- •Vědecká psychologie__________
- •Vyvážení sil mezi třemi subsystémy
- •Vrstvy osobnosti
- •3 Podmínky, které platí V jakémkoli vztahu
- •Vývojová období
- •Vývoj osobnosti – zrání či učení? __________
- •Inteligence
- •Vlastnosti pozornosti
- •3 Složky osobnosti, které vyjadřují odpovědi na otázky
- •Vlohy, schopnosti, dovednosti
- •Inteligence
- •3 Hlavní přístupy ke zkoumání tvořivosti
- •Vnější a vnitřní činitelé
- •Vnitřní:
- •Vlastnosti tvořivosti
- •Indikátor našeho zájmu či nezájmu
- •Verbální komunikace_a neverbální složky řeči_________
- •Vyznačuje se:
Indikátor našeho zájmu či nezájmu
zájem – příklon, nakročení k objektu zájmu
nezájem – odklon, natažení nohou jako bariéry, pohled na jiný objekt
Proxemika (rozmístění v prostoru)
sdělování prostřednictvím rozmístění účastníků v prostoru a orientací v něm
Edward T.Hall- čtyři zóny osobního prostor:
Intimní:
Užší (15 cm) - pouze nejbližší
Širší (45 cm) – partner, děti…
Osobní (45 - 120 cm) - na podání ruky, pasová fotografie, sousedé, kolegové
Společenská (120 - 370 cm) - cizí lidé, neosobní setkání, vidíme celý trup
Veřejná (370 cm) - přednášky, koncerty, sportovní utkání - probíhá ještě komunikace
Orientace v prostoru - posazení u stolu
proti sobě (tváří v tvář) – kamarádi, při obchodním
jednání = konkurenční situace
přes roh – přátelská, uvolněná atmosféra, pohledy nenucené, nevzniká pocit přímého ohrožení
vedle sebe – práce nad společnými materiály
šikmo proti sobě – projev nezájmu a arogance, nejistota
Předměty kolem nás
oblečení, auto
Verbální komunikace_a neverbální složky řeči_________
Řeč - při slovním sdělování je důležitý obsah a charakteristiky řeči
Různé pojetí znaku - slovo má dva významy
slovníkový (denotativní)
osobní (konotativní)
Dvě významové linie
tematická (obsahová) - to, o čem se mluví
interpretační - smysl komunikace
Podmínku kvalitní verbální komunikace je znalost jazyka, ve kterém probíhá
Chyby ze strany výdejce informace
nesrozumitelně vyjádřené myšlenky (příliš neurčitě formulovaná tvrzení)
používání slov, kterým příjemce informace nerozumí (podnikové zkratky nadměrné používání cizích slov)
používání mnohovýznamových slov nebo neurčitých výrazů
nerespektování zpětné vazby
nesoulad mezi verbální a neverbální informací
bílý šum (znehodnocení informací zaviněné technickými prostředky)
Chyby ze strany příjemce informace
nepozornost či nezájem
citové předsudky příjemce ke sdělení
Opatření
redundance - nadbytečné informace
respektování kontextu
zajistit si pozornost a adekvátní zpětnou vazbu
uvést do souladu všechny složky komunikace
Za neporozumění odpovídá ten, kdo informaci podává.
Techniky mluveného projevu
Dýchání (respirace)
usilovat o vědomě řízené dýchání
odstranění zbytečného svalové napětí
Tvoření hlasu (fonace)
Tvořeni hlásek (artikulace) - na tvoření hlásek se podílejí rty, jazyk, spodní čelist, zuby, dásňový výstupek, tvrdé a měkké patro = mluvidla
Zvukové prostředky mluveného projevu
modulace síly - kladení přízvuku ve větné výpovědi
modulace výšky - monotónní projev nudí, afektovaný odrazuje - je nutné "najít míru"
modulace tempa - rychlost, s jakou větu pronášíme
frázování projevu - pro lepší zvýraznění mluveného
Hlas by měl být středně silný, tempo ani rychlé, ani příliš pomalé.
Krajní případy vedou k předčasné únavě posluchačů.
Příprava mluveného projevu
čteme nahlas - hravost s hlasem, vyhnutí se „eeeee“
umění práce s textem
1 list A4 čteme cca 3minuty - ožíváme vlastními zkušenostmi a příklady, text přečíst nejméně 3x, v textu výrazně vyznačit základní osnovu
podložit deskami, aby nebyla vidět tréma (chvějící se papír)
Umění naslouchat
součást úspěšné komunikace
J. Křivohlavý - naslouchání je více, než slušení, nasloucháme:
sluchem (slovům)
zrakem (výrazům)
srdcem (láskou)
Hovořící
nám sděluje: říká nám:
své představy co si myslí
předsudky co cítí
postoje co by chtěl
názory
přesvědčení kým je
Posluchači by měli být citliví a taktní - dávat najevo svou pozornost,
kladení otázek
Sociální konflikt__________
Střetnutí dvou protichůdných sil, snah a tendencí.
Konflikt můžeme dělit na:
Intrapersonální (vnitřní konflikt jednoho člověka)
Interpersonální (mezi dvěma lidmi)
Skupinový (jedince a skupiny v rámci této jednotky)
Meziskupinový
Konflikt interpersonální
konflikty mezi dvěma lidmi, nejčastějším důvodem je konflikt zájmů
Modelové situace
Oba chtějí totéž (psát na PC...)
