- •Uvedení do sociologie
- •Vznik sociologie
- •Vývoj sociologie
- •Stěžejní paradigmata
- •I. Sociální integrace společenství a společnost
- •Skupina
- •Organizace
- •Klasické období
- •Human relations období
- •Moderní období
- •II. Sociální řád struktura
- •Veřejná činnost
- •Volný čas (často redukován na dovolenou) stratifikace
- •Mobilita
Organizace
Organizace vznikají spolu s dělbou práce, která je též dělbou moci a odpovědnosti, vždy v nich dochází ke koordinaci aktivit většího počtu jednotlivců, tzn. že je v nich vždy management.
ZNAKY ORGANIZACE
jsou záměrně zakládány; v širokém sociologickém pojetí kultury jsou její součástí, protože jsou lidským produktem
vznikají pro účely dosahování cílů, jsou tedy instrumentální
mají jedinou fci a to dosahování cíle, jsou mnohofunkční
mají vždy formální strukturu, tzn. existují a fungují nezávisle na konkrétních osobách (př. pokud někdo z organizace odejde ji samotnou to neohrozí)
dělba práce => celek se rozdělí na jednotlivé úkoly, těžko lze rozdělit práci spravedlivě; DP je prvkem vzniku soc. napětí (pocit nespravedlnosti, ukřivděnosti)
je metodou dosahování cílů
je dělbou odpovědnosti
je dělbou moci
je zdrojem soc. nerovností
VÝVOJ SOCIOLOGICKÝCH STUDIÍ ORGANIZACE
Sociologie začala věnovat pozornost organizacím (začátek 20. stol.), když už byla zkušenost s většími organizacemi dostatečně bohatá, aby umožnila jejich studium.
Pohled sociologů na organizace prošel 3 obdobími:
klasickým
human relations
moderním
Klasické období
organizace hledají postupy pro dosažení max. efektivity při dosahování cílů (především prům. org. -> jejich cílem je prům. produkce)
lidé pracovali u strojů, zatímco stroje šlo seřídit s lidmi byly problémy: dopouštěli se chyb, unavili se, nepřišli do práce, nesoustředili se atp.
proto dochází k vyšší dělbě práce a činnost dělníka u pásu byla stále více rutinní
snahy zautomatizovat činnost člověka vedly k jeho odlidštění = ,,člověk= stroj“ (př. člověk přijde, dostane pokyny a pokud se mu nedaří, tak ho vyhodí)
pro toto období je typická představa o existenci optimálního rozhodování a o nezbytnosti jeho maximální centralizace
všechny úvahy se opírají o důvěru v racionalitu
F.W.Taylor vydává knihu: ,,Zásady vědeckého řízení“ , odtud pojem ,,taylorismus“ – byly zobecněny principy řízení
V prvních úvahách o organizaci M. Weber uvádí:
všechny organizace stojí na nerovném postavení sdružených jednotek (podřízení a nadřízení)
v čele je organizace je vůdce, který je respektován (panství)
existují 3 typy panství: tradiční, legální a charismatické
respektování vůdce dává panství legitimitu
každá organizace má správní aparát
předpoklad, že max. dělba práce a zautomatizování pracovních úkonů povede k maximální efektivitě se nenaplnil a tak v dalším období byla pozornost přednostně věnována nikoliv strojům a technologiím, ale člověku a vztahům mezi lidmi v organizaci
Human relations období
byly studovány především neformální struktury organizací a jejich prolínání s formálními organizačními strukturami
přetrvávaly představy o shodě zájmů jednotlivce a organizace a o existenci jednoho optimálního řešení každé situace
