Osevní postupy

- Plánovité střídání plodin pěstovaných na orné půdě v zemědělském podniku.

Prostorová dimenze: každoroční osev (využití) pozemků přibližně stejnou strukturou plodin

Časová dimenze: vytvoření pravidelných (stejných) sledů plodin na všech pozemcích zařazených do osevního postupu.

Monokultury – hledisko druhové monokultura: 1. rok - pšenice, 2. rok – pšenice, 3. rok – pšenice osevní postup: 1. rok – pšenice, 2. rok – cukrová řepa, 3. rok – pšenice

- Vliv monokultur na výnosy plodin – věčné pokusy (Rothamsted, Grignon, Halle) - decline efekt (obiloviny) - kolísání výnosu (okopaniny)

- Půdní únava: - Všeobecná – odčerpání živin, vody, zhoršení struktury - Pravá – organizmová (viry, bakterie, houby, hlísti, hmyz) - nedostatková ( mikroprvky) - toxinová

Důvody střídání plodin - Výskyt původců chorob a škůdců - Výskyt plevelů a zaplevelujících rostlin - Bilance organické hmoty a živin - Fyzikální vlastnosti půdy - Využití vegetační doby

Využití vegetační doby - Plodiny víceleté: jetel, vojtěška, kmín, léčivé rostliny - Ozimy: ozimá řepka, ozimé obilniny, ozimý mák, ozimé zeleniny - Jařiny: s kratší vegetační dobou (obilniny, luskoviny) s delší vegetační dobou (brambory, cukrovka)

Agrotechnické lhůty

Při sestavování musíme dát pozor na agrotechnické lhůty (doba setí/sázení a sklizně plodin), tzn., abychom nezařadili některou ozimou plodinu po pozdě sklízené předplodině, když ještě pole není uvolněné. Jedná se zejména o zařazování ozimých plodin po pozdě sklízených okopaninách. Tzn. po cukrovce, pozdních bramborách a kukuřici na zrno zařazujeme zpravidla jarní plodiny. Často se ale v praxi nevyhneme tomu, abychom zařadili ozimou pšenici po kukuřici na siláž.

Plodina	Setí	Sklizeň
Řepka ozimá	Srpen	Červenec
Ječmen ozimý	Září	Červenec
Žito ozimé	Září	Srpen
Triticale ozimé	Září, říjen	Srpen
Pšenice ozimá	Září, říjen	Srpen
Pšenice jarní	Březen	Srpen
Ječmen jarní	Březen, duben	Červenec, srpen
Oves	Duben	Srpen
Hrách	Duben	Červenec, srpen
Bob na zrno	Duben	Srpen
Mák	Březen	Červenec
Len	Duben	Srpen
Brambory rané	Duben	Červen, červenec
Brambory polorané	Duben	Srpen
Brambory pozdní	Duben	Září, říjen
Cukrovka	Duben	Září, říjen
Řepka krmná	Duben	Říjen
Kukuřice na siláž	Duben, květen	Září
Kapusta krmná	Duben	listopad
Kapusta krmná po ozimé sm.	Květen	Listopad
Kukuřice na zrno	Duben, květen	Září, říjen
Slunečnice	Duben	Září, říjen

Choroby a škůdci šířící se vlivem nesprávného střídání plodin Obiloviny – choroby pat stébel, fuzariózy, háďátka Okopaniny – kořenomorka, rakovina brambor, strupovitost, háďátka Řepka – hlízenka, fómová hniloba, krytonosci Jeteloviny – verticilum, hlízenka Kukuřice – zavíječ, sněť

Hlízenka (Sclerotinia sclerotiorum) - škodlivý potenciál: vysoký - výskyt: občasný - zdroj napadení: askoporozy ze sklerocií v půdě v době květu - napadení stonku a šešulí - škody na výnosu až 60 %

Choroby a škůdci v zelinářských OP:

• Brukvovité zeleniny

hlenka kapustová, fómová hniloba, hlízenka, fuzariózy

• Kořenové zeleniny

kořenomorka, fuzária

• Cibuloviny

háďátka

• Školky

boulovitost kořenů

Vliv na zaplevelení Obiloviny - jednoleté, přezimující a časné jarní druhy, vytrvalé výběžkaté plevele Okopaniny – jednoleté pozdní jarní druhy

