- •Zemědělské systémy I.
- •Ekosystémové pojetí zemědělství – agroekosystémy
- •Agroekosystém
- •Vlastnosti agroekosystémů
- •Voda: Hydrický režim – zajištění transpirace (vypařování vody povrchem organizmu)
- •Rajonizace zemědělské výroby
- •Interakce přírodních podmínek předurčuje vhodnost pro specifické zemědělské využití
- •Vliv zrnitosti složení na půdní vlastnosti
- •Výnosnost půdy
- •Výrobní oblasti a podoblasti
- •Význam lfa
- •Soustavy hospodaření na půdě
- •Výrobnost soustav hospodaření
- •Osevní postupy
- •6. Střídáme zhoršující a zlepšující plodiny
- •Zpracování půdy
- •Význam zpracování půdy
- •1) Základní zpracování půdy
- •2) Předseťová příprava půdy
- •Ochrana rostlin proti škodlivým organismům
- •Výživa rostlin a hnojení
- •Význam výživy rostlin
- •Význam znalosti výživy rostlin
- •Vliv faktorů
- •Využití hnoje
- •Využití kejdy, močůvky a hnojůvky
- •Význam zeleného hnojení
- •Vícesložková hnojiva
- •Variabilní aplikační technologie
- •Využití V praxi
- •Vyčíslení nákladů na hnojení
- •Výživa rostlin se zabývá
- •Význam organických látek
- •Minerální hnojiva 2. Část
- •Vlastnosti
- •Vztahy plodin k vápnění
- •Chov zvířat, domestikace a plemena
- •Plodnost
- •Růst a vývoj - ontogeneze
- •Vývojová stadia
- •Produkce masa
- •Vady masa
- •Produkce mléka
- •Exteriér
Výrobní oblasti a podoblasti
- Vyhlášeny v roce 1959
- Za účelem plánování výroby, správních úkonů a podrobného statistického hodnocení
- Každé obci byla přiřazena jedna konkrétní kategorie výrobního území
- používané pro daňové účely do r. 1966 později pro statistiku
(Výrobní oblasti
5 výrobních oblastí
kukuřičná
řepařská
bramborářská
bramborářsko-ovesná
horská
zahrnujících 11 podoblastí)
Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) a podoblasti
- roce 1966
- na základě výsledků bonitace zemědělských půd ČR tj. BPEJ a jejich ocenění
- náhrada starého členění z roku 1959
- 5 výrobní oblastí a 21 podoblastí
Zemědělské výrobní oblasti (ZVO)
1) kukuřičná (K), typ: kukuřično-řepařsko-obilnářský
2) řepařská (Ř), typ: řepařsko-obilnářský
3) obilnářská (O), typ: obilnářsko-krmivářský
4) bramborářský (B), typ: bramborářsko-obilnářský
5) pícninářská (P), typ: pícninářský s rozhodujícím zaměřením na chov skotu
ZVO kukuřičná
reliéf terénu: rovinný až méně zvlněný
nadmořská výška: do 250 m
klimatický region: velmi teplý suchý
průměrná roční teplota: 9-10 ⁰ C
průměrná roční srážka: 500-600 mm
suma teplot nad 10 ⁰ C: 2800-3100
výskyt suchých veg. období: 30-50%
Jižní Morava
pěstované plodiny:
obilniny: kukuřice na zrno, kvalitní potravinářské pšenice včetně tvrdé, sladovnický ječmen
okopaniny: cukrovka, rané brambory
olejniny: slunečnice
luskoviny: čočka
pícniny: vojtěška
ostatní: teplomilné ovoce a zelenina, vinná réva
Řepařská ZVO
reliéf terénu: rovinný a mírně zvlněný
nadmořská výška: 250-350 m
klimatický region: teplý suchý, teplý mírně suchý, teplý mírně vlhký
průměrná roční teplota: 8-9 ⁰ C
průměrná roční srážka: 500-650 mm
suma teplot nad 10 ⁰ C: 2400-2800
výskyt suchých veg. období: 10-60 %
Polabí, Poohří, Haná
pěstované plodiny:
obilniny: kvalitní pšenice, sladovnický ječmen, kukuřice na zrno
okopaniny: cukrovka, rané brambory
olejniny: slunečnice, řepka, mák
luskoviny: bob, hrách
pícniny: vojtěška, vičenec, silážní kukuřice
ostatní: teplomilné ovoce, vinná réva, zelenina
Obilnářská ZVO
reliéf terénu: mírně zvlněný až svažitý
nadmořská výška: 300-600 m
klimatický region: teplý mírně vlhký, mírně teplý suchý, mírně teplý vlhký, mírně teplý značně vlhký
průměrná roční teplota: 5-8,5 ⁰ C
průměrná roční srážka: 550-700 mm
suma teplot nad 10 ⁰ C: 2000-2800
výskyt suchých veg. období: 5-40%
plzeňsko, českobudějovicko, jindřichohradecko, orlicko-ústecko, uhersko-hradištsko
pěstované plodiny:
obilniny: pšenice potravinářská i krmná, sladovnický ječmen, krmný ječmen
okopaniny: brambory
