7 Jak může být ovlivněn výdej vody rostlinami

způsoby, jak jej ovlivní vnější (teploty, vlhkost, pohyb vzduchu) a vnitřní (anatomie a stáří listů) podmínky

- rychlost transpirace ovlivněna

1) morfologicko – anatomickými vlastnostmi listů – anatomická stavba, plocha, hustota, rozložení průduchů, kvalita a tloušťka vosků na povrchu….

2) fyziologickým stavem rostlin – zásobení vodou, minerální výživa, ontogenetický stav…

3) ostatní faktory – dostupnost vody v půdě, teplota vzduchu, intenzita slunečního záření, vlhkost, koncentrace CO2….

8 Co je to fotosyntéza

(definice, vztah fotoautotrofních a heterotrofních organismů).

Fotosyntéza je biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb. Využívá světelného, např. slunečního, záření a tepla k tvorbě (syntéze) energeticky bohatých organických sloučenin – cukrů – z jednoduchých anorganických látek – oxidu uhličitého (CO₂) a vody

6 CO₂ + 12 H₂O → C₆H₁₂O₆ + 6 O₂ + 6 H₂O

Organismy, které zajišťují svoji potřebu energie pomocí fotosyntézy, se nazývají autotrofní, respektive fotoautotrofní. Patří mezi ně především zelené rostliny, některé druhy baktérií včetně sinic

Fotosyntézu ovlivňuje spektrum a intenzita světelného záření. Spektrum vhodné pro fotosyntézu (FAR) je v rozmezí 380–760 nm.

Autotrofie je způsob získávání uhlíku pro tvorbu uhlíkatých skeletů vlastních organických látek u tzv. autotrofních organismů. Tyto organismy získávají uhlík z anorganických látek(zpravidla oxidu uhličitého) a syntetizují si z něj uhlíkaté řetězce, na rozdíl od heterotrofních organismů, které to nedokáží a za zdroj uhlíku mají organické látky vytvořené jinými organismy. Některé organismy kombinují heterotrofní a autotrofní výživu (například masožravé rostliny), ty pak označujeme za mixotrofní.

Fotoautotrofní organismy jsou rostliny, řasy a sinice, chemoautotrofní organismy jsou bakterie.

Mezi heterotrofní organismy náleží živočichové, houby, nezelené rostliny a řada mikroorganismů. Často se pojí s chemotrofií(získáváním energie rozkladem organické hmoty vytvořené jinými organismy).

9 Účinek záření při fotosyntéze

(Co je to FAR, reakční centra PSI a PSII, světelná fáze fotosyntézy).

„Světelná fáze“ či „primární děje“ jsou reakce závislé na světle a uskutečňují se v thylakoidech. Při nich probíhá přeměna světelné energie (fotonů) na chemickou energii (ve formě NADPH a ATP). Jako vedlejší produkt světelné fáze vzniká kyslík.

Zachycením světla rostlinným pigmentem začíná vlastní proces fotosyntézy, který spotřebuje energii světelného kvanta a přemění ji na energii chemické vazby. Fotosyntéza zelených rostlin využívá světlo v rozsahu pouze 380–760 nm. Tomuto světlu se říká fotosynteticky aktivní záření (ve zkratce FAR)

Fotolýza vody

Fotosystém II (PS II) obsahuje reakční centra P680 (při vlnové délce 680 nm dosahuje absorpčního maxima – aktivace žlutozeleným světlem).

Pohlcením světla se P680 excituje na P680^*. Následně je vymrštěn elektron, který velmi rychle přejde na feofytin a; a poté zredukuje plastochinon (PQ) na plastochinol (PQH₂), ze kterého přejde na komplex cytochromů b₆/f.

Fotooxidovaný P680⁺ (kladný náboj je důsledkem ztráty elektronu) získá elektron zpět z kyslík tvořícího komplexu (OEC), který získává elektrony rozkladem vody.