Zájmy se částečně překrývají
Každý chce něco úplně jiného
Strategie řešení konfliktu
soupeření (nazývá se nulovým řešením) –jeden získá to, co druhý
ztratí - „já“
spolupráce (nazývá e nenulovým řešením) – získají oba zúčastnění - „my“
další strategie
jednání - účastníci berou řešení do svých rukou a aktivně je ovlivňují kompromis - obě stany stejně silné a řešení je naléhavé
kompenzace - místo nám nedostupného cíle volíme cíl uskutečnitelný
rezignace - přístup "nechat to být", ponechat věci samovývoji
taktické prostředky:
slib
přísaha - sdělení závazku, který na sebe slibující osoba
(podoba slibu nebo hrozby)
inspekce - naplňuje naši touhu "nahlédnout druhému do karet"
hrozba - podobá se slibu, s tím rozdílem, že slibujeme něco nepříjemného trest - důsledek nesplnění podmínky vyřčené hrozbou
napadení - v rovině slovní i fyzické
Zvládání konfliktů
Pokud nejde konflikt odstranit, musí se řešit
Řešení konfliktu zahrnuje
přípravu (zmapování naší i soupeřovy pozice, promyšlení hlavní strategie)
uvedení stanovisek (vyjasnit si, co si která stana o věci myslí)
rekapitulace stanovisek (sdělujeme druhé straně náš názor na její postoj
a naopak, ovšem pozor! - bez emocí)
nalezení společné řeči (uznání konfliktu jako problému obou stran)
dohodnutí řešení (možnost, na které se shodly obě strany)
Asertivita__________
praktický způsob komunikace a jednání
postupuje tak, aby nepřekračoval vlastní práva ani práva ostatních lidí
je postavena na transakční analýze
tři základní stavy svého „já“
1. Rodič (RO) – odraz stavu ego vlastních rodičů - Agresivní jednání
2. Dospělý (DO) – nezávislý a objektivní - Asertivní jednání
3. Dítě (DÍ) – pozůstatky dětství - Pasivní jednání
Důležité je udržovat všechny tyto tři stavy ego ve vzájemné rovnováze
Asertivní jednání - jednání dospělého s dospělým
Dělení podle intenzity
Základní asertivita - jednoduché vyjádřeni pocitů
Empatická asertivita - vnímavost vůči ostatním
Stupňovaná asertivita - protějšek stále ignoruje, pozor na agresi
Konfrontační asertivita - při výchově, důkazy
Asertivní dovednosti
1. Pokažená gramofonová deska - technika, která nás klidným opakováním toho, co chceme, učí vytrvalosti v prosazování svého
2. Otevřené dveře - dovoluje nám akceptovat kritiku bez úzkosti tím,
že klidně přiznáme svému kritikovi, že v tom, co říká, může být něco pravdy
3. Sebeotevření - sdělíme skutečné aspekty naší osobnosti nebo chování
4. Volné informace - snižuje plachost tím, že se snažíme rozpoznávat informace
o partnerovi a zároveň nabízíme některé o sobě
5. Negativní asertivita - přijímáme naše chyby a omyly aniž bychom se museli omlouvat
6. Negativní dotazování - aktivní podpora kritiky s cílem získat informace
7. Selektivní ignorování - umožňuje vyrovnávat se kritikou
8. Přijatelný kompromis - pokud není v sázce sebeúcta, je vhodné nabídnou přijatelný kompromis
Mýty kolem asertivity
Mýtus „hroší kůže“ (nebere ohled na druhé)
Mýtus „kamikadze“ (přepokládá neústupnost)
Mýtus „naši furianti“ (mylná představa, že se prosadíme za každou cenu)
Mýtus „nemorální anarchie“ (chybně soudí, že si každý bude dělat co chce)
Mýtus „Niobé“ (na asertivitu doplatíme osamocením)
Mýtus „šikmé plochy“ (obává se zneužití asertivity)
Mýtus „jinak to už možné není“
Prosociální chování = altruismus_________
skutky a činy, vykonanými ve prospěch druhého bez očekávání odměny
Proč pomáháme
teorie sociální výměny - zisk na základě vynaloženého úsilí
(např. sebeuspokojení)
sociální normy - pocit uspokojení, když se člověk chová v souladu s ní
reciprocita - měli bychom pomáhat těm, kteří pomohli nám
sociální odpovědnost - měli bychom pomáhat bez ohledu na opětovní pomoci
empatie = schopnost vcítit se do druhého člověka
Kdy pomáháme - překážky
efekt přihlížejícího - když neštěstí přihlíží více lidí - očekává se,
že "někdo něco udělá"
nejednoznačnost - nejsme schopni posoudit závažnost situace, zjišťujeme, jak se chovají ostatní
strach ze sociálního omylu - obavy, že někomu "naletíme"
kompetentnost - zda máme potřebně předpoklady pro poskytnutí pomoci
skupina - lidé ve skupině, jakoby očekávají, až někdo udělá první krok, hlavně aby to nemuseli být oni
Komu pomáháme
posuzujeme příčinu nesnází
vliv pohlaví - ženy, kde je třeba trpělivost (starým lidem, dětem...)
- muži, kde je zapotřebí fyzické síly
Sociální afiliace
tendence být s někým, být spolu
