2. Rajonizace zemědělské výroby

- Kategorizace výrobních oblastí z hlediska výhodnosti pro specifické zemědělské využití na základě přírodních podmínek

Stanovištní podmínky: komplex abiotických a biotických faktorů prostředí

• Abiotické (NEŽIVÉ):

  • topografické

  • geologické

  • klimatické

  • pedologické

  • hydrologické

• Biotické (ŽIVÉ):

  • flóra a fauna

  • společenstva

  • antropogenní vlivy

Interakce přírodních podmínek předurčuje vhodnost pro specifické zemědělské využití

• Značná variabilita přírodních podmínek v ČR – geologická, půdní, klimatická, ...

• Vznikají kombinace ekologických faktorů vyhovující různým plodinám

• Plodina může poskytnout odpovídající produkci pouze v optimálních podmínkách

• Vymezení oblastí a vhodné rozmístění plodin je nezbytné pro ekonomiku pěstování

Klimatické poměry

• teploty a srážky

  • průměrná roční teplota, průměrný roční úhrn srážek

  • vegetační teplota konstanta

• vláhové poměry

  • hydrotermický koeficient

  • Langův deštivý faktor

• sluneční svit

  • délka slunečního svitu

Půdní podmínky

• půdní typ (geneze půdy)

• půdní druh (zrnitostní složení)

• chemické vlastnosti (obsah živin, pH)

• biologické vlastnosti

Hnědozem (mírně vysvětlený eluviální horizont předcházející do luvického)

Vliv zrnitosti složení na půdní vlastnosti

• schopnost přijímat vodu (retence)

• propustnost

• vododržnost

• provzdušněnost

• záhřevnost

• biologická aktivita

• poutání a uvolňování živin

• zpracovatelnost

Klasifikace zemin podle zrnitostního složení

0-10% jílnatých částí → písčitá → lehké půdy

10-20% jílnatých částí → hlinitopísčitá → lehké půdy

20-30% jílnatých částí → písčitohlinitá → středně těžké půdy

30-45% jílnatých částí → hlinitá → středně těžké půdy

45-60% jílnatých částí → jílovitohlinitá → těžké půdy

60-70% jílnatých částí → jílovitá → těžké půdy

nad 70% jílnatých částí → jíl → těžké půdy

Půdní fond ČR

- Celková výměra 7 887 tis. ha

• Zemědělská půda:

  • orná půda (39%), chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé kultury (1%), zahrady (2%), louky, pastviny, Trvalé travní porosty (12,3%)

• Nezemědělská půda:

  • lesní půda (33%), vodní plochy (2%), zastavěné plochy (1,7%) a nádvoří, ostatní (8,6%)

Hlavní statistiky – půdní fond

• Zemědělská půda v ČR (2010)

• MŽP: 3 483 500 ha

• MZe: 4 200 000 ha

• 44 % celkové rozlohy státu

• úbytek min. 15 000 ha od r. 1995

• 0,42 (0,35) ha zem. půdy / 1 obyvatele

• 0,35 (0,25) ha orné půdy / 1 obyvatele

Výnosnost půdy

• Hodnota výnosnosti půdy je vyjádřena indexem v rozpětí bodové stupnice od 6 do 100 bodů

• Nejnižší hodnotě 6 bodům odpovídá půda na příkrých svazích (nad 30%), ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách, pokryta travním porostem

• Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu, na úplné rovině (oblast Haná, Hradec Králové)

• Národní průměr bodové hodnoty výnosnosti veškeré půdy v ČR je 42,2 bodů.

Kvalita zemědělského půdního fondu

• Výsledky bonitace ZPF ze 70. let minulého století:

  • 60% ZPF na půdách méně až málo úrodných

  • nadprůměrně 40%

  • průměrných a nadprůměrných orných půd je 54%

  • pro agroekosystémy zcela nevhodný asi 6%

• V nadmořské výšce nad 500 m. n. m. se nachází více než 20% zemědělského půdního fondu)

Bonitace zemědělské půdy – ohodnocení kvality

• BPEJ – Bonitovaná, půdně-ekologická jednotka

  • vyhláška MZe ČR 327/1998 Sb.

    • 1. číslice (KR-klimatický region)

    • 2. a 3. číslice (HPJ-hlavní původní jednotka)

    • 4. číslice (svažitost a expozice)

    • 5. číslice (skeletovitost a hloubka půdy)

Evidence půdy

• majetkoprávní vztahy

  • PK pozemkový katastr

  • KN katastr nemovitostí

• uživatelské vztahy

  • KN (pronájem, daně)

  • LPIS (Land parcel information system), (způsob využití, dotace) – GIS k evidenci využití zemědělské půdy (www.lpis.cz)

    • LPIS je postaven na jedinečné centrální databázi

    • Základní evidenční jednotkou LPIS je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem

    • Aktualizace databáze probíhá on-line reálném čase prostřednictvím VPN z 63 registrovaných pracovišť MZe

    • Bez vědomí farmáře není možné změnit data o jím užívaných blocích

Historie rajonizace

• Rakousko-uhersko – oceňování parcel na základě půdní úrodnosti

• 1918 kategorizace území do 4 výrobních oblastí na základě podmínek půdních a klimatických, výrobních podmínek hospodářských (poloha, cena výrobků, pracovní poměry), složení kultur (pole, louky, pastviny, úhor), skladby pěstovaných plodin a odrůd.

  • řepařská

  • obilnářská

  • obilnářsko-bramborářská

  • pícnařská

Zemědělské výrobní typy (ZVT)

• 50. léta 20. stol.

• zařazení katastrálních území do výrobních typů a podtypů (subtypů)

• syntézou půdních, klimatických a terénních podmínek

• sloužilo pro účely stanovení zemědělské daně

• ZVO vytvářejí třídící základnu katastrálních území pro účely zemědělské statistiky, hodnocení podnikatelských subjektů jejich produkčních a ekonomických výsledků

Zemědělské výrobní typy, kritéria pro zařazení

• genetický půdní typ, půdní druh

• průměrná roční teplota vzduchu

• průměrný roční úhrn srážek

• poloha, reliéf terénu, nadmořská výška

• zpracovatelnost půdy

Zemědělské výrobní typy a subtypy

• kukuřičný

  • k. – pšeničný, k. – ječný, k. – žitný

• řepařský

  • ř. – pšeničný, ř. – ječný, ř. – žitný

• bramborářský

  • b. – pšeničný, b. – ječný, b. – žitný, b. – ovesný

• horských hospodářství

  • na mělkých půdách, na hlubších půdách

Zóny vhodnosti pro jednotlivé plodiny

- zohledňující terénní, půdní a klimatické činitele a s přihlédnutím k některým činitelům ekonomických (zprac. průmysl)

• I. velmi vhodná

• II. vhodná

• III. méně vhodná

• IV. nevhodná