- •Popište látkové složení rostlinných organismů
- •2. Rozdělení rostlin podle způsobu příjmu a hospodaření s vodou
- •3. Vysvětlení principu osmózy a pohybu vody V rostlinách
- •4. Vyjádření vodního potenciálu
- •5. Vysvětlit princip pohybu vody V rostlině na krátké a dlouhé vzdálenosti
- •6 Vysvětlit princip transpirace
- •Fotolýza vody
- •7 Jak může být ovlivněn výdej vody rostlinami
- •8 Co je to fotosyntéza
- •9 Účinek záření při fotosyntéze
- •Tvorba nadph
- •10 Fotosyntetické pigmenty
- •11 Temnostní fáze fotosyntézy
- •12 Rozdíly mezi c3, c4 a cam rostlinami
- •13 Popište jak vnitřní a vnější podmínky ovlivňující fotosyntézu
- •1. Spektrální složení a intenzita světla
- •2. Oxid uhličitý
- •1) Přípravná
- •15 Vnitřní a vnější podmínky ovlivňující dýchání
- •Vliv vnějších faktorů na rychlost dýchání:
- •Vnitřní faktory
- •16 Co je to růst rostlin
- •17 Fytohormony
- •18 Působení teplot a záření na růst a vývoj rostlin
- •19 Popište principy měření stavu vody V rostlinách
- •20 Popište principy metod měření fotosyntézy a dýchání
- •21 Produktivita rostlin na základě poznatků z fyziologie rostlin
12 Rozdíly mezi c3, c4 a cam rostlinami
(nároky na podmínky prostředí, původ a příklady rostlinných druhů).
Rostliny, které fotosyntetizují pomocí Calvinova cyklu, se nazývají C3-rostliny. Patří mezi ně většina kulturních rostlin (např. obilniny, řepa, slunečnice, …). C3+rostliny, vznikající během Mezozoika a Paleozoika, předcházely C4-rostlinám a stále představují 95%zemské rostlinné biomasy.Rostliny, které žijí pouze z C3 fixace, mívají úspěch v místech se středními teplotami a slunečním zářením, kde je ve vzduchu přes 200 ppm oxidu uhličitého a hodně podzemní vody.
Rostliny, které fotosyntetizují Hatch-Slackovým cyklem, se nazývají C4-rostliny. Hlavní rozdíl mezi cyklem C4 a Calvinovým cyklem je, že při Hatch-Slackově cyklu dochází u rostlin nejprve k zabudování CO2 pomocí fosfoenolpyruvátu a vzniká čtyřuhlíkatý oxalacetát (odtut název - C4). Patří mezi ně např. kukuřice a cukrová třtina. C4 mohou žít v místech, kde mají nedostatek oxidu uhličitého, protože disponují mechanismem pro koncentrovaní CO2
CAM cyklus Je obměnou Hatch-Slackova cyklu (C4-cyklus) a svůj název dostal podle čeledi tučnolistých rostlin (lat. Crassulaceae), u nichž byl poprvé pozorován. Tyto pouštní rostliny (např. sukulenty) musí velmi šetřit vodou a proto otevírají průduchy jenom v noci, kdy vážou CO2 do malátu. Během dne se malát štěpí na CO2, který vstupuje do Calvinova cyklu, a na pyruvát, ze kterého se opět syntetizuje škrob.Takto provádí CAM rostliny fotosyntézu s minimálními ztrátami vody.
13 Popište jak vnitřní a vnější podmínky ovlivňující fotosyntézu
(anatomie a stáří listu, výživa, obsah vody, záření, teplota).
Vnitřní faktory – anatomické a morfologické uspořádání asimilačních orgánů – uspořádání asim. Buněk v listech, počet chloroplastů, obsah chlorofylu a poměr chlorofylů a ; b
Mladé listy - užší poměr obsahu chlorofylů a nižší rychlost fotosyntézy
Max. rychlost fotosyntézy – 50 – 80% velikosti konečné velikosti – fotosyntetická dospělost
Vnější faktory –
1. Spektrální složení a intenzita světla
- ovlivňuje fotosyntézu v souvislosti s absorpcí různých vlnových délek světla
chlorofylem. Fotosynteticky zvlášť účinné je proto světlo červené a modrofialové. Na
kvantitu světla jsou velmi náročné rostliny světlomilné. U nich se při snížené
intenzitě světla záhy dostavuje tzv. světelný kompenzační bod, tj vyrovnání
fotosyntézy s dýcháním, takže nedochází k přírůstkům ani úbytkům sušeny. Ve
sklenících rychlenou Světlaninou zeleninu přisvětlujeme, např. okurky a rajčata.
2. Oxid uhličitý
- při obsahu 0,01% CO2 ve vzduchu fotosyntéza začíná. Zvýšení z průměrného
obsahu 0,03% CO2 ve vzduchu na deseti- až dvacetinásobek může zvyšovat rychlost
fotosyntézy v závislosti na optimálním zastoupení ostatních faktorů, zvláště teploty,
světla, vody a minerální výživy. Z jednoho gramu CO2 se vytvoří kolem 0,5g sušeny;
tento tzv. koeficient efektivnosti fotosyntézy je u různých druhů, popř.
kultivace různý; kolísá i podle výkonnosti kultivace, stupně závlahy, hnojení, kypření
půdy atd. Obohacovat vzduch o CO2 lze jen v uzavřených prostorách, ale rostliny
přijímají i iony HOCH
- kořeny, takže je užitečné obohacovat i vzduch půdní o CO2
prostřednictvím mikrobů vydechujících CO2. Z toho plyne veliký význam hnojení
organickými hnojivy bohatými na mikroorganismy, zvláště chlévským hnojem.
3. teplota
-ovlivňuje fotosyntézu pronikavě. U většiny rostlin u nás se fotosyntéza zastavuje při
-1°C, u tropických rostlin při 4 až 8°C . Maximální rychlost fotosyntézy je u rostlin s
Calvinovým cyklem při 25°C, s Hatchův-Slackovým cyklem při 30-35°C. Teplotní
optimum je závislé na obsahu CO2 ve vzduchu. Kolem 40°C nastává většinou
nápadný pokles fotosyntézy, ale dýchání ještě pokračuje.
4. Voda
- dostatek vody je pro fotosyntézu nezbytný. Vadne-li rostlina, zavírají se průduchy,
kterými do listů proniká CO2. Během dne se proto jeví většinou pokles rychlosti
fotosynt. mezi 11.a 13. hodinou.
5. Prvky minerální výživy
- nejvíce zesiluje fotosyntézu dusík, dále fosfor, draslík, železo, hořčík a měď.
14 Popište dýchání rostlin
(definice, kde probíhá, stručně popsat fáze dýchání).
-jedná se o biologickou oxidaci živin
- nejdůležitější katabolický proces umožňující získat energii z organických látek
- rozklad látek na jednodušší = disimilace
- získaná energie je v rostlině využita na růst, příjem látek nebo syntézu látek
- díky energii může rostlina po určitou dobu žít i bez fotosyntézy ( v noci, při klíčení semen, kvetení neolistěných stromů na jaře …)
Fáze dýchání
