Kostel mezi II. A IV. Nádvořím (Panny Marie)

Kolem r. 882-4 vybudoval první historicky doložený a zároveň první pokřtěný český kníže Bořivoj kostel Panny Marie, svatyni východního obřadu.   Umístění kostelíku nelze z písemných pramenů určit, po nalezení základů církevní stavby (v 50. létech 20. století) v oblasti dnešního průchodu z druhého nádvoří do čtvrtého (u zahrady Na Baště  ), se vesměs předpokládá, že se jedná o tento kostel – stáří odpovídá archeologickým nálezům (náušnice aj.). Na půdorysu této svatyně vystavěl Bořivojův syn a nástupce Spytihněv nový kostel podobného charakteru. Měl opět podobu prosté jednolodní stavby s apsidou, v interiéru byl odkryt hrob s ostatky připisovanými knížeti Spytihněvovi (895–915) a jeho manželce. Zbytky obdélníkových základů s apsidou    a oltářní mensou (obětním stolem) lze dnes z průchodu spatřit. Jednalo se o kamennou stavbu, zatímco jiné budovy hradiště byly dřevěné, obehnané hliněnými valy. Stavba byla umístěna vně tehdejšího hradiště na předhradí (snad proto, že pohanský kult soustředěný na Žiži byl v době prvního pokřtěného knížete Bořivoje ještě příliš silný). Kostel zanikl na počátku 14. století.  Identita této stavby jakožto kostela Panny Marie byla opakovaně zpochybňována, pravděpodobnější se dle některých indícií jeví hypotéza, že kostelem Panny Marie mohl být tzv. kostel sv. Bartoloměje (viz níže), resp. jeho předchůdce na stejném místě. Další spekulace viz  .

Kostel svatého Jiří

Kolem r. 921 byla přímo v hradišti založena knížetem Vratislavem (syn Bořivoje a sv. Ludmily a bratr svého předchůdce Spytihněva) v předrománském (otónském) stylu bazilika sv. Jiří, vysvěcena byla v r. 925.  V roce 973 byl při kostele založen nejstarší klášter v Čechách, řádu benediktinek, jehož abatyší byla Marie (Mlada), sestra Boleslava II., tehdy došlo i k přestavbě chrámu do románské podoby. Po požáru v r. 1142 dostaly kostelní lodě téměř nynější podobu, počátkem 13. století byla přistavěna kaple sv. Ludmily.  Koncem 17. století byl kostel opatřen nynějším raně barokním průčelím, další barokní úpravy byly odstraněny při přestavbě 1888–1918.  více...

Kaple svatého Mořice

Základy biskupské kaple sv. Mořice z 11. století jsou dnes patrny pod deskou nacházející se mezi věží sv. Víta a Starým proboštstvím, k němuž kaple přiléhala. Původně románskou stavbu nechal zbarokizovat probošt J. Mayer, který působil v l. 1701–31. Kaple byla zbořena při přestavbě Hradu kolem r. 1880.  Zmíněné kapitulní proboštství vzniklo ze starého románského biskupského domu z 1. poloviny 11. století (podle něj byla nazvána Biskupská věž, která se nacházela v bezprostřední blízkosti vedle průjezdu z 2. nádvoří). Umístění kaple viz obrázek níže.

Kostel na III. Nádvoří (svatého Bartoloměje)

Z prostoru bývalé baziliky sv. Víta začíná v nynějším podzemí druhdy nadzemní krytá chodba vedoucí do zaniklého kostela neznámé identity (nejčastěji je ztotožňován s kostelem sv. Bartoloměje,  který dle listinných dokladů fungoval ve 12.–13. století, jiní jej připisují Panně Marii – místo výše uvedené lokalizace v průjezdu, či sv. Ondřejovi). Jeho dobře zachované zbytky včetně dlažby a pozůstatků oltáře jsou kryty betonovou deskou pod dlažbou náměstí spolu s ostatními archeologickými nálezy. Podobná chodba vedla ze sv. Víta i do baziliky sv. Jiří. Zmíněnou desku s grandioritovým (hornina podobná žule) povrchem jeden až tři metry nad původním několikaúrovňovým nádvořím vybudoval Josip Plečnik při stavebních úpravách před r. 1929.