Prameny práva V České republice

V ČR platí kontinentální typ práva tj. tedy psané právo, jehož normy vydávají k tomu příslušné orgány. Druhy právních předpisů v ČR jsou ( seřazeny podle právní síly):

1 - Ústavní zákony – jsou vydávány Parlamentem ČR jako nejvyšším zákonodárným

orgánem a k jejich přijetí je třeba kvalifikovaná 3/5 většina

2 - Zákony - jsou přijímány rovněž Parlamentem ČR, avšak jejich přijetí stačí prostá většina

3 - Nařízení vlády - jsou to tzv. podzákonné předpisy, vydává je vláda ČR jako nejvyšší

orgán moci výkonné k provedení zákonů

4 - Vyhlášky ministerstev - vydávají je jednotliví resortní ministři k provedení zákonu, jde

tedy rovněž o předpisy podzákonné.

5 - Vyhlášky a nařízení samosprávných orgánů - tj. krajů a obcí, platí jen pro jejich území.

Zvláštním druhem právních předpisů jsou zákonná opatření. Ta mají sílu zákonu a jsem přijímána Senátem v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna ( bližší v ústavním právu).

Pramenem práva mohou být i rovněž normativní smlouvy. Jde o smlouvy, které jsou uzavřeny mezi více subjekty ( nikoliv vydané státem) a upravují celou skupinu právních vztahů. ( např. kolektivní smlouvy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli- bližší v pracovním právu.)

Souhrn všech těchto uvedených norem tvoří právní řád. Jednotlivé právní normy nemají stejné postavení, ale jsou hierarchicky uspořádány podle své důležitosti a významu. Tato vlastnost právních předpisů se nazývá právní síla ( viz výše)

Platnost a účinnost právního předpisu

Platnost - právní norma je platná, jestliže byla vydána příslušným orgánem v rámci jeho pravomoci ( viz výše ) a byla řádně vyhlášena. ( tj. vyšla ve Sbírce zákonů ČR). Jsou-li tyto podmínky splněny,

je norma platná ode dne vydání. Platnost je uvedena v záhlaví předpisu.

Účinnost - znamená, že každý je povinen se předpisem řídit a dodržovat jej. Datum nabytí účinnosti je zpravidla uvedeno v posledním paragrafu předpisu.

Pokud je uvedeno, že předpis nabývá účinnosti vyhlášením, znamená to, že se platnost a účinnost shodují( děje se tak v případech, kdy je naléhavá potřeba vydat novou právní úpravu). Většinou však právní předpis nabývá účinnosti určitý čas od platnosti.

Toto období od platnosti do účinnosti se nazývá legisvakance.. Tato doba je zde proto, aby se občané i státní orgány s předpisem seznámili.

Právní předpis platí do doby, než je nahrazen novým předpisem. Proto je třeba ke zrušení  platnosti a účinnosti předpisu nebo jeho části výslovného ustanovení v novém předpise. Toto ustanovení se nazývá derogační klauzule ( zrušovací ustanovení ), je obsaženo na konci předpisu a uvádí, které předpisy ( nebo jejich části) nově vydaný právní předpis ruší.

Působnost právního předpisu - působnost znamená, pro které území , okruh osob či v jakém čase platí.

Působnost místní - právní předpis může platit pro celé území republiky ( zpravidla ústavní zákony,zákony, zákonná opatření, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev) nebo jen na jeho část ( vyhlášky a nařízení samosprávných orgánů).

Působnost osobní - předpis může platit pro všechny osoby žijící na území ČR nebo jen pro určitý okruh osob ( např. policisty, řidiče motorových vozidel apod.)

Působnost časová - kryje se prakticky s platností.