1.Klinický obraz onemocnění.

Pacienti s embolií pociťují náhle krutou bolest,končetina je studená,zpočátku bledá,později mramorovaná.

Dostavuje se pareza až plegie,anestezie(z důvodu ischemie nervových kmenů).

Žíly na postižené končetině jsou kolabované. Rekapilarizační čas je značně prodloužen

Při vyšetřování periferní cirkulace na postižené končetině zjistíme,že tep distálně od místa tepenného uzávěru chybí.

Pulz hmatáme na a. femoralis comm.v třísle,a. poplitea v podkolenní jamce,a.tibialis posterior za vnitřním kotníkem a a. dorsalis pedis na dorzu chodidla.Končetinu postiženou embolií nebo akutní trombozou je třeba porovnat s druhostrannou končetinou.

Klinický obraz je určen především místem embolického uzávěru a rozsahem reflektorické vasokonstrikce.

Velké vmetky se zachytí v bifurkaci aorty(sedlový embolus).

Známky tepenného uzávěru jsou pak na obou končetinách.Projevují se prudkou bolestí,lokalizovanou do obou končetin a často i podbřišku.Porucha čití,hybnosti a bledost končetin zasahuje až do horních třetin stehen.Tyto změny mohou dosahovat k tříselným vazům a ojediněle až k pupku.Někdy přistoupí peritoneální dráždění,zvracení,jindy anurie(při vzestupné tromboze aorty).Celkový stav pacienta je výrazně alterován vzhledem k rozsahu ischemie a metabolickým změnám.

Embolie pánevních tepen postihuje větvení společné pánevní tepny a projevuje se krutou bolestí postižené končetiny.

Porucha čití i barevné změny začínají od dolní poloviny stehna distálně. Zůstává zachována hybnost kyčelního kloubu a zpočátku také alespoň částečně i kolenního kloubu. Později se ochrnutí rozšíří i na kolenní kloub a souhlasí s rozsahem barevných změn. Celkový stav nebývá zpočátku příliš alterován.

Embolie společné stehenní tepny se projeví prudkou bolestí postižené končetiny od dolní části stehna distálně. Porucha čití a barevné změny zasahují od horní třetiny bérce distálně. Porucha hybnosti postihuje hlezenný kloub a akrální část končetiny. Vzhledem k dobrým možnostem kolaterálního oběhu příznaky ischemie pomalu ustoupí,jakmile pomine reflexní vasokostrikce a otevřou se cesty kolaterální cirkulace. Je nutno však počítat s individuálními rozdíly(arteriosklerotické změny,periferní propagace trombu). Celkový stav nebývá výrazněji alterován.

Embolie podkolenní tepny vyřadí z oběhu celý bérec a nohu. Projevuje se náhlou bolestí od dolní poloviny bérce distálně, je stálá a neustupuje. Poruchy čití a hybnosti jsou od úrovně hlezenného kloubu distálně a rovněž tak barevné změny. Má obvykle malé vyhlídky na úpravu bočnými cestami,protože jeho nejčastější lokalizace je větvení tepny ve vlastní bércové řečiště. Jsou uzavřeny všechny tři bércové tepny. Proto představuje embolie podkolenní tepny závaznější ohrožení končetiny než embolie stehenní tepny. Bez včasné léčby je sněť nohy neodvratná. Celkový stav není ovlivněn.

Klinické projevy akutní trombozy tepny se prakticky neliší od projevů tepenné embolie(mají subakutní průběh, jeví se jako akutní zhoršení již existujících obtíží klaudikačních,bolest je mírná až střední, vzhled končetiny nemusí jevit známky akutní ischemie), takže trombozu musíme odlišit spíše podle základní choroby,než podle příznaků tepenného uzávěru. Tyto vznikají nejčastěji na půdě těžké aterosklerozy, daleko řidčeji při chorobě Winiwarterově-Buergerově,mykotických arteriitídách nebo nodozní periarteriitidě.Tepenné trombozy nejsou příliš vzácné ani po zevních traumatech.