olejniny: řepka, mák, olejný len
luskoviny: hrách
pícniny: jetel, vojtěška, silážní kukuřice,
ostatní: brukvovitá zelenina, sady jabloní a peckovin
Bramborářská ZVO
reliéf terénu: středně zvlněný až silně svažitý
nadmořská výška: 400-650 m
klimatický region: mírně teplý vlhký, mírně teplý značně vlhký, mírně teplý vlhký
průměrná roční teplota: 5-8 ⁰ C
průměrná roční srážka: 550-900 mm
suma teplot nad 10 ⁰ C: 2000-2600
výskyt suchých veg. období: 5-30%
pelhřimovsko, havlíčkobrodsko, svitavsko, klatovsko
pěstované plodiny:
obilniny: pšenice krmná (potravinářská), krmný (sladovnický) ječmen, žito, oves
okopaniny: brambory, krmná řepa
olejniny: řepka, mák, olejný len
luskoviny: hrách, peluška
pícniny: jetel, silážní kukuřice, senážní oves
ostatní: kmín, trávy na semeno
Podoblast B1
- území v mírně teplém a vlhčím klimatu
- převážně v nadmořské výšce 400 až 550 m
- terén je převážně mírně zvlněný s malou horizontální a vertikální členitostí
- půdy jsou převážně hluboké až středně hluboké, písčitohlinité až hlinité, s malou skeletovitostí
- hnědé půdy s průměrnou produkční schopností, vhodné pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné a konzumní brambor
- zastoupena v okresech Havlíčkův Brod, Třebíč a Pelhřimov
- na celkové výměře ZP v ČR se podílí 1,9 %
Podoblast B4
- území v mírně teplém, vlhkém až mírně chladném klimatu, v n m. 500 – 650 m
- výrazná členitost a svažitost území, stupeň zornění je kolem 60%
- hnědé půdy, mírně kyselé, středně hluboké až mělké, kamenité, hlinitopísčité až písčitohlinité
- pěstební podmínky pro většinu zemědělských plodin i pro brambory jsou podprůměrné až
nevhodné
- zastoupena v okresech Příbram, Klatovy, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou
- na celkové výměře ZP v ČR se podílí 4,4 %
Pícninářská ZVO
reliéf terénu: horizontálně členitý s vysokou svažitostí
nadmořská výška: nad 600 m
klimatický region: mírně chladný vlhký, chladný vlhký
průměrná roční teplota: 5-6 ⁰ C
průměrná roční srážka: více než 700 mm
suma teplot nad 10 ⁰ C: pod 2200
výskyt suchých veg. období: 0-5 %
pohraniční podhorské oblasti, bruntálsko, šumpersko, orlicko-ústecko
pěstované plodiny:
obilniny: pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves
okopaniny: brambory
olejniny: řepka, len
luskoviny: hrách
pícniny: jetel, senážní oves, jetelotravní směsi
Podoblast P1
- v mírně chladném až chladném klimatu, v n. m výšce nad 600 m
- terén členitý se střední svažitostí, zornění pod 50%
- převažují hnědé půdy kyselé, středně hluboké až mělké, méně skeletovité
- pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné, poměrně příznivé jsou podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu
- zastoupena v okresech Český Krumlov, Klatovy, Ústí nad orlicí, Bruntál, Šumperk a Frýdek-místek
- na celkové výměře ZP v ČR se podílí 5,4 %
Podoblast P3
- v mírně chladném a chladném klimatu, n. m. výšce nad 650 m
- terén s výraznou členitostí a svažitostí, stupeň zornění je pod 20%
- půdy mělké a kamenité
- pěstitelské podmínky s výjimkou nejpříznivějších poloh jsou pro pěstování zemědělských plodin nevhodné
- v okresech Klatovy, Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov, Bruntál a Vsetín
- na celkové výměře ZP v ČR se podílí 1,2 %
LFA (Less favoured areas – méně příznivé oblasti)
Legislativní podpora (EU): - nařízení Rady č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu
- nařízení rady č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova
- nařízení vlády č. 75/2007 o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě
Cíle podpory LFA v EU:
- záruka pokračujícího využívání zemědělské půdy, a tím k zachování životaschopné venkovské komunity
- zachování venkovské krajiny
- zachování a posílení trvale udržitelných systémů hospodaření, které budou jmenovitě brát ohled na požadavky ochrany životního prostředí
