Klášter V Cluny

Klášter Cluny je bývalé územní opatství, nacházející se v městečku Cluny v departementu Saône-et-Loire, region Burgundsko ve střední Francii, asi 80 km severně od Lyonu. Brzy po svém založení roku 910 se stal jedním z předních náboženských a kulturních center Evropy. V současnosti spadá opatství do území diecéze Autun.

Z prvního patrně dřevěného kostela z 10. století se nezachovaly žádné stopy. Kostel Cluny II. (opat Maiolus, 981), románská basilika s plochým dřevěným stropem, byl vzorem např. pro klášterní kostel v Hirsau v Německu. Roku 1089 začal opat Hugo stavbu nového kostela Cluny III. podle plánů architekta Hézelona z Liege; chór byl vysvěcen roku 1095, celý kostel roku 1130 za opata Petra Ctihodného.

Pětilodní bazilika s dvojitou příční lodí a se šesti věžemi, s délkou 187 m a s výškou klenby přes 30 m (kopule v křížení 40 m) byla až do přestavby Petrského dómu v Římě největším křesťanským kostelem. Stala se také často napodobovaným vzorem, ve zmenšeném měřítku např. v blízkém Paray-le-Monial, ale i půdorys pařížského chrámu Notre Dame je z ní odvozen. Kromě rozměrů stavba přinesla i další novinky. Byl to patrně první středověký kostel, který se stavěl podle předem navrženého plánu. Klenby jsou lomené a kostel měl zvenčí opěrné pilíře, jež se pak staly pravidlem v gotice.^[3]

Z kostela se zachovala jen jižní část příční lodi s věží, gotická kaple Jana Bourbonského z 15. století se zbytky plastik a torza dvou vstupních věží. Západní část půdorysu byla odkryta v poslední době. Zbytky plastik jsou shromážděny v lapidáriu v klášterní sýpce.

Klášterní budovy

Ze středověkého kláštera, postaveného v letech 1120 až 1122, nezbylo nic, barokní klášter má čtvercový dvůr a dvě křídla, vybíhající do parku. V parku se zachovala velká dvoupatrová sýpka (Farinier) z roku 1275 se zachovaným původním stropem, vlastně dřevěnou klenbou, a mlýnská věž (Tour du moulin). Dnešní park obepíná středověká hradba s několika věžemi, která pokračuje městskou hradbou. V podzemí se zachoval vodní kanál, který sloužil k dopravě obilí a k pohonu mlýna.

Klášter V Doksanech

Klášter v Doksanech je spjat s ženskou kanonií premonstrátek. O jeho založení se v letech 1144-45 zasloužila manželka krále Vladislava II. Gertruda. Klášter byl založen jako sesterský k nejstarší mužské premonstrátské kanonii v Čechách – ke Strahovskému klášteru v Praze. Během své historii se stal jedním z nejvýznamnějších klášterů v Čechách

Původní dřevěné stavby nahrazovaly postupně kamenné konventní budovy, které se nedochovaly. Brzy také byla postaven bazilika, ve které byl pohřben kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. Obdobím největšího rozkvětu prošel klášter ve 13. a 14. století. Přestože poté byla kongregace stíhána řadou pohrom, mj. požáry, povodně, husitské války a třicetiletá válka, pokračoval řeholní život bez přerušení. Od konce 17. století probíhala rozsáhlá přestavba areálu, který je dnes jedním z nejpozoruhodnějších barokních komplexů v Čechách. Z těchto přestaveb pochází i současná podoba kostela, byla vztyčena kupole, vznikly nové kaple, proběhly freskové a štukové výzdoby a byl přestavěn hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Za vlády Josefa II. byl roku 1782 klášter zrušen a po krátké epizodě, kdy byl budovy využívány jako špitál a kasárna, si je roku 1790 pronajala kněžna Marie Terezie Poniatowská, rozená Kinská, a nechala je přeměnit na zámek. V roce 1998 se premonstrátky do kláštera vrátily a ten tak byl znovu obnoven.

Klášterní areál je tvořen komplexem budov, rozkládajících se kolem čtyř nádvoří. Prohlédnout si lze klášterní chrám Narození P. Marie shodnotnou barokní výzdobou a jeho historicky cennou románskou kryptu z 12. století. Ze středověkých staveb se do současnosti také dochovala konventní bazilika.