Státní rozpočet

• Centralizovaný peněžní fond.

• Zahrnuje převážnou část veřejných výdajů.

• Je právní normou, to jest: zákonem (viz rozpočtový proces).

Podstata a průběh rozpočtového procesu

• Příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgánu moci výkonné).

• Projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgánu moci zákonodárné).

• Realizace rozpočtu, to jest hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového roku.

• Následná kontrola.

50. Stav, vývoj, saldo státního rozpočtu V posledních letech

Plánované výdaje a příjmy státního rozpočtu se každým rokem zvyšují, což souvisí s existencí inflace a růstem HDP. Pouze v letech 1998 a 2010 (ekonomická krize) byly plánované příjmy nižší oproti minulému období, v letech 1998 a 2011 pak výdaje.

Do roku 1998 byly rozpočty navrhované jako vyrovnané, od roku 1998 jako schodkové.

Skutečné výsledky se od plánovaných vždy liší.

Skutečná přebytková bilance byla pouze v letech 1993-1995, od té doby je skutečná bilance vždy schodková. Největší rozdíl mezi plánovanou a skutečnou bilancí nastal v roce 2009 (plánovaný schodek 38mld, skutečný 192mld – zatím největší schodek v ČR).

Vývoj salda státního rozpočtu

Rok 2008 představoval zlepšení vývoje ekonomiky. Na konci roku propukla krize. Schodek ve výši 20mld v roce 2008 se v roce 2009 propadl na 192mld. V roce 2010 se díky škrtům, mírnému zvýšení příjmů a snížení výdajů vykazovalo saldo schodek 156 mld. Plánovaný deficit pro rok 2011 - 135 mld nebude dodržen, skutečný bude větší.

Saldo veřejného rozpočtu je schodkové především díky deficitu státního rozpočtu, který tvoří jeho nejpodstatnější část.

51) Hospodářské cykly – druhy

• Hospodářské cykly (Bussines cycles) znamenají opakující se kolísání skutečného produktu kolem potenciálního produktu či růstového trendu.

• Zvyšování úrovně aktuálního produktu vede k současnému zvyšování úrovně cenové hladiny. Překročí-li aktuální produkt potenciální, potom vzniklá mezera mezi těmito veličinami s výrazným zvýšením cenové hladiny se nazývá inflační mezera. V situaci inflační mezery jsou přetěžovány výrobní faktory a hovoříme o tak zvané přehřáté ekonomice.

• Dojde-li k poklesu aktuálního produktu a snížení cenové hladiny dojde ke vzniku tak zvané deflační mezery. Čím tato mezera je větší, tím horší je výkonnost ekonomiky a více výrobních faktorů je nevyužito. Klesne-li aktuální produkt ve dvou po sobě následujících čtvrtletích, tento hospodářský pokles nazýváme recesí.

Okunův zákon

– klesne-li aktuální produkt o 2 % pod potenciální, míra nezaměstnanosti vzroste přibližně o 1 %. 

• Kolísání reálného produktu kolem potenciálního produktu.

• Pokud sledujeme pohyb základních ekonomických ukazatelů (HDP, HNP, zaměstnanost, míra inflace).

• Zjistíme, že tyto ukazatele kolísají víceméně pravidelně (ekonomika se vyvíjí cyklicky)

• Krátkodobé (36 – 40 měsíců), Střednědobé (cca 10 let), Dlouhodobé (50 – 60 let)

• Příčiny => recese (způsobena negativními šoky), expanze (pozitivní šoky).