Víceleté pícniny a ozimy – dvouleté a víceleté plevele

Vliv na bilanci organické hmoty - různé množství posklizňových zbytků – vysoké (pícniny, obilniny) - nízké (okopaniny, zeleniny, len) - různá náročnost na organické hnojení – náročné (okopaniny, zeleniny) - nenáročné (obilniny, luskoviny)

Vliv na půdní vlastnosti - fyzikální vlastnosti půdy: typ kořenů a hloubka zakořeňování - chemické vlastnosti půdy: rozdílné nároky jednotlivých plodin, rozdílné čerpání živin, fixace vzdušného dusíku - biologické: vazba živočichů a mikroorganismů na hostitelské rostliny

Hlavní skupiny plodin

• Obilniny (pšenice, ječmen, ....)

• Luskoviny (hrách, peluška, bob, čočka)

• Okopaniny (brambory, cukrovka)

• Olejniny (řepka, hořčice, mák, ...)

• Víceleté pícniny (jetel, vojtěška)

• Jednoleté pícniny (kukuřice, oves, směsky)

• Zeleniny

• Meziplodiny

Obiloviny

• choroby a plevele

• houbové choroby, přezimující a vytrvalé plevele

• výběr vhodných předplodin

• výnosová reakce

• agrotechnické lhůty

• správná tvorba obilních sledů

• náročnější druhy na prvním místě

• pořadí náročnosti: pšenice o. a j. - ječmen j. - ječmen o. - žito - oves

• monokultura - oves a žito výnosová deprese

Olejniny  řepka ozimá a jarní, slunečnice, mák, len  prudký nárůst ploch  rostoucí problémy s chorobami a škůdci  agrotechnické lhůty  předplodiny  řepka (obilovina, jetelovina, pícnina)  slunečnice, mák (obilovina, okopanina)  len (obilovina)  množství org. hmoty, zelené hnojení  zaplevelení sklizňovými ztrátami

Brambory

 pokles ploch, specializované oblasti  možné vyšší zastoupení v OP  předplodina  dostatek org. hmoty - zelené hnojení, hnůj  následné plodiny dle termínu sklizně  jarní nebo ozimá obilovina  následné pěstování zeleniny

Cukrovka

 prudký pokles ploch, nyní stabilizace  zastoupení v OP dle vhodnosti pozemků  problémy s chorobami a škůdci  předplodina zpravidla obilnina, zelené hnojení, hnůj  následné plodiny dle termínu sklizně jarní nebo ozimá obilovina

Víceleté pícniny

 vojtěška, jetel, směsi s travami  vysoká předplodinová hodnota  výrazné zdroje org. hmoty, N strukturotvorný účinek nedostatkem přesoušení orničního profilu rozvoj vytrvalých plevelů

 zakládání porostů podsev do krycí plodiny obilní krycí plodiny (ječmen j., oves) pícní krycí plodiny (senážní oves, bob) přímý výsev

Luskoviny  hrách, peluška, bob, soja  vysoká předplodinová hodnota  výrazné zdroje org. hmoty, N  strukturotvorný účinek  z počátku nízká konkurence plevelům

 předplodiny obilní nebo okopaniny  následné plodiny  obiloviny  dostatečný odstup před znovuzařazením

Jednoleté pícniny

 kukuřice na siláž nekvalitní posklizňové zbytky, pozdní sklizeň  oves, luskovinoobilní směsky krátká vegetační doba, odplevelení, strukturotvorný účinek

Meziplodiny - význam - Tvorba půdního pokryvu v meziporostním období: omezení půdní eroze, zlepšení fyzikálních vlastností půdy, konkurence plevelům - Akumulace organické hmoty: využití ke krmení hospodářských zvířat, zdroj organické hmoty pro mineralizaci a humifikaci, zadržování volných živin - Zvýšení biodiverzity: posílení trofických sítí, zdroj pylu a nektaru

Dle účelu pěstování:

na zelené hnojení (hořčice, svazenka), krmné (krmná řepa a řepice, žito, kapusta, kříženci brukvovitých), speciální účely (půdoochranné, proti plevelům)

Dle zařazení během vegetační doby: letní (časné a strniskové) – hořčice bílá, svazenka vratičolistá, pohanka obecná ozimé – řepka ozimá, žito, triticale, jílek mnohokvětý a vytrvalý podsevové – jetel plazivý, tolice dětelová

Návrh soustavy hospodaření a osevních postupů

Dlouhodobé využití pozemků 1. Návrh soustavy hospodaření (vhodná struktura plodin a hospodářských zvířat, bilance krmiv a organických hnojiv) a) formulace úkolu a vymezení cílů b) analýza úkolu c) hledání možných řešení d) výběr optimální varianty e) korekce projektu

2. Návrh osevních postupů (systém střídání plodin na daných pozemcích) a) Stanovení délky rotace → Předem určená struktura plodin - vytvoření hlavních skupin plodin - zjištění jejich podílu na celkové výměře - výpočet délky rotace → Předem určená délka rotace - blokace do předem určeného počtu bloků → Kombinovaný způsob - kompromis mezi požadovanou strukturou a pozemkovými možnostmi b) Vytvoření základní struktury strukturotvorná – víceleté pícniny, luskoviny, travní porosty (1-3 roky) využití – obiloviny, jednoleté pícniny, technické plodiny, zeleniny (2-4 roky) přípravná – krycí plodiny a jejich předplodiny, meziplodiny (1-2 roky)

c) Tvorba vhodných sledů →Dodržení agrotechnických lhůt – ozimy, letní meziplodiny →Fytokaranténní hlediska – choroby, škůdci, plevele →Reprodukce půdní úrodnosti – bilance organické hmoty, půdní struktura, fyzikální a chemické vlastnosti →Technologická hlediska – technika pro zpracování půdy, ochranu rostlin d) Upřesnění sledů plodin strukturotvorná – vojtěška, vojtěška využití – pšenice ozimá, ječmen jarní, kukuřice, pšenice ozimá přípravná – cukrovka, ječmen + jarní podsev e) Začlenění navazujících agrotechnických zásahů Meziplodiny – strniskové, ozimé, podsevové Podsevy – podsevové a krycí plodiny Organická hnojení – hnůj, kejda, zelené hnojení Vápnění, zásobní hnojení

Termíny

 Parcela, pozemek, trať, hon

 Osevní postup

 Osevní sled, článek osevního postupu

 Rotace osevního postupu

 Hlavní plodiny, meziplodiny

 Krycí a podsevové plodiny

 Směs (směska) a sourost

Osevní postupy v ŘZVO

 osevní postupy 3-8 honné

 zastoupení obilnin max. 60-70%

(+ kukuřice na zrno)

 vojtěška 2-3 užitkové roky, (jetel)

 silážní kukuřice

 cukrovka, řepka, slunečnice

 hořčice, mák, kmín, zelenina aj.

Osevní postupy v BZVO

 osevní postupy 3-7 honné

 zastoupení obilnin max. 50-60%

 jetel, jetelotráva, (vojtěška)

 silážní kukuřice, senážní jednoleté píc.

 brambory, řepka, hrách  mák,

Osevní postupy bez chovu skotu

 osevní postupy 3-5 honné

 zastoupení obilnin 50-66%

 1 – 2 širokolisté plodiny (řepka, cukrovka, brambory, hrách)

 zvýšená pozornost org. hmotě

 vyšší tlak chorob a škůdců

Při sestavování osevních postupů vycházíme také z Norfolkského osevního postupu:

1. jetelovina

2. ozimá obilnina

3. okopanina

4. jař (krycí plodina, do které zakládáme jetelovinu ve formě podsevu)

Úkolem bývá většinou sestavit osevní postup, který je tvořen více než 4 plodinami (více než 4-letý osevní postup). Při sestavování např. 9-honného osevního postupu budeme postupovat takto:

1. jetelovina (jetel nebo vojtěška)

2. ozimá obilnina (většinou ozimá pšenice, která je nejnáročnější ze všech obilnin)

3. okopanina (brambory, cukrovka, kukuřice na zrno, kukuřice na siláž)

4.

5.