Добавил:
Upload Опубликованный материал нарушает ваши авторские права? Сообщите нам.
Вуз: Предмет: Файл:
Sociologie - Zpracovane vypisky ze skript.doc
Скачиваний:
0
Добавлен:
01.07.2025
Размер:
178 Кб
Скачать
☆
  1. Moderní období

  • je spojeno se stěžejními paradigmaty sociologie, v jejich rámci sociologové nově uvažují o:

    • funkci a dysfunkci

    • racionalitě jednání a konfliktu

    • odlišnosti individuálního a kolektivního jednání

    • jednotě zájmů jako iluzi

  • starost o člověka v organizaci je falešná, pouze chtějí zvýšit jeho výkon

SOUČASNÉ POJETÍ ORGANIZACE

  1. Funkcionální pojetí organizace – vede sociology ke zjištění, že organizace založené na tržních principech nejsou schopné zajistit činnosti které jsou pro fungování společnosti nezbytné a které ze své podstat nepřinášejí zisky, jedná se o činnosti, které:

  • Patří do veř. sektoru, tzn. že se odehrávají v oblasti tzv. kolektivních statků a zpokutují tzv. nedělitelné zisky (zdravotnictví, školství, armáda, sociální péče, církev, státní správa aj.)

  • Zajišťují ochranu spotřebitele před monopoly, kartelovými dohodami atp., včetně inspekční činnosti

  • Zajišťují trh v zájmu dosahování soc. cílů

  1. Konfliktní pojetí organizace – rozlišuje poznání o pojem motivační sankce: spolupráce není lidem vlastní a musí k ní být donuceni, ke spolupráci stačí jen navození takové situace v organizaci, ve které její členové vědí, že nebudou-li spolupracovat, budou sankciováni:

  • Hrozba donucení (lidé v organizaci spolupracují ,,dobrovolně“, protože jen tak si zachovají důstojnost dospělého člověka a vyhnou se infantilní poslušnosti)

  • Materiální odměna (lidé v org. spoluprací. ,,dobrovolně“, protože jen tak získají materiální odměnu a naplní vlastní prospěch – cíle org. jim jsou lhostejné)

  • Loajalita (lidé, kteří mají v org. moc, spolupracují, protože kdyby nespoluprací org. ohrozili, moc by ztratili; loajalita tedy roste spolu s výší pozice v hierarchické struktuře organizace – proto je sama o sobě zdrojem konfliktu)

  1. Interakční pojetí organizace – vnímá organizaci jako formu sdružování lidí, která je neustále vytvářena v interakcích jejích členů, aktéři svým jednáním sahrávají situace neustálé proměny organizace

II. Sociální řád struktura

SPOLEČNOST JAKO SYSTÉM

  • Při funkcionální analýze chápeme společnost jako systém, který má své subsystémy.

  • Každý analyzovaný subsystém, který se stává předmětem funkcionální analýzy, je opět analyzován jako systém. ,,Posledním“ subsystémem je člověk.

SYSTÉM

SUBSYSTÉM

SUBSYSTÉM

SUBSYSTÉM

SUBSYSTÉM

SUBSYSTÉM

SUBSYSTÉM

  • Systém má vstupy a výstupy, ty jsou jak materiální tak nemateriální. Výstup jednoho systému je vstupem jiného systému atd.

  • Prvky systému tvoří jeho strukturu, všechny prvky jsou stejně významné, protože každý prvek plní nějakou fci.

  • Zatímco prvky se obměňují, vznikají a zanikají, systém trvá.

  • Prostřednictvím vstupů a výstupů se systém permanentně adaptuje na své prostředí (obměnou, vznikem a zánikem prvků) a tato adaptace vytváří v systému trvalé napětí.

  • Napětí v systému má i své vnitřní zdroje (rozdílné individuální a skupinové vzorce chování).

  • Systém stále tíhne k rovnovážnému stavu (homeostáze), ve kterém je v něm optimální míra napětí a on funguje (prosperuju), tzn. existuje.

  • Systém je ohrožen významným odchýlením od rovnovážného stavu, tzn. jak příliš velkým, tak příliš malým napětím.

SOCIÁLNÍ POZICE

  • prvky sociálního systému jsou soc. pozice

  • pozice jsou funkcionální, tzn. že systém si vytváří pozice, které jsou pro něj funkční

  • pozice se do jisté míry obměňují (ty co ztratily svoji funkčnost zanikají a vznikají takové fce, které jsou nezbytné pro plnění funkcí nových) => restrukturalizace systému

  • všechny soc. pozice jsou stejně důležité, protože systém v zájmu svého přetrvání musí plnit všechny fce

  • k obsazení pozic dochází v různých systémech různým způsobem (jmenováním, konkurzem, násilím, korupcí, protekcí atp.)

  • problém u nechtěných pozic (poptávka je povzbuzována prestiží pozice, mocí s ní spojená, odměnou…)

Př. Pro ZŠ jako sociální systém je stejně důležité obsadit pozici učitele češtiny jako obsadit pozici uklizečky. Její fungování ohrožuje stejnou měrou jak chybějící češtinář, tak neuklizená škola.

  • některé pozice jsou získány jednotlivci bez jejich přičinění tzv. připsané pozice o jiné naopak musíme usilovat tzv. získané pozice

  • člověk obsazuje během svého života mnoho pozic = pluralita sociálních pozic

SOCIÁLNÍ ROLE

  • v obsazených soc. pozicích hrajeme sociální role

  • sociální role je tedy jednání v pozici => k jednání se vztahuje řada očekávání

  • není možné všechny očekávání vztažená k jedné konkrétní roli naplnit => buď je neznáme nebo jsou naše představy o těchto očekáváních mylné

  • jelikož hrajeme ve svých pozicích mnohé role (tzv. pluralita sociálních rolí), k nimž vztažená očekávání bývají až neslučitelná, patří konflikt k naší každodennosti.

  • Sociální norma: určuje takové sociální jednání, které je považováno za obvyklé

  • Mechanismus sociální kontroly: účastní se jí všichni jak na straně sankcionujících tak sankciovaných

SOCIÁLNÍ STATUS

Sociální status svědčí o postavení člověka ve společnosti, které je dáno obsazenými sociálními pozicemi a úspěšností hraní sociálních rolí. Sociální status je mnohasložkový, většinou je za jeho složku považováno:

  • povolání

  • vzdělání

  • majetek

  • bydlení

a někdy je za jeho složku též považováno:

Соседние файлы в предмете [НЕСОРТИРОВАННОЕ]