Expanzivní monetární politika

• Expanzivní měnová politika je charakterizována zvyšováním nabídky peněz a tím je stimulována agregátní poptávka. Krátkodobým efektem expanzivní měnové politiky je zvýšení úrovně reálného produktu a zaměstnanosti. Nedochází k vysokému růstu cen, ale využití veškerých výrobních zdrojů znamená zvýšení úrovně cen.

• Z dlouhodobého hlediska představují efekty expanzivní monetární politiky růst rovnovážné úrovně cen, která odpovídá růstu sumy peněz v oběhu. Nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti a nemění se ani výše úrokových měr.

Restriktivní monetární politika

• Restriktivní monetární politika představuje naopak snižování nabídky peněz. V krátkodobém časovém horizontu znamenají efekty restriktivní monetární politiky pokles úrovně reálného produktu a zaměstnanosti. Případné volné zdroje výrobních faktorů znamenají pokles cenové hladiny.

• Dlouhodobé efekty restriktivní monetární politiky mají za následek snížení rovnovážné úrovně cen, která odpovídá snížení sumy peněz v oběhu. Nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti.

Množství peněz - Centrální banka ho ovlivňuje nákupem či prodejem státních cenný papírů

Cena peněz - je vyjádřena úrokovou mírou

Měnová politika

• Měnovou politiku provádí centrální banka několika nástroji:

a) Operace na volném trhu

• Nákup cenných papírů (banka dává do oběhu další peníze) = expanzivní politika.

• Prodej cenných papírů (stahuje peníze z oběhu) = restriktivní politika.

b) Povinné minimální rezervy

• Snížení (může více půjčovat) = expanzivní politika.

• Zvýšení (klesá nabídka peněz) = restriktivní politika.

c) Diskontní sazba

• Sazba, kterou platí komerční banky ČNB, když obdrží úvěr.

• Když je vyšší, tak si banky méně půjčují, i svým klientům = restriktivní politika.

d) Devizové rezervy

• Nakupuje se za ně domácí měna.

  • Formy

• Aktivistická měnová politika - politika by se měla přizpůsobit cyklu, zmírňovat výkyvy.

• Politika stálého měnového pravidla - peněžní zásoba se má měnit stále stejným tempem.

  • Cílování inflace - banka se snaží udržet inflaci v určitém rozmezí.

47. Monetární politika – kdo, jak. Úrokové sazby, které vyhlašuje cb, jejich podstata a vývoj

Monetární politika = činnost státu zaměřená na kontrolu množství peněž v ekonomice, regulaci úrokových měr a podmínek úvěru. Předpokladem monetární politiky je existence centrální banky – v ČR plní funkci centrální banky Česká národní banka.

Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Tohoto cíle ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování o nastavení úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění.

Měnově politické nástroje – ČNB je využívá k plnění inflačních cílů:

Operace na volném trhu (repo operace)

Cílem je usměrňování vývoje úrokových sazeb v ekonomice. ČNB přijímá od KB přebytečnou likviditu a výměnou jim předává jako kolaterál cenné papíry. Po uplynutí doby splatnosti proběhne transakce – ČNB jako dlužník vrací zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok, KB vrátí poskytnutý kolaterál.

Základní doba trvání těchto operací je 14dní, proto je z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba).

Úrokové sazby:

Depozitní facilita (diskontní sazba)

ČNB poskytuje KB možnost uložit přes noc bez zajištění své přebytečné likvidní prostředky.

Depozita jsou úročená právě diskontní sazbou. Diskontní sazba zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu.

Marginální zápůjční facilita (lombardní sazba)

ČNB poskytuje KB možnost, které s ní mají uzavřenou rámcovou repo smlouvu, možnost vypůjčit si přes noc od ČNB formou repo operace likvidní prostředky. Minimální objem je 10 mil. Kč. Finanční prostředky v rámci této facility jsou úročeny lombardní sazbou (vzhledem k trvalému přebytku likvidních prostředků je tato facilita bankami využívána minimálně).

Lombardní sazba představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu.

ČNB je kdykoliv oprávněna z mimořádných měnově politických důvodů dočasně omezit nebo zcela pozastavit poskytování lombardních úvěrů.

Povinné minimální rezervy

Každá KB je povinna držet na svém účtu u ČNB určitý předem stanovený objem likvidních prostředků – povinné minimální rezervy. KB je povinna udržovat na účtech pro držení PMR takový denní zůstatek, který je v průměru za udržovací období (obvykle měsíc) roven minimálně stanovené PMR pro dané udržovací období. Prostředky na tomto účtu až do výše předepsaného objemu PMR jsou od 12. 7. 2001 bankám úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB.

ČNB tyto měnově politické nástroje v průběhu let přizpůsobuje aktuálnímu inflačnímu cíli.

Jednotlivé sazby 1998-2010 – obecně mají všechny sazby klesající trend, což je způsobeno expanzivní monetární politikou ČNB. U PMR platí – čím je tato sazba nižší, tím více roste peněžní zásoba ČR.

Předepsaný objem PMR je od roku 1999 stanoven na 2%, což je hodnota, která odpovídá výši sazby PMR stanovenou Evropskou centrální bankou pro banky v Hospodářské a měnové unii.

Funkce PMR je v současné době nízká.

48) Fiskální politika (cíle, nositelé, nástroje)

• Fiskální (rozpočtová) politika je nástrojem hospodářské politiky v rukou vlády. Fiskální politika se zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla sociální pojištění), tak výdajovou stránkou. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem.

Cíle fiskální politiky:

• Udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost.

• Napomáhat zachování cenové stability.

• Utlumit výkyvy hospodářského cyklu.

Nástroje fiskální politiky

• Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové schválení parlamentem či nikoliv.

Vestavěné stabilizátory

• Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se co nejméně odchyloval od potencionálního produktu. Patří sem zejména:

• Princip progresivní daně z příjmu.

• Princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery.

• Existence subvencí do zemědělství.

• Státní výkup zemědělských přebytků.