42. Srovnání inflace V zemích eu, inflace a Maastrichtská kritéria

Míra inflace v ČR dosahuje relativně příznivých hodnot. Společně s Litvou, Finskem a Japonskem atakovala nulovou hranici inflace. Ostatní nově přistoupivší státy začátkem tohoto století dosahovaly vysokých hodnot, které musely kvůli podmínkám vstupu do EU razantně snížit.

Maastrichtské kriterium je stanoveno problematicky – říká, že by průměrná inflace během jednoho roku neměla překročit o více než 1,5% míru inflace průměru tří členských států s nejnižší inflací. Dané kriterium neříká nic o inflaci ve všech zemích měnové unie, nic o průměru za celou měnovou unii – s jeho plněním má problémy celá řada států.

ČNB tuto konstrukci několikrát kritizovala.

Mezi jednotlivými zeměmi existují značné rozdíly v úrovni inflace. Nejvyšší inflaci mají země, které byly přijaty do EU v poslední době – Rumunsko, Bulharsko, dále Lotyšsko, Estonsko.

V poslední době je vyšší míra inflace také v Lucembursku nebo USA.

43) Nezaměstnanost, příčiny, formy, dopady

Nezaměstnanost

Příčiny nezaměstnanosti:

• Nezaměstnaní jsou lidé z různých příčin:

• Ztratili zaměstnání.

• Znovu se ucházejí o zaměstnání.

• Noví uchazeči.

• Opouštějí zaměstnání.

• Nepružnost mezd.

Měření nezaměstnanosti:

Rozdělení obyvatelstva

1. Ekonomicky aktivní

• Zaměstnaní.

• Nezaměstnaní.

2. Ekonomicky neaktivní

• Objektivní důvody (studenti, děti, důchodci).

• Subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat).

• Nezaměstnanost můžeme vyjadřovat v absolutním počtu nebo jako míru nezaměstnanosti.

nezaměstnaní

m íra nezaměstnanosti =  100

ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Definice nezaměstnaného člověka podle ILO:

1. Nezaměstnaný  Ekonomicky aktivní

2. Nesmí být zaměstnaný nebo sebezaměstnaný

3. Musí aktivně hledat práci

4. Je schopen do práce nastoupit do určité doby (14 dní)

• Liší se  ne vždy kteří jsou nezaměstnaní jsou zaregistrováni na úřadu práce.

e konomicky aktivní

m íra partipatice =  100 (u nás 70 %).

celkové obyvatelstvo

Formy nezaměstnanosti:

a) Frikční nezaměstnanost

• Zaměstnanec dobrovolně opustí práci a hledá novou (dočasně je nezaměstnaný).

• Existuje vždy, nelze ji snížit.

b) Strukturální nezaměstnanost

• Z důvodu nesouladu agregátní nabídky práce a agregátní poptávky po práci.

• Z hlediska regionálního a odvětvového.

c) Cyklická nezaměstnanost

• Přebytek nabídky práce nad poptávkou (nedostatek volných míst).

• Souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky.(recese, stagnace,expanze)

d) Sezónní nezaměstnanost

• Například: v zemědělství, ve stavebnictví, ve školství.

Důsledky nezaměstnanosti:

1. Ekonomické důsledky nezaměstnanosti

• Ztráta produkce (nevytvoření části produktu) - rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem

• Je to důsledek cyklické nezaměstnanosti.

Okunův zákon

• Vyjadřuje vztah mezi tempem růstu hrubého domácího produktu a mírou nezaměstnanosti

• Skutečná nezaměstnanost = přirozená míra nezaměstnanosti u = u* .

• Produkt je na úrovni potenciálního produktu Y = Y*  Y/Y* = 1

• Skutečná nezaměstnanost > přirozená míra nezaměstnanosti u > u*

• Ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti a Y < Y*  Y/Y* < 1

• Skutečná nezaměstnanost < přirozená míra nezaměstnanosti u < u*

• Y > Y*  Y/Y* >1

 Výkyvy Y/Y* souvisí s rozdílem skutečné a přirozené míry nezaměstnanosti:

Y/Y* = 1 + 0,02  (u* - u)

Růst reálného HDP převyšující o 2% vede k poklesu míry nezaměstnanosti pouze o 1%

 Zpoždění reakce míry nezaměstnanosti na růst produktu

2. Sociální dopady nezaměstnanosti

• Psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností - růst nemocnosti, rozpady rodin …

• Destrukce etických hodnot a s ní spojené patologické jevy - kriminalita, alkoholismus, narkomanie, prostituce a podobně.

• Radikalizace postižených skupin - politické dopady.