Kostel Všech svatých

 Kapitulní kostel Všech svatých byl postaven za Královským palácem (na obrázku vlevo palác, vpravo kostel), dnes je do něj vstup přímo z Vladislavského sálu.  Byl vybudován v l. 1370–87 Petrem Parléřem, v r. 1541 vyhořel a v l. 1579–80 renesančně přestavěn a rozšířen ke Královskému paláci. Sloužil kolegiátní kapitule, jejíž členové byli voleni výhradně z mistrů Karlova učení. Od r. 1788 byl soukromou kaplí za ním stojícího Ústavu šlechtičen.  V tumbě    u vchodu jsou ostatky sv. Prokopa.

Kostelu předcházela románská kaple Všech svatých zmiňovaná ve 12. st., přestavěná v 60. letech 13. století.

Kaple svatého Vojtěcha

V prostoru před západním provizorním průčelím chrámu sv. Víta do jeho neogotické dostavby v 19. století stála desetiboká renesanční kaple sv. Vojtěcha nad Vojtěchovým hrobem, který zde byl zřízen při budování gotické katedrály údajně v r. 1396.

Oválně desetiboká renesanční kaple byla postavena patrně Oldřichem Aostalim v r. 1576 a v r. 1879 byla zbourána při dostavbě chrámu sv. Víta.

Hrobka sv. Vojtěcha zůstala uložena na stejném místě v ose nynějšího chrámu v úrovni hlavní věže, kde je vidět na podlaze lehce vyvýšený obdélník. Původně, v 19. století, bylo zamýšleno vystavět v tomto místě oltář, ale k realizaci nedošlo. Ostatky sv. Vojtěcha jsou od 19. století umístěny v plátěném stánku v zasklené schráně oltáře v kapli sv. Jana Nepomuckého (zvané též Vlašimská či Svatovojtěšská) v jihovýchodní části chóru katedrály.

Sv. Vojtěch (Adalbert), z rodu Slavnikovců, druhý pražský biskup,  zahynul mučednickou smrtí při misii v Prusích údajně u hradu Chollin (Pacholy) jižně od jezera Družno v pátek 23. 4. 997, ostatky byly dle tradice uloženy v klášteře v polském Třemešně a v r. 1000 přeneseny do nedalekého Hnězdna. V r. 999 byl Vojtěch prohlášen za svatého a v roce 1037 byla část jeho ostatků převezena z Hnězdna do Prahy (další relikvie jsou na jiných místech Evropy).  Kronikář Kosmas uvádí k l. 1059–60 toto: "Když kníže Spytihněv přijel k svátku svatého Václava do Prahy, viděl, že kostel svatého Víta není tak veliký, aby stačil lidu sbíhajícímu se k svaté slavnosti – ten kostel vystavěl někdy sám svatý Václav k podobenství kostela římského okrouhlý, v něm i tělo téhož svatého Václava odpočívalo – a rovněž i druhý kostelík, přilehlý a jakoby (téměř) v portiku toho kostela ležící, kde uprostřed na velmi těsné ploše byl hrob (mausoleum) svatého Vojtěcha. Uznal, že bude nejlepší, aby oba zbořil a vystavěl jeden velký kostel oběma patronům, vyměřil hned místo kostela, položil základy, dílo rostlo, zdvihla se zeď, ale jeho šťastné začátky přetrhla již v následujícím roce nevčasná smrt."  Dle A: Podlahy byly ostatky sv. Vojtěcha uloženy nejprve v prostorách Svatovítské rotundy, brzy pak byl vybudován dotyčný kostelíček. (S trochou fantazie by hypoteticky mohl být i na místě dnešní hrobky vzdálen cca 8 metrů po straně od předpokládaného portiku rotundy.)   

Umístění hrobky v bazilice sv. Víta založené v r. 1060 není známo, předpokládá se centrální část lodě, ovšem Ant. Podlaha uvádí, že v nové této svatyni byla pro hrob sv. Vojtěcha zřízena zvláštní kaple. Opět lze spekulovat, že hrobka mohla zůstat na svém místě a byla by umístěna při severní zdi kaple sv. Tomáše na severním boku baziliky (podobně jako na druhé straně baziliky hrob sv. Václava). Historici to ovšem nepředpokládají.

V r. 1396 byl vybudován uprostřed tehdy budované a nedokončené hlavní lodě gotické katedrály (tj. na dnešním místě) gotický náhrobek sv. Vojtěcha, a 23. dubna 1396 (kupodivu v den 399. výročí smrti) do něj byly uloženy Vojtěchovy ostatky. Mramorový náhrobek popukal při požáru v r. 1541 a následně v r. 1576 byla postavena výše uvedená renesanční desetiboká kaple. Jsou dohady, že již Petr Parléř vystavěl nad náhrobkem oválnou, snad dvanáctistěnnou, kapli a renesanční kaple její tvar napodobila.

Zajímavostí je, že ač renesanční kaple působí, jakoby byla přesně ve střední ose chrámu, byla posunuta o necelého půl metru excentricky k severu. Hrobka však zůstala v ose gotického chrámu a tudíž mimo osu kaple.

Všeobecně se uvádí, že zatímco ostatky sv. Václava měly a mají zůstat na věčné časy na svém místě od svého přenesení do Prahy, svatý Vojtěch prý takové štěstí neměl a ostatky byly uloženy nejdříve ve Svatovítské rotundě, pak přeneseny do baziliky, zřejmě do centra hlavní lodě, a pak opět na jiné místo – do hrobky ve střední ose katedrály. Výše uvedené indicie ovšem naznačují, že by i sv. Vojtěch, světec s obdobným významem jako sv. Václav, mohl ono štěstí mít a mausoleum v románském kostelíčku, hrobka v kapli baziliky i hrobka v ose katedrály by mohly být stále na stejném místě. Nicméně jde pouze o spekulaci autora tohoto textu a odborníci na románskou akropoli toto nepřipouštějí.