prostřednictvím svých nástrojů o dosažení předem stanovených cílů

NÁSTROJE MĚNOVÉ POLITIKY podle dopadu na bankovní systém:

• administrativní (přímé) – je možné uplatňovat diferencovaný přístup vůči jednotlivým institucím

• tržní (nepřímé) – působí jednotně na celou bankovní soustavu

A) diskontní nástroje - Nejsou operativním nástrojem MP – změna diskontní sazby je spíše chápána jako vyjádření záměrů měnové politiky. CB nemůže předem odhadnout reakci bank

1. Úvěry centrální banky → Pokud CB poskytne úvěr, dochází ke zvýšení měnové báze. Pokud CB úvěr neposkytne, měnová báze se nezmění. Měnová báze se sníží při splácení poskytnutého úvěru.

   1. Diskontní úvěry (diskontní sazba) – v některých zemích možnost diskontního okénka

   2. Reeskontní úvěry - poskytovány na základě odkupů cenných papírů od obchodních bank nad rámec vymezený pro běžné diskontní úvěry, zpravidla jsou poskytovány při diskontních úrokových sazbách

   3. Lombardní úvěry - poskytované proti zástavě CP, nouzové úvěry

   4. Automatické facility: uložení / zapůjčení likvidity přes noc u CB

2. Úrokové sazby z těchto úvěrů

3. Limity objemu těchto úvěrů (relativní úvěrové limity)

4. Lhůty splatnosti

5. Způsoby krytí

B) operace na volném trhu = operativní nástroj měnové politiky - pomocí nich může CB ovlivnit měnovou bázi prakticky na korunu (pokud chce zvýšit měnovou bázi o 1 mil., bude nakupovat CP v rozsahu 1 mil.) = nejpoužívanější a nejúčinnější skupina nástrojů centrálních bank v současnosti

Nákup CP = zvýšení měnové báze = snížení úrokové míry

Prodej CP = snížení měnové báze = zvýšení úrokové míry

Repo operace - nejčastěji se provádějí formou aukcí (OB znají cenu i množství) nebo tendru

D) kurzové intervence - nejsou operativním nástrojem měnové politiky, cílem je ovlivnit měnový kurs domácí měny – jeho stabilitu

1. Nepřímé intervence = spočívá ve změně úrokové sazby  tím CB ovlivní pohyb kapitálu ze nebo do zahraničí

2. Verbální intervence – prohlášení např. guvernéra CB o tom, že kurz neodpovídá stavu ekonomiky

3. Přímé intervence = CB vstupuje na devizový trh, aby nakoupila/prodala cizí měnu

C) povinné minimální rezervy - stanoví se procentní sazbou z primárních vkladů = vklady domácích nebankovních subjektů, nejsou operativním nástrojem MP - nemají přímý dopad na měnovou bázi (kvůli dobrovolným rezervám) ani na krátkodobou úrokovou míru

8