Úrokové riziko banky

Úrokové riziko bylo výše definováno jak riziko, jehož příčinou je změna tržních úrokových sazeb a negativní dopad těchto změn na čisté úrokové výnosy banky. Jeho výše je dána strukturou bilance banky, v níž jednotlivé položky aktiv i pasiv reagují na změny tržních úrokových sazeb s odlišnou citlivostí ,tj. některé více a jiné méně. Znamená to tedy, že pokud se úroková citlivost aktiv liší od úrokové citlivost, vzniká úrokové riziko.

Poznámky: Banky mohou úrokové riziko měřit dvěma metodami: metodou analýzy GAP a metodou durace GAP.

Stručný výklad obou metod podává P.Dvořák v 1. vydání své knihy "Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty" z r.1999 na str.437-447.

Banky řídí úrokové riziko jednak tím, že se snaží měnit strukturu aktiv a pasiv tak, aby pokud možno dosáhly jejich stejné úrokové citlivosti, jednak zajišťují své úrokové pozice pomocí tzv. termínových obchodů (tj. FRA, úrokových swapů aj.)

23.

Alternativní formy financování Přehled forem alternativního financování

V současné době mohou podnikatelé využívat kromě bankovního úvěru i jiných forem bankovního financování, které bývají souhrnně označovány jako tzv.alternativní forma financování. Těchto forem lze využít zejména v těch případech, kdy podnikatelské subjekty z určitých důvodů nemohou získat bankovní úvěr, protože nemohou splnit obvyklé podmínky, na jejichž splnění je bankovní úvěr vázán. Např. jde-li o případy, kdy podnikatelský subjekt nemůže bance zabezpečit ručení v požadované výši, kdy riziko převyšuje obvyklou výši, kdy podnikatelský subjekt požaduje úvěr na investiční akci, která neodpovídá investiční strategii banky apod. Banky poskytují produkty alternativního financování nejčastěji prostřednictvím svých dceřinných společností.

Poznámka: K financování podnikatelské činnosti včetně fúzí a akvizic lze rovněž využít emise cenných papírů (dluhopisů a akcií). O tomto více v kapitole 24.- o investičním bankovnictví.

Faktoring

Faktoring je smluvně sjednaný průběžný odkup krátkodobých pohledávek, které dodavateli vznikly v důsledku toho, že poskytl nezajištěný dodavatelský úvěr. Faktoringová společnost zpravidla odkupuje pohledávky přijatelné bonity a země, vzniklé na základě dodavatelského nezajištěného úvěru, jejichž doba splatnosti není delší než 180 dní, s nimiž nejsou spojena práva třetích osob a které lze postoupit třetí osobě.

Faktoring může mít dvojí formu: (a) pravý neboli bezregresní faktoring, kdy faktoringová společnost přejímá za dodavatele úvěrové riziko, že odběratel nezaplatí dlužnou částku, (b) nepravý neboli regresní faktoring, u kterého faktoringová společnost dodavatelovo úvěrové riziko nepřejímá.

Faktoring plní trojí funkci: (a) funkci garanční - faktoringová společnost u pravého faktoringu přejímá dodavatelovo úvěrové riziko, tj. v případě, že odběratel nezaplatí, faktoringová společnost dodavateli proplatí přísl. částku sama v určité lhůtě, pokud odběratel neuplatňuje vůči dodavateli reklamaci dodaného zboží, (b) funkci předfinancování - faktoringová společnost proplatí odkupované pohledávky obvykle ve výši 80-90% ihned při jejich odkupu, (c ) funkci správy pohledávek, příp. další služby (např. fakturaci, inkaso aj.).

Faktoringová společnost uzavírá dohodu s dodavatelem o faktoringu pohledávek po získání potřebných informací a po prověření dodavatelovy bonity. Za provádění faktoringu faktoringová společnost požaduje jednak faktoringovou provizi ( zahrnující dvě složky: rizikovou a nákladovou), jednak úrok (v případě, kdy jde také o předfinancování).