- •Filosofie Centra filosofie
- •Směry helénistické filosofie[editovat | editovat zdroj]
- •Archeologické výzkumy staveb
- •Zdomácnění slohu (11. Století)[editovat | editovat zdroj]
- •První kláštery – benediktini[editovat | editovat zdroj]
- •Stavby Přemyslovců
- •Klášter V Cluny
- •Klášterní budovy
- •Klášter V Doksanech
- •Románské svatyně a rotundy,
- •Kostel mezi II. A IV. Nádvořím (Panny Marie)
- •Kostel svatého Jiří
- •Kaple svatého Mořice
- •Kostel na III. Nádvoří (svatého Bartoloměje)
- •Kostel svatého Víta
- •Románská rotunda svatého Víta
- •Románská bazilika svatého Víta
- •Gotický chrám svatého Víta
- •Kostel Všech svatých
- •Kaple svatého Vojtěcha
- •Kaple svatého Kříže
Kostel mezi II. A IV. Nádvořím (Panny Marie)
Kolem
r. 882-4 vybudoval první historicky doložený a zároveň
první pokřtěný český kníže Bořivoj kostel
Panny Marie, svatyni východního obřadu.
Umístění
kostelíku nelze z písemných pramenů určit, po nalezení
základů církevní stavby (v 50. létech 20. století)
v oblasti dnešního průchodu z druhého nádvoří do
čtvrtého (u zahrady Na Baště
),
se vesměs předpokládá, že se jedná o tento kostel –
stáří odpovídá archeologickým nálezům (náušnice aj.). Na
půdorysu této svatyně vystavěl Bořivojův syn
a nástupce Spytihněv nový
kostel podobného charakteru. Měl opět podobu prosté jednolodní
stavby s apsidou, v interiéru byl odkryt hrob s ostatky
připisovanými knížeti Spytihněvovi (895–915) a jeho
manželce. Zbytky obdélníkových základů s apsidou
a oltářní
mensou (obětním stolem) lze dnes z průchodu spatřit. Jednalo
se o kamennou stavbu, zatímco jiné budovy hradiště byly
dřevěné, obehnané hliněnými valy. Stavba byla umístěna vně
tehdejšího hradiště na předhradí (snad proto, že pohanský
kult soustředěný na Žiži byl v době prvního pokřtěného
knížete Bořivoje ještě příliš silný). Kostel zanikl na
počátku 14. století.
Identita
této stavby jakožto kostela Panny Marie byla opakovaně
zpochybňována, pravděpodobnější se dle některých
indícií jeví hypotéza, že kostelem Panny Marie mohl být
tzv. kostel sv. Bartoloměje (viz níže), resp. jeho předchůdce
na stejném místě. Další spekulace viz
.
Kostel svatého Jiří
Kolem
r. 921 byla přímo v hradišti založena
knížetem Vratislavem (syn
Bořivoje a sv. Ludmily a bratr svého předchůdce
Spytihněva) v předrománském (otónském) stylu bazilika
sv. Jiří, vysvěcena byla v r. 925.
V
roce 973 byl při kostele založen nejstarší klášter v Čechách,
řádu benediktinek, jehož abatyší byla Marie (Mlada), sestra
Boleslava II., tehdy došlo i k přestavbě chrámu do
románské podoby. Po požáru v r. 1142 dostaly kostelní
lodě téměř nynější podobu, počátkem 13. století byla
přistavěna kaple sv. Ludmily.
Koncem
17. století byl kostel opatřen nynějším raně barokním
průčelím, další barokní úpravy byly odstraněny při přestavbě
1888–1918.
více...
Kaple svatého Mořice
Základy
biskupské kaple sv. Mořice z 11. století jsou dnes
patrny pod deskou nacházející se mezi věží sv. Víta
a Starým
proboštstvím,
k němuž kaple přiléhala. Původně románskou stavbu nechal
zbarokizovat probošt J. Mayer, který působil v l. 1701–31.
Kaple byla zbořena při přestavbě Hradu kolem r. 1880.
Zmíněné
kapitulní proboštství vzniklo ze starého románského biskupského
domu z 1. poloviny 11. století (podle něj byla
nazvána Biskupská věž, která se nacházela v bezprostřední
blízkosti vedle průjezdu z 2. nádvoří). Umístění
kaple viz obrázek níže.
Kostel na III. Nádvoří (svatého Bartoloměje)
Z
prostoru bývalé baziliky sv. Víta začíná v nynějším
podzemí druhdy nadzemní krytá chodba vedoucí do zaniklého
kostela neznámé identity (nejčastěji je ztotožňován s kostelem
sv. Bartoloměje,
který
dle listinných dokladů fungoval ve 12.–13. století, jiní jej
připisují Panně Marii – místo výše uvedené lokalizace
v průjezdu, či sv. Ondřejovi). Jeho dobře zachované
zbytky včetně dlažby a pozůstatků oltáře jsou kryty
betonovou deskou pod dlažbou náměstí spolu s ostatními
archeologickými nálezy. Podobná chodba vedla ze sv. Víta i
do baziliky sv. Jiří. Zmíněnou desku s grandioritovým
(hornina podobná žule) povrchem jeden až tři metry nad
původním několikaúrovňovým nádvořím vybudoval Josip Plečnik
při stavebních úpravách před r. 1929.
