Románské svatyně a rotundy,

V areálu Pražského hradu byla v průběhu věků založena řada kostelů a kapli, z nichž některé zanikly. Nejvýznamnější jsou samozřejmě katedrála Sv. Víta,a bazilika Sv. Jiří, které zde mají vlastní stránky. První křesťanskou stavbou byl zaniklý kostel Panny Marie, ještě před ním zde pravděpodobně stála pohanská svatyně jménem Žiži.

• Žiži • Kostel Panny Marie • Kostel sv. Jiří • Kaple sv. Mořice • Kostel sv. Bartoloměje • Kostel sv. Víta (rotunda, románská bazilika, gotická katedrála) • Kostel Všech svatých • Kaple sv. Vojtěcha • Kaple sv. Kříže

Žiži

… et ascendens noctu in media urbe eminenciorem locum, qui dicitur Zizi, tuba intonat et clara voce clamans ingeminat: Fugiunt, fugiunt Polonii confusi turpiter, irruite, irruite armati Boemii acriter …  (... a vystoupiv v noci uprostřed města (hradiště) na vyvýšené místo, které se nazývá Zizi, rozezněl troubu a zvučným hlasem vykřikoval: Prchají, prchají, Poláci potupně zděšení, perte je, perte rychle, čeští zbrojenci …)

Tak zapsal kronikář Kosmas (*1045) v Cosmae Pragensis Chronica Boemorum k roku 1002 (událost se však stala r. 1004) o knížecím důvěrníkovi, který takto obrátil Poláky, obsadivší Hrad, na útěk.

Archeologové nalezli v oblasti Starého proboštství   vedle Sv. Víta skutečně známky bývalé skalnaté vyvýšeniny a vedle, před dnešním obeliskem, pohřebiště z předkřesťanské doby (před r. 882) s hroby několika bojovníků. Tyto indicie, a možná i fakt, že tak příhodné místo nebylo na rozdíl od okolí hustěji obydleno, vedly k uznávané hypotéze, že zde stála slovanská svatyně jménem Žiži. Mohou ovšem být i jiné výklady  .

Původ slova žiži (Žiži, Zizi, Ziscis, Sizi, Sixi,  ) je dle Borkovského odvozen od slova žár, žhnouti, dle jiných pramenů od staroslověnského sieža (sezení), tato dvě slova ovšem spolu mohou souviset. V jihoslovanských jazycích znamená "u žiži" "v ohnisku". Hledá se i souvislost s keltskou a germánskou bohyní kojení jménem Ciza (srov. cicať, žižlat).

Uprostřed hradu stál knížecí stolec v podobě kamene ("... principali throno, quodam saxo ... in medio ciuitatis..." – letopis Vincentia pražského k r. 1142), na kterém probíhala slavnostní intronizace zvolených českých knížat nejméně do 12. století.  Zmiňuje se o něm též Kosmas k r. 1034(37) – slepý Jaromír vzal v kostele Sv. Jiří svého synovce Břetislava za ruku a "vedl ho ke knížecímu stolci, a jako vždy se děje při volbě knížete, házeli přes mříže hořejší síně peníze, deset tisíc nebo ještě více, mezi lidi, aby se netlačili na knížete sedícího na stolci, nýbrž raději chytali házené peníze". K r. 1092 pak hovoří Kosmas o svém jmenovci: „A biskup Kosmas sám ho (Břetislava Mladšího) uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie (in porta civitatis ante templum sanctae Mariae) a dovedl ho ke stolci“.

Přesné umístění stolce (a sněmovního pole, které s ním možná souvisí) je předmětem sporů, předpokládalo se, že byl (dle výše zmíněných zdrojů) někde na Svatojiřském náměstí, nověji se uvažuje o místě na vrcholku kopce dle analogií se stolci v zahraničí, jsou i hypotézy o umístění na Staroměstském náměstí.

Více o prehistorii, počátcích hradiště a původu názvu 'Praha'  .