- •Uvedení do sociologie
- •Vznik sociologie
- •Vývoj sociologie
- •Stěžejní paradigmata
- •I. Sociální integrace společenství a společnost
- •Skupina
- •Organizace
- •Klasické období
- •Human relations období
- •Moderní období
- •II. Sociální řád struktura
- •Veřejná činnost
- •Volný čas (často redukován na dovolenou) stratifikace
- •Mobilita
Moderní období
je spojeno se stěžejními paradigmaty sociologie, v jejich rámci sociologové nově uvažují o:
funkci a dysfunkci
racionalitě jednání a konfliktu
odlišnosti individuálního a kolektivního jednání
jednotě zájmů jako iluzi
starost o člověka v organizaci je falešná, pouze chtějí zvýšit jeho výkon
SOUČASNÉ POJETÍ ORGANIZACE
Funkcionální pojetí organizace – vede sociology ke zjištění, že organizace založené na tržních principech nejsou schopné zajistit činnosti které jsou pro fungování společnosti nezbytné a které ze své podstat nepřinášejí zisky, jedná se o činnosti, které:
Patří do veř. sektoru, tzn. že se odehrávají v oblasti tzv. kolektivních statků a zpokutují tzv. nedělitelné zisky (zdravotnictví, školství, armáda, sociální péče, církev, státní správa aj.)
Zajišťují ochranu spotřebitele před monopoly, kartelovými dohodami atp., včetně inspekční činnosti
Zajišťují trh v zájmu dosahování soc. cílů
Konfliktní pojetí organizace – rozlišuje poznání o pojem motivační sankce: spolupráce není lidem vlastní a musí k ní být donuceni, ke spolupráci stačí jen navození takové situace v organizaci, ve které její členové vědí, že nebudou-li spolupracovat, budou sankciováni:
Hrozba donucení (lidé v organizaci spolupracují ,,dobrovolně“, protože jen tak si zachovají důstojnost dospělého člověka a vyhnou se infantilní poslušnosti)
Materiální odměna (lidé v org. spoluprací. ,,dobrovolně“, protože jen tak získají materiální odměnu a naplní vlastní prospěch – cíle org. jim jsou lhostejné)
Loajalita (lidé, kteří mají v org. moc, spolupracují, protože kdyby nespoluprací org. ohrozili, moc by ztratili; loajalita tedy roste spolu s výší pozice v hierarchické struktuře organizace – proto je sama o sobě zdrojem konfliktu)
Interakční pojetí organizace – vnímá organizaci jako formu sdružování lidí, která je neustále vytvářena v interakcích jejích členů, aktéři svým jednáním sahrávají situace neustálé proměny organizace
II. Sociální řád struktura
SPOLEČNOST JAKO SYSTÉM
Při funkcionální analýze chápeme společnost jako systém, který má své subsystémy.
Každý analyzovaný subsystém, který se stává předmětem funkcionální analýzy, je opět analyzován jako systém. ,,Posledním“ subsystémem je člověk.
SYSTÉM
SUBSYSTÉM
SUBSYSTÉM
SUBSYSTÉM
SUBSYSTÉM
SUBSYSTÉM
SUBSYSTÉM
Systém má vstupy a výstupy, ty jsou jak materiální tak nemateriální. Výstup jednoho systému je vstupem jiného systému atd.
Prvky systému tvoří jeho strukturu, všechny prvky jsou stejně významné, protože každý prvek plní nějakou fci.
Zatímco prvky se obměňují, vznikají a zanikají, systém trvá.
Prostřednictvím vstupů a výstupů se systém permanentně adaptuje na své prostředí (obměnou, vznikem a zánikem prvků) a tato adaptace vytváří v systému trvalé napětí.
Napětí v systému má i své vnitřní zdroje (rozdílné individuální a skupinové vzorce chování).
Systém stále tíhne k rovnovážnému stavu (homeostáze), ve kterém je v něm optimální míra napětí a on funguje (prosperuju), tzn. existuje.
Systém je ohrožen významným odchýlením od rovnovážného stavu, tzn. jak příliš velkým, tak příliš malým napětím.
SOCIÁLNÍ POZICE
prvky sociálního systému jsou soc. pozice
pozice jsou funkcionální, tzn. že systém si vytváří pozice, které jsou pro něj funkční
pozice se do jisté míry obměňují (ty co ztratily svoji funkčnost zanikají a vznikají takové fce, které jsou nezbytné pro plnění funkcí nových) => restrukturalizace systému
všechny soc. pozice jsou stejně důležité, protože systém v zájmu svého přetrvání musí plnit všechny fce
k obsazení pozic dochází v různých systémech různým způsobem (jmenováním, konkurzem, násilím, korupcí, protekcí atp.)
problém u nechtěných pozic (poptávka je povzbuzována prestiží pozice, mocí s ní spojená, odměnou…)
Př. Pro ZŠ jako sociální systém je stejně důležité obsadit pozici učitele češtiny jako obsadit pozici uklizečky. Její fungování ohrožuje stejnou měrou jak chybějící češtinář, tak neuklizená škola.
některé pozice jsou získány jednotlivci bez jejich přičinění tzv. připsané pozice o jiné naopak musíme usilovat tzv. získané pozice
člověk obsazuje během svého života mnoho pozic = pluralita sociálních pozic
SOCIÁLNÍ ROLE
v obsazených soc. pozicích hrajeme sociální role
sociální role je tedy jednání v pozici => k jednání se vztahuje řada očekávání
není možné všechny očekávání vztažená k jedné konkrétní roli naplnit => buď je neznáme nebo jsou naše představy o těchto očekáváních mylné
jelikož hrajeme ve svých pozicích mnohé role (tzv. pluralita sociálních rolí), k nimž vztažená očekávání bývají až neslučitelná, patří konflikt k naší každodennosti.
Sociální norma: určuje takové sociální jednání, které je považováno za obvyklé
Mechanismus sociální kontroly: účastní se jí všichni jak na straně sankcionujících tak sankciovaných
SOCIÁLNÍ STATUS
Sociální status svědčí o postavení člověka ve společnosti, které je dáno obsazenými sociálními pozicemi a úspěšností hraní sociálních rolí. Sociální status je mnohasložkový, většinou je za jeho složku považováno:
povolání
vzdělání
majetek
bydlení
a někdy je za jeho složku též považováno:
