Diskontní nástroje

Diskontní nástroje lze členit na tyto skupiny :

1. úvěry centrální banky,

2. úrokové sazby z úvěrů centrální banky

3.limity úvěrů centrální banky.

Úvěry centrální banky představují úvěry diskontní, reeskontní a lombardní. Diskontní a lombardní úvěry bývají označovány za refinanční úvěry.

Diskontní úvěr je základním a nejužívanějším nástrojem. Podmínkou pro otevření tzv.úvěrového okénka centrální banky je za 1. to, aby banka splatila předchozí úvěry; za 2. úvěr nesmí překročit stanovený limit; za 3. banka musí centrální bance jako zajištění (tzv. kolaterál) nabídnout kvalitní cenné papíry.

Diskontní úvěry jsou poskytovány v třech formách:

1. jako běžné úvěry sloužící k překlenutí výkyvů likvidity bank;

2. jako sezónní úvěry ;

3. jako nouzové úvěry.

Běžné a sezónní úvěry slouží jako nástroje měnové politiky.

Změny diskontní sazby, která je obvykle nejnižší úrokovou sazbou v ekonomice, ovlivňují měnovou bázi: zvýšení diskontní sazby, tj. zdražení úvěru centrální banky může omezit poptávku bank po těchto úvěrech a může vést snížení měnové báze ; tento účinek však nenastává automaticky ani nezbytně. Banky totiž nemusí omezit poptávku po úvěrech centrální banky. Úrokové sazby na mezibankovním trhu mohou rovněž stoupnout, i více než diskontní sazba, takže úvěry centrální banky zůstanou nejlevnější. Zdražení diskontního úvěru se pravděpodobně promítne i do zdražení bankovních úvěrů. Snížení diskontní sazby může mít na měnovou bázi opačný účinek.

Pro posouzení vlivu regulace diskontní sazby na měnovou bázi nutno vzít v úvahu, že měnová báze se člení na nevypůjčenou a vypůjčenou. Nevypůjčená měnová báze je regulována operacemi centrální banky na volném trhu, kdy reakci bank lze předvídat. Vypůjčená měnová báze je regulována diskontními úvěry, ale reakci bank nelze přitom s jistotou předvídat.

Pokud centrální banka nechce změnit měnovou bázi, přestane poskytovat diskontní úvěry a pomocí vyhlašované diskontní sazby reguluje krátkodobou úrokovou míru a zprostředkovaně i další sazby.

Změny diskontní sazby mohou ovlivnit pohyb kapitálu: zvýšení diskontní sazby může vést ke zvýšenému přílivu zahraničního kapitálu, a tento příliv vyvolává tlak na růst měnové báze. Toto ovšem je v rozporu se záměrem centrální banky, která nechtěla přistoupit ke změně měnové báze, a proto zvýšila diskontní sazbu.

Tím, že centrální banka před přijetím opatření týkajících se změn diskontní sazby uveřejňuje své záměry a úvahy o možné změně sazeb, předem může ovlivnit chování bank. Ke změně diskontní sazby může dojít i v důsledku všeobecného pohybu tržních úrokových sazeb z úvěrů, a to bez zásahů centrální banky. V tomto případě se centrální banka musí přizpůsobit všeobecnému pohybu a musí tomuto pohybu přizpůsobit diskontní sazbu.

Reeskontní úvěr je úvěr centrální banky poskytnutý formou odkupu směnek od bank. Centrální banka eskontuje pouze prvotřídní směnky (nejvýše 3 měsíce před dobou splatnosti). Centrální banka může reeskontního úvěru využívat k podpoře exportu. Poskytování reeskontního úvěru bylo v České republice r.1997 zrušeno.

Lombardní úvěr je úvěr poskytovaný proti zástavě směnek a některých jiných cenných papírů. Tento úvěr je nejdražší, úroková sazba je vysoká. Lombardní úvěr lze považovat spíše za nouzový úvěr, určený pro pomoc bankám ,které jsou v tísni. Pohyb lombardní sazby může být nezávislý na pohybu diskontní sazby. Poskytne-li centrální banka lombardní úvěr, dojde tím ke zvýšení měnové